Dnes vpodvečer navštívila samotná smrt náš hřbitov v Andoru. Svědkové popisují, že z hrobů v její blízkosti povstávali zvláštní kostlivci, třímající v rukou katany. Později se zjistilo, že kostlivců bylo přesně sto. Jak rychle smrt přišla, tak i odešla, a odvážní dobrodruhové se pustili do vyčištění tohoto svatého místa. Kostlivčí odpor byl tuhý, nicméně po dlouhých a útrpných chvílích boje byl zlomen a hrdinové se dobrali ke kostlivci největšímu, uzavřenému v zapadlé hrobce. U tohoto kostlivce byly nalezeny zvláštní kosti se zářezy na jedné straně. Jakmile bylo dobojováno, bojechtiví dobrodruhové odešli, zůstali jen ti přemýšliví, lámajíc si hlavu nad tajemnými kostmi. Po nějakém čase stráveném přemýšlením napadlo pana Larsona, že ve velké hrobce zůstal jeden zastrčený teleport a co kdyby se ty kosti využily později... Jak řekl, tak udělal a spolu se zbytkem dobrodruhů se vydali do velké hrobky... A měl pravdu, kosti byly potřebné pro odemčení všeho, co se nacházelo v posledním patře velké hrobky. Skupinka si třemi kostmi odemkla troje dveře a dostala se do první místnosti - ve které byly dvě zamčené truhly a dveře dál. Zde se rytíř Malagar, který tuto skupinku vedl, rozhodl, že dál povolí vstup jen několika spolehlivým a dobrá polovina skupiny odešla pod vedením Isabely de Moi ven, čekat na zbytek. Po dlouhém váhání se Malagar rozhodl jít dál - do další místnosti, ve které byly opět dvě truhly a dveře dál. I zde se rozhodl pokračovat a jádro skupiny - Malagar a Nox - stanuli před poslední truhlou v poslední místnosti... Po velmi, velmi dlouhém váhání se rytíř uvolil odemknout poslední truhlu, v níž byla objevena ještě jedna "odemykací" kost... Tu využila skupinka odemčením ještě jedné truhly. Nakonec si skupinka rozdělila poklad (část pokladu věnovali starostce na opravu hřbitova) a dokázala tím, že trpělivost a přemýšlivost se vyplácí.