Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Odhady regenta byly správné. Cesta lodí z thyriského přístavu trvala skoro dva dny. Náš kapitán byl velice opatrný, když plul podél osvobozeného pobřeží. Oka nezamhouřil, aby naši loď nenapadla skřetí hlídka, kterých po moři určitě byly spousty. Štěstí stálo na naší straně, když jsme za soumraku druhého dne přirazili s naší lodí ke kyrským břehům. Vzdálená světla ohňů a zvuky bubnů znamenaly neutuchající bdělost skřetů a jejich hlídek.
„Hodně štěstí rytíři“ prohodil kapitán k Malagarovi, se kterým se pevným stiskem ruky rozloučil.
„Budeme kotvit o něco dále na moři, abychom nebyli tak snadno spatřitelní ze břehu“ hlesl ještě kapitán za již mizejícím Malagarem. Uplynula dlouhá doba, když se na břehu objevil Malagar se skřety v zádech.
„Jeďte mu naproti“ zařval kapitán na čekající posádku v člunu u boku lodě. Halda šípů zasypala plavajícího rytíře. Se štěstím se dostal ke člunu, kde se ho chopili námořníci a vytáhli ho na palubu a s velkou rychlostí se vzdalovali od řvoucích skřetů. Na lodi bylo poznat určité rozrušení, vrátil se pouze Malagar.
„Kde je rytíř Tarus?“ zeptal se po chvíli kapitán již uklidněného Malagara.
S klidným a vážným hlasem pravil: „Našel jsem Taruse ve městě a musím vám oznámit, že rytíř Tarus zůstává na ostrově a pomáhá ho spravovat a chránit před skřety. Prý posílal loď se vzkazem siru Magalhaesovi, ale asi byla loď přepadena skřety“ mluvil stále klidným hlasem již za pohybu lodi směrem k Thyrisu.
Když loď přirazila k thyriským molům, rozloučil se rytíř s kapitánem a posádkou, vyskočil na svou věrnou klisnu Purity a vydal se za regentem. Našel ho zrovna při rozmluvě s královským úředníkem Jariwem. Jak spatřil rytíře, rozhostil se mu úsměv na jinak ustarané tváři.
Malagar se uklonil: „Příjemný podvečer sire“ pravil klidným hlasem.
„Bud zdráv Malagare, rád tě vidím!! Nevidim na tvé tváři nadšení, co se děje?“ pravil tázavým tónem.
„Mám pro vás dvě zprávy a ani jedna není nikterak příjemná. Ohledně ostrova Kyr. Je to souostroví spojené jakýmsi kamenným mostem. Jižní část souostroví je hustý les, kde je skřetů tolik, pro co ani nemohu nalézt číslo. Za mostem město, opevněné ze všech stran. Skřeti mají dost lodi na východním výběžku, ale pár jich krouží kolem opevněného města.“ Na chvíli se odmlčel.
„Pokud přemítáte nad tím, jestli jsem potkal Taruse, pak mohu říci s klidným svědomím, že ano, potkal jsem ho a je zdráv. Zůstává na Kyru a pomáhá ho spravovat a chránit tamnímu obyvatelstvu. Jejich hradby jsou však dosti poničené, nevím jak dlouho vydrží. Nechť je jim světlo a štěstěna nakloněna.“
Regent pokýval. „Děkuji ti za zprávu, jsou to hodnotné informace. Teď si jdi odpočinout, abys zase mohl nastoupit do své služby. Zbylí rytíři se ještě nevrátili, vaše povinnosti přebrala pod dobu vaší nepřítomnosti Garda. Od pondělí se k nim zase navrátíš. Nyní můžeš jít.“
„Děkuji sire“ a s mírným úklonem odešel z hradu…
