Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Pět dní před bitvou
Muž s dlouhými havraními vlasy a korunou na hlavě stál před zříceninou, ze které stoupal neustále dým. Naproti němu stál o několik metrů dál muž. Byl o poznání vyšší a zarostlejší.
“Mám pro tebe informaci, kterou jsi chtěl. Útok proběhne za pět dní ve večerních hodinách. ”
“Výborně, taková informace si zaslouží odměnu. Nicméně mám pro tebe ještě jeden úkol. Když ho splníš, dám ti mnohem víc. Ale ještě jedna otázka. Souhlasíš tedy s Thyrisem?“
“Rozhodně.”
“Takže Thyris. Dobrá. Myslel jsem si to.”
“O jaký úkol by se jednalo?”
“Máš ještě ten kámen, který jsem ti dal? Ten, který má být dopraven během bitvy na Kyr?”
“Někde nejspíš jo.”
“Tak ho ukryj v Thyrisu. Ideálně někde v centru. A jelikož jednáme férově, odměnu dostaneš celou hned. Následně odkudsi vytáhl truhličku, která vzduchem dolevitovala až k nohám druhé postavy. ”
*** Den před bitvou
Muž v kápi vešel do pískovcové budovy v Thyrisu. Ihned byl pozdraven mužem, který čekal na zákazníky.
“Dobrý den, mé jméno je Lionel, Thyrský bankéř, jak vám mohu pomoci?”
“Chci si tu uložit jednu věc.”
“Ale jistě, beze všeho. Smím prosit vaše ctěné jméno?”
" Ty mě nepoznáváš?" odkryl kousek kápě.
“Bohužel, pane."
Muž v kápi se k bankéřovi naklonil a zašeptal mu cosi do ucha. Pak se odtáhl a rázně dodal: "Tak si to zapamatuj."
Jistě pane, omlouvám se. Nicméně vás poprosím o pět stříbrných. “
Muž v kápi předal bankéři pytel a pět stříbrných. Cosi zamručel a otočil se k odchodu.
“Byla radost s vámi obchodovat, pane.” Ledabyle mávl rukou, následně přidal cedulku na pytel a odnesl jej do úschovny o patro níž.
*** Po bitvě
Na břehu moře severovýchodně od Thyrisu stály dvě postavy. Jedna drobnější, oděná v černočerné zbroji a kápi, druhá o poznání vyšší, ramenatá, oděná v otrhané temně zelené róbě, třímající zvláštně tvarovanou hůl. Celé okolí bylo přímo poseto hejny havranů. O chvíli později se nad nimi mihl obrovský stín, který následně přistál před nimi.
“Zdravím tě, starý příteli," pronesla postava v temné zbroji hlubokým mužským hlasem.
“Jaké jsou vaše rozkazy, paní?” dotázal se temný drak rozladěným tónem.
“Paní? Tak mi neříkej. Ještě ne," odvětila postava ve zbroji. Skřehotavým hlasem a stejným stylem se i zachechtala. “Lovec Duší bude vhodné oslovení,” dodala postava tajemným ženským hlasem.
***
Černým hradem se neslo hlasité klení. “Aaaargh! Ty dvě zpropadené laciné coury!” Ze země vyšlehl obří plamen. Zrovna na místě, kde postávala jedna z Tajemných postav Černého hradu. Ozvalo se krátké zakvílení a vteřinu poté plamen uhasl. Na místě zbyla jen drobná hromádka popela. “Však já si je podám, jednu po druhé!" pronesl muž s dlouhými havraními vlasy a korunou na hlavě.
***
Elfka v plátové zbroji stála před stolem na kterém byla rozložena mapa, nikoliv však Margaardu, ale Thyrisu. Vypadala znaveněji, než dny před tím. Zbroj i tělo měla špinavé od krve. Cizí, i té vlastní. Zakřičela a začala shazovat věci ze stolu, nakonec vztekle praštila pěstí do stolu. Jizva, ve tvaru suchých větví stromu na jejím krku se o něco protáhla, a dosáhla až k její tváři, zároveň barva jizvy začala nabírat tmavě šedou barvu. “Ten parchant! Jak to mohl všechno vědět!” Po chvíli se vydýchala a uklidnila. “Thyris byl vždycky stoka. Dáme mu ochutnat její chuť.”
***
Na balkóně Kyrského starostovského sídla postávala černovlasá žena, neskonale krásná, oděná v šatech, které ladily s jejími vlasy. Hleděla směrem k Andarii. Na tváři měla vážný výraz. Tiše pronesla: “Tak už to začalo.”
