Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Mladý muž stál na břehu moře. Opět ho odmítla, nikdo ho nechápe! Musí to udělat. Skočil. O nohu se mu otřela ryba, mladík se na ní usmál. A tak naposledy vydechl Mafor Krin.
Tasekil prudce otevřel oči, jeho kajuta byla způlky zatopena vodou, moře si bere svou daň. Jako poslední naději vidí dveře, ty ale nejdou pod náporem vody otevřít, Zlatá Panna i s námořníky klesá ke dnu.
„Ten vtípek s moukou nezůstane bez odezvy! Tohle bude prča, he he. Nikdy sem nedoufal, že seženu takovej stroj! Ještě to vyzkouším.“ ŠVIH! Rameno katapultu oddělilo kaprálu Eralinovi hlavu od těla.
Dveře od pokoje rozrazila jednotka stráží, muž v čele zakřičel „Je konec, Ibae! Polož ten nůž!“ Ibae se jen usmál a vykročil k němu. O úder srdce později se do něj zabodlo 9 šipek. Velitel sáhl na své hrdlo, kde po ráně nožem tryskala krev. „Patnáct“ zasýpal Ibae.
Čtyři různé osudy lidí, kteří se nikdy za života nesetkali, ba ani nemohli, každý žil v jiné době. jediným spojením je Verberg, zlodějíček a vykradač hrobů. V pokoji se mu krom prachu hromadí i cetky, ale tyhle zvláštní urny jednou jistě skvěle prodá. K jeho smůle, dala síla příběhů ukrytých v popelu zemřelým novou šanci. A tak má město 4 nové neobvyklé obyvatele, kteři navíc neplatí daně. Jeden stydlivý a nepochopený, další pak vtipálek a naschválkář, námořník a vášnivý rybář, masový vrah a šílenec. A každý se své šance ujal po svém, aniž by věděli proč, tropili duchařské skopičiny. Jako by to snad byl jen další ze snů v jejich nekonečném spánku.
Inu, kdo s čím zachází, tím také schází a tak si Verberg, jemuž se dostávalo zvýšené péče mrtvé čtveřice, vzal radši život. Neokázalá smrt, žádný kříž nebude připomínat, že kdy vůbec žil. Snad to pro vás bude poučení, že s mrtvými není radno obcovat. Ale počkat! Příběh přece ještě není u konce, ptáte se, co se stalo s duchy? Jeden z Heroldů, který byl u Verbergovy poslední vteřinky objevil v jeho pokoji urny. Za nemalého přispění dalších nebojácných osob byly nalezeny postupně všechny hroby a urny po krátkém výletu znovu spočinuly v pečovatelské náruči země. Duchové, více či méně radostně, opustili opět říši živých.
