Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Když Boris přišel o svou levou ruku, bylo mu teprve sedmnáct let. Teď mu bylo už téměř šedesát a zrovna sledoval psa okusujícího velkou kost, kterou určitě našel venku na smetišti. Kost byla skoro stejně velká, jako jeho ruka tenkrát, když ji viděl padat na zem.
Pozoroval psa s kostí a myšlenky mu utekly ke vzpomínkám na ten den..
Jsou to roky, co o kultu, co mu usekl ruku v lokti, a jejích kultistech, slyšel naposledy. Ani tenkrát jich už nebylo hodně a jejich rituály se smrskly na sotva pětileté cykly.
Stoupence si kult hledal mezi chudáky, kteří neměli ani co jíst a na nabídku ubytování včetně stravy kývli skoro všichni. I Borisovi se zrovna něco takového hodilo a tak neměl potřebu zkoumat, proč čaj podávaný u hostitele po večeři chutná divně po houbách, vypil ho do dna.
Pravidelně kolem oběda začínal Boris vnímat, co se kolem něj děje, večerní dávka čaje ho ale poslala vždy zpátky do mlhavých krajin. Občas mu přišlo, že v komnatách potkává zvláštně znetvořené lidi, ale ani to se mu zkoumat nechtělo. Byl v teple a neměl hlad, měl štěstí.
Jednoho večera obdržel s dávkou čaje i roucho a pokyn, aby si jej oblékl. Později v noci byl patrně povozem přesunut na studené místo. Mlhavým zrakem tápal po ztemnělé místnosti, odněkud profukoval ledový vítr. Vnímal zvláštní ponurý hrdelní zpěv, ale netušil, odkud jde, dokud se mu nepodařilo zaostřit zrak směrem k zemi. Spatřil tam několik lidí, nebo spíš jen vznešená torza těl s hlavami, kteří ty zvuky vydávali.
A v tu chvíli uviděl, jak mezi ta torza přilítla čerstvě useknutá ruka.
Stupňující se palčivá bolest v lokti mu stále víc naznačovala, že šlo o jeho ruku. V tom do krypty vtrhl dav lidí se zbraněmi. Boris začal křičet, když si plně uvědomil situaci, ale hned na to dostal něčím po hlavě a omdlel.
Jeho ruka v tý kryptě leží určitě dodnes, a třeba ji zrovna teď žere ten pes, ale už je z ní jen kost. Boris se zašklebil. Jeho zachránci mu tenkrát řekli, že v tu chvíli rituál probíhal na dalších čtyřech pohřebních místech a podařilo se jim ten den rozprášit všechny seance, ale i tak o ruce přišli tu noc všichni novici.
Další úšklebek zapil pivem. Ještě by ty dneska už seschlý ruce mohly mít třeba kouzelnou moc a jejich použití na opravdu strašidelným místě by otevíralo magickou truhlu plnou pokladů. Boris by se tomu ani nedivil.
