Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
„Zvedněte kotvu!“, zaznělo z úst velitele lodi: „Napněte plachty a vyčkejte na vítr.“
Již bylo vše nachystáno na plavbu do klidných zemí, za poklidným dlouhým životem bez bojů a válek, bez lidského hašteřeni o moc, tam kde moudrost byla nadevše.
Najednou se vzedmul vítr a vznesl mrak prachu, který letěl vzduchem. Ten mrak prachu dlouho ve vzduchu nevydržel. Narazil na překážku. Pokryl elfské štíty a zastavil se o jejich zbroj. Ruka otřela štít, který ve slunečním svitu znovu odkryl svůj lesk. Na molu stála hrstka elfů loučící se s rodinou. Třímaje v ruce čepel mandaly zasunuté v pochvě a opřeny o štíty pozorovali odplouvající loď.
Aran lewanský se otočil k hrdým elfům, odhodlaným bránit domov, jenž jim byl před dávnými věky dán, a pronesl: „Je čas postavit se znovu vzdoru chamtivosti a moci, bohatství a bezprávý. Krása a moudrost jsou ubíjeny v kalužích krve ve velkém. I prostý elf, je-li mu dána elfská zbraň jednoty a odhodlání, dokáže více, než-li hordy skřetu a jiných stvoření, jenž násilím ničí tuto zem!“ Po těchto slovech se otočil a naposled se ohlédl za lodí mizící za horizontem.
V tu chvíli se mezi stromy ukázalo několik neznámých elfských tváří. Pozvedli ze země zbraně, které nikdo nedržel. Utřeli je do šatu a s leskem hrdě pozvedli. Najednou na molu stálo více elfů.
Po několik dní přicházeli další a další. Každý elf, jenž v sobě našel elfa, dostal šanci v Lewanské armádě, která se utvářela ve hvozdech. Dveře byly otevřeny i těm, kteří dříve neuspěli v tvrdém výběru do služeb lewanského Arana. I nečistým elfům byla dána šance vrátit se na cestu Nistřina národa.
