Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Rubius von Castrheim bubnoval bříšky prstů své pravé ruky o desku dubového stolu. Byl neklidný, neklidný, jako už dlouhou dobu nebyl. Neměl rád novoty, a teď po měsících, kdy se musel ukrývat jako štvaná zvěř, prchat před neustálými pronásledovateli, měl konečně spatřit břehy nové země, země, kterou donedávna ještě neznal. Ten neklid, trhanými pohyby upravoval krajky na rukávech své košile, ten neklid umocněný navíc i prostředím ve kterém se nacházel. Jeho druh neměl problém se stísněnými prostory, ovšem toto bylo něco jiného. On, stejně jako celé pokolení rodu Castrheimů, nenáviděl moře. Když však byl nucen prchnout z Mousillonu, nebylo jiné cesty. A teď daleko od břehů jeho rodné země sváděl souboj z nejtěžších, o vlastní příčetnost. Viděl, co se stalo několika jeho vrstevníkům. Zrůdy, parodie na to, co kdysi bývali, podlehli jediné touze neschopni racionální myšlenky. On však vydrží, věděl, že cíl je blízko. Muž středního věku nesoucí mu zprávu o blížícím se konci cesty mu udělal hned dvojnásobnou radost. Skelné oči v bledém obličeji nad rozervaným hrdlem sledovaly Carstheima, když zvedl před oči vybroušený křišťálový pohár a usrkl rudé tekutiny. Tak významná železitá chuť, skoro rozeznával stopové množství soli, pozůstatek dlouhého života na moři. „Konečně“, vydechl.
