Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Chlad, sníh, led, to bylo přesně to, co vajíčkům prospívalo, dařilo se jim skvěle, během několika málo dní se vylíhla první z nich. První generace…
Tvorové prozkoumávali okolí, voda byla všude, všude okolo nich, kam až jejich oči dohlédly. Narazili i na pár tvorů, tvorů, které neznali. Například středně velkou, hnědou potvoru se čtyřma nohama a divnými rohy, také malé něco s peřím co vydává divné krákavé zvuky. Ani jeden z těch tvorů se nechoval útočně, ani jeden nepředstavoval nebezpečí.
Ovšem narazili i na tvory, co pro ně znamenali ohrožení, každý z těch tvorů vypadal jinak a stejně si byli podobní. Všichni byli zhruba stejně velcí, měli dvě nohy, někteří byli schovaní v lesklých krunýřích a máchali nějakými sekáči, jiní pobíhali v jakýchsi barevných látkách s klacky v rukou a kouzlili. Tyhle potvory sami o sobě nebyly až tak nebezpečné, ale bylo jich hodně.
První setkání bylo krvavé, obrovské ztráty na obou stranách. Ovšem dvounozí jakoby neubývali, byl jich nespočet, po dlouhých bojích o pozice donutili tvory ustoupit a schovat se. Schovat se tam, kde jim bylo tak dobře…
Stvoření se množila velmi rychle, bylo to jejich přirozeností. Kombinace jejich neskutečně rychlého množení a neobyčejné agresivity byla předzvěstí zlých časů…
Netrvalo dlouho a tvorů bylo tolik, že cokoli živého vnímalo jejich sílu a nebezpečí, které vyjadřovali. Jakoby existovala jistá hranice, za kterou se nic živého nevydá, neviditelná hranice znamenající rozdíl mezi životem a jistou smrtí…