Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Na Andor pomalu padala tma. Mezi domy se mihla rudě oděná postava a zmizela mezi farmami. Klid přerušilo až chrastění a blekotání koster na předměstí. Štiplavý dým spolu s křikem lidí zatarasených v hořícím domě se šířil spolu s panikou. Skupina zachránců se snažila porazit stvůry a vytáhnout oběti z ohnivého pekla, ale odpor byl příliš velký. Jeden z nich málem zaplatil vlastním životem, když na něj padl hořící trám. Jako by se všichni bohové spikli proti Andoru a seslali na něj svůj hněv...
Nedaleko od dohořívajícího domu se několik postav snaží zbavit vířících kapek krve uprostřed pentagramu. Na tvářích se jim odráží zoufalství jejich srdcí, když vše, co minule fungovalo, selhává. A do toho ten smích. Chraplavý zvuk, mezi kterým se dají rozeznat některá slova – ‘hlupáci‘ a ‘změnil‘. Na chvíli je zarazí, když se z krve začne formovat postava a se sebevědomým úšklebkem je přejede pohledem. Kapky krve kolem ní víří. Mág se ji pokusil znehybnit kouzlem, ale selhal. Bard na ni vystřelil ze svého luku, ale šíp prošel postavou. S velmi silným přízvukem pronesla něco o hlupácích, sevřela pevněji svou hůl a začala se pomalu rozplývat. Světlovlasá elfka stojící na hranici pentagramu se nevzdala a s výkřikem skočila po postavě, která ji k sobě pevně přitiskla a oba se rozplynuli...
Pentagram. Kapičky krve. To je stejné, ale místo je jiné. Elfka se vyděšeně rozhlédla a snažila se odtrhnout od postavy, která ji po chvilce pustila. Stáli naproti sobě a hleděli na sebe, postava v rudé lehce naklonila hlavu, jakoby tázavě. Elfka se pak rozkřičela, moc odpovědí ale z tvora nedostala a k tomu ty, které dostala, ji mátly. Rudý zrovna skrýval pobavený úsměv, když se přiřítil jezdec a začal na něj útočit. Pohodil tedy hlavou a udělal krok do útočiště krvavých kapek. Jeho rysy se pomalu rozplývaly a křik smrtelníků ze ztrácel...
Stáli spolu na vrcholku věže a hleděli na západ. Blondýnka a vedle ní snad o dvě hlavy vyšší muž v rudé róbě. Mlčeli, ale přitom vedli rozhovor. Řekl jí o všem. O ohni, o marné snaze narušit znovu magii pentagramů, dokonce i o elfce, která nese kapku jejich krve.
