Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
S radostí Vám oznamuji, že na území Andoru vznik nový cech s názvem Vlci.
Dovolte mi jej ve zkratce představit:
Jednou v temném lese hluboko za severní pevností se odehrál tento zajímavý příběh:
Pět zmatených mužů se prodíralo křovím a utíkalo před zástupy krvelačných a neúprosných skřetů. Jak se tak prodírali najednou poslední muž jménem Syrael uklouzl a řekl „Už nemám sílu pokračovat nechte mě tu ležet“ „NIKDY!!“ vykřikl duchapřítomný Petronius a vzal ho na rameno. „Musíme se dostat do nějaké jeskyně“ vyřkl Hakan Sukur a už si jednu vyhlídl....
Dostali se do jeskyně a rozdělali oheň, aby si zahřáli a posilnili nějakým masem a kořalkou ze zásob. Hakan Sukur si opekl pár skřetích žeber. Pozdě v noci nás probudilo vytí vlka z temného konce jeskyně. Přistoupili jsme blíže, ale byla tam díra a na dně kňučel malý bílý vlk. Tak Petronius zavelel ať ho vytáhneme. Alliq řekl Kazatelovi, že mu má jít nakácet dřevo aby mohl vyrobit žebřík. Zhruba za půl hodiny jsme toho vlka vytáhli a on začal Petronia tahat za kalhoty asi chtěl, aby jsme šli za ním. Tak jsme šli. Vlk nás zavedl hluboko do jeskyně cesta mohla trvat tak 3 hodiny a na obzoru uprostřed temnoty se konečně začaly objevovat první paprsky slunce. Byla tam hala s ozdobnými pilíři a uprostřed místnosti byl oltář na který svítilo slunce skrz otvor ve stropě. Vlk zaštěkal. Najednou se začala třást zem a oltář se rozevřel a vyskočil z něj vlk se zlatou srstí a v zubech držel zlatou katanu přistoupil k nám a položil ji Petroniovi k nohám a společně s vlkem co nás provázel zmizeli v díře v oltáři. Potom se začala jeskyně hroutit a my jsme padli omráčeni k zemi.... Po nějaké době jsme se probrali kousek od Andoru...
Toliko z jejich zdrojů. Jak tento cech bude prosperovat a jaký názor si utvoří veřejnost, ukáže čas.
