Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Pobledlou tvář mladého muže osvětlovala svíce. Seděl shrbený nad knihou v kožených deskách a zapisoval si poznámky do deníku... Horečky konečně pominuly a mohl jsem pokračovat v pátrání. Výzva v bankách se zdá se ujala, v truhle jsem měl čtyři odpovědi. Tři z nich mne vedly na stejné místo - přímo u cesty mezi Andorem a Thyrisem stojí ruina a u jedné z jejích zdí leží polorozpadlý batoh. Jeho nahnilým obsahem je plášť, košile bez rukávů, tunika, léčivé lektvary, mapa cesty z Andoru do Thyrisu a dýka. Obsahoval ještě pečetní prsten Felunu, ten jediný jsem vzal do své úschovy, bylo by neštěstí, kdyby se dostal do cizích rukou. Zdá se, že tato stopa skutečně vede k panu de Miquel, avšak u těchto ruin bohužel i končí. Kéž by se mnou konzul poslal i nějakého stopaře. Od ruiny jsem se vydal do Thyrisu, doufal jsem, že naleznu někoho, kdo by znal cestu k místu popsanému ve čtvrtém svitku - v thyriských bažinách prý stojí domek s molem a v domku je bedna se svinutou mapou, oblečením, pitím a plány lodi. Z toho seznamu mu nic nenapovídá, že by se jednalo o stopu po panu de Miquel, avšak dokud to sám neuvidím, nemohu si tím být jistý. Potom zde zůstává nezodpovězená otázka, jestli je nějaké spojení mezi těmito místy. Dnes si skutečně přeji, abych se nevěnoval filosofii a dalším podobným vědám, ale byl něčím prostším - lovcem, či stopařem. Pak snad bych již pana de Miquel našel a mohl bych se vrátit domů...
Posledních pár slov stěží dopsal, jeho ruka zůstala nehybná na papíře, víčka mu klesla a hlava padla na jeho ruku. Usnul.
O hodinu později se na dveře kajuty ozvalo zaklepání.
"Pane?"
Nikdo neodpovídal.
"Pane?!"
Odpovědí bylo stále ticho. Dveře se otevřely a dovnitř kajuty vstoupil námořník. Pomalu přistoupil ke stolu a lehce spícímu muži poklepal rukou na rameno. Ten se s leknutím probudil a s brkem špinavým od inkoustu na něj namířil. Námořník se jen zasmál.
"Pane, neozýval jste se, tak jsem šel dovnitř. Je čas večeře a kapitán vás žádá u stolu, abyste mu mohl sdělit další plány. Chce vědět, kdy zase budete chtít na břeh. Dochází nám zásoby, tak je musíme doplnit..."
Muž jen pokýval, přejel pohledem zápis v deníku a podíval se na námořníka.
"Já na pevninu budu muset brzy, pátrání musí pokračovat."
Poté zaklapl knihu a vyšel z kajuty...
Druhý den ráno se v bankách celé Andarie ukázal nový vzkaz.
Drazí obyvatelé,
velice děkuji všem, kteří se zatím zapojili do hledání. Z tohoto hledání vyšla jedna jistě potvrzená informace - pan de Miquel se vydal na cestu z Andoru do Thyrisu, zda však dorazil až do Perly Jihu je mi záhadou, neb jediná stopa se nachází přibližně v půli cesty u ruiny domu. Jedná se o zelený batoh s pár věcmi vhodnými pro cestování. Tyto věci zcela jistě patřily panu de Miquel, neb mezi nimi byl tém pečetní prsten Felunský, jež jsemč převzal do své úschovy. Zde však jasné stopy končí a není známo, zda pan de Miquel pokračoval až do Thyrisu, či jinam, ani zda ten batoh odložil záměrně, či mu byl odcizen... Proto vás opět žádám o pomoc s rozluštěním osudu pana de Miquel. Má schránka na Andorském molu je vám k dispozici.
