Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
"Válka, válka." Křičela malá holčička běžící do chalupy. Chytila se maminčiny sukně a svojí tvářičku přitiskla k jejímu stehnu. "Copak maličká. Kde jsi k tomu přišla?" Otázala se matka. Holčička zvedla svojí jemnou ručku a malinkým ukazováčkem ukázala směrem na Andorské náměstí. Matka vzala holčičku za ruku a obě dvě vyšli pomalými kroky směrem k vývěsní desce na Andorské radnici. Kolem vývěsní desky se zhrocovalo, čím dál tím více lidí. Pomalu se matka prodrala davem, aby viděla na desku, kde byl vyvěšen pergamen, který již svým vzhledem nevěstil nic dobrého. Matka pomalu zaostřila na text, jenž byl na pergamenu napsán. Pomalu si sama pro sebe začala pergamen předčítat.
Vážený lide Andorský,
se smutkem Vám oznamuji, že náš cech Vikingové, byl donucen k vyhlášení válečného stavu vůči cechu Řemeslníků. Důvodem k tomu, bylo hanebné a zbabělé zabití dvou příslušníků našeho kmene, kteří byli bez možnosti obrany popravení skunkem z řad Řemeslníků, jehož jméno jest Eragorn. Snažili jsme se tuto situaci vyřešit smírem a konzultací s několika členy cechu Řemeslníků, kteří nám do oči lhali, jak si nepřejí válku a jak se budou vše snažit urovnat. Dáli jsme jim opakovaně mnoho času, aby se mezi sebou domluvili a viníka potrestali svými vlastními prostředky. Ale oni místo toho, aby se snažili tuto ošemetnou situaci vyřešit mírovou cestou, tak kuli pikle a verbovali do svých řad vojáky. Vzhledem k výše uvedeným důvodům nám nezbývá nic jiného, než přestat ze sebe dělat šašky a konat.
A proto my, cech Vikingů, vyhlašujeme válku podlému cechu Řemeslníků, kteří nemají ani kousku cti v těle, aby s Vámi jednali na rovinu. Již nechceme přihlížet nesmyslnému zabíjení našich členů.
Nechť Skatach pomáhá nám a Všem, kteří budou s námi bok po boku bojovat za nastolení spravedlnosti v našich krajích.
Podepsán Jarl Sangur Grunwald
Když toto matka dočetla, tak se jí zatajil dech. Vzpomněla si na svého muže, který zemřel ve bitvě a kolik bolesti si bez něj musela vytrpět. "Ach." Posteskla si. "Kolik bolesti a utrpení přinese toto zbytečné zabíjení." Zadívala se do nebe. Objala svou dceru a pomalými kroky odcházela ke svému domovu.
