Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Tak už je to zase tady. Klid v Lewanu dlouho nevydržel. Po dlouhé léčbě se Zedd konečně probral. Děkuji ti, paní, že jsi mi pomohla. Ale nebylo to takové radostné setkání, jak jsem si myslela. Jeho mysl byla zastřena. Považoval mě za skřeta. Oháněl se kolem holí. A pak…. utekl. Nemohla jsem ho zastavit.
Po nějaké době se nám ho naštěstí podařilo nalézt ve svatyni. Ale stále nás považoval za nepřátele. Útočil na nás, ale nemohli jsme mu přeci ublížit. Skoro bych to nazvala zoufalstvím. Naštěstí si pan Finwes všiml, že má Zedd nějaký náhrdelník. Stejný jako míval pan Macros. Ale jak ho sundat? Náhle se nad ostrůvkem zatáhlo. To asi přilákalo ostatní bdící. Tím se to ještě více zamotala. Jak jsem měla Zedda chránit před ostatními a přitom nás před Zeddem? Mé síly na to již nestačily. Paní Nistra však vyslyšela mé prosby. Na nebi se objevil blesk a udeřil přímo do Zedda. Zatímco sem se ho snažila probrat, pan Finwes mu nějakým zázrakem sundal náhrdelník. Ale paní Nistra ho ochránila a náhrdelník od něj odskočil na zem. Byla to pro mne jakási úleva. V tu chvíli ovšem ze stínu vyskočil skřet a náhrdelník ukradl. Bylo to pro všechny určitě velké překvapení. Naštěstí se mi Zedda podařilo probrat. A pak se vše vysvětlilo. Oněch náhrdelníků je na Andarii více. Snad paní ostatní ochrání. Nesmí si je nasadit. Vše to souvisí s tou knihou, snů a stínů. Skřeti jí hledají společně s náhrdelníky. A pak… ten kámen. Nemůžu si však na nic vzpomenout. To ta má paměť. Stále mi někdy vynechává.
Bojím se, že přijde ještě něco zlého. Zedd nebude odpočívat, jak jsem mu nařídila. A pak ti skřeti. Zjevují se, jak se jim zlíbí. Plíží se kolem. Paní, chraň ho, prosím, i nadále. A nás ostatní také.
