Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Dává se na vědomí, že ode dne 6. 5. 2014, je cech Osamoceni pod novým vedením Paľa Divinského a bude znám jako Usadlíci. Nechť se jim daří v plnění svých vizí a cílů.
Když na zemi padl stín noci, ozývalo se z lesů v okolí starých dolů Ilerenu troubení rohů. Jejich zvuk vyvolával mrazení po celém těle, nejistotu a strach.
Několik mužů v huňatých kožených zbrojích, se zbraněmi v ruce a s nezvyklým přízvukem se srocovalo před vysokým vchodem do jeskyně, který lemovaly třpytivé krystaly. Někteří vcházeli dovnitř, jiní postávali venku a troubením svolávali své druhy. Nevěděli však, že zvuk rohu zaslechlo i několik párů uší, které rozhodně nepatřili nikomu z nich.
Dusot kopyt, zvídavý pohled cizích jezdců a zvuk napínající se tětivy. Během okamžiku se před jeskyní strhla šarvátka, kdy muži bránili do posledního dechu vstup do jeskyně.
Cesta byla dlouhá a nevyzpytatelná. Mrazivý sníh padal na ramena několika elfů, boty jim klouzaly na krustách ledu. Museli postupovat opatrně, nikdy totiž nevěděli, které nebezpečí nebo nástrahy Zimní královny je překvapí.
O několik hodin později dorazili ke svému cíli. Zmoženi námahou, přesto s odhodláním, se znovu chopili zbraní a vyšli vstříc několika ledovým drakům, třepetavým vločkám a jiným, méně příjemným strážcům Zimy, kteří obklopovali pána Jara. Ten ležel uprostřed zamrzlého jezera, Zimní královna s krutým úsměvem na tváři postávala nad ním a ledový krystal zasazený do hůlky směřovala k jeho hlavě.
Jaké bylo její překvapení, když odhodlaní vetřelci prorazili až k ní samotné. Skrze mráz, skrze draky! Její vztek na okamžik vystřídalo zoufalství a zoufalství vystřídala bezbrannost. Ohnivá kouzla a prokleté čáry ji připravili o hůlku. Musela prchnout, byla poražena.
Jarní princ, celý zkřehlý, si s úsměvem na tváři prohlížel skupinku elfů v dlouhých, mechově zelených pláštích a jejich spolubojovníky. "Nyní zbývá jen jediné. Dostat zpět Paprsek." "Má ho Podzim," pronesla s jistotou v hlase elfka za jeho zády.
Princ kývl. "Těšte se opět na prosluněné dny a teplé noci."
v sobotu, po dlouhém čase, se uskuteční další schůze rady. Na programu budou plánované stavební úpravy města a okolí, případně samozřejmě Vaše body. Jednat se začne okolo sedmé hodiny večerní.
Zároveň ještě vítám trojici nových heroldů, slečny Evangeline a Cleris a pana Garrotha. Přeji jim ve službě hodně štěstí, pevné nervy a dostatek trpělivosti. Vás ostatní prosím, abyste jim jejich službu ulehčili a dbali jejich pokynů.
Muž s bronzovou čelenkou na hlavě posedával u stolu jedné z mnoha teras v jižním městě, aniž by byl někým spatřen. Plášť na ramenou se mu tetelil v nepatrném vánku. Před ním ležel na pískovcové desce Paprsek. Jeho žár den ode dne slábl, i barva ohně jakoby potemněla. Muž věděl, že stačí málo a vyhasne úplně. A pak? Pak tu bude navěky už jen on a krutá Zima. Chvílemi mu mysl zahltily drobné výčitky svědomí, které ihned zapudil pocit náhlé radosti z výhry.
Jiný muž, tentokrát se zlatavou čelenkou zapletenou v dlouhých kaštanových vlasech se choulil pod pláštěm uprostřed země ledu. Cítil se velmi slabý, teplo opouštělo jeho tělo, svíral jej chlad a pocit bezmoci, který střídala vlna rozhořčení. Kolem dokola se hemžily třpytivé vločky, připraveny mu ublížit kdykoli na příkaz královny Zimy.
Divoká zvěř hladověla. Zima byla příliš dlouhá, a tak se vlci chodili krmit do ohrad pastevců nebo rovnou útočili na tuláky v lesích. Potloukat se v těchto dnech za hranicemi města je příliš nebezpečné.
na vědomost se dává, že v pondělí 21. dubna úderem 20. hodiny večerní se koná hostina spojena se zábavou.
Ti, jež dorazí, jistě rádi zakusí lahodné pokrmy slané či sladké, tradiční i exotické. Soudky vína, piva, moštu čekají na vyprahlá hrdla každého z vás! Děti i dospělí se mohou povozit na ponících, zasoutěžit si ve sběru barevných kraslic nebo si jen odpočinout u táboráku.
Portály na místo konání budou umístěny v každém městě přesně půl hodiny před začátkem hostiny.
Lapky, vrahy či jinou proradnou verbež, která bude přistižena při hrubém chování vůči návštěvníkům, bez milosti vyvede stráž.
Na vědomost se dává, že v neděli 13. dubna od 19. hodin vypukne turnajové klání na hrací ploše zvané Člověče, nezlob se!
Vaším úkolem je utvořit družstvo po pěti hráčích, z nichž jeden bude házeč a určovat tak osud každého svého pěšáka!
Do soutěže se můžou přihlásit maximálně čtyři týmy.
Zápisné činí 40 zlatých za tým.
Pro obecenstvo bude na místě přichystáno občerstvení.
Lapkové a potulní kapsáři, kteří by se chtěli na turnaji nekale obohatit zde nebudou tolerováni a zároveň budou náležitě potrestáni.
Těžká mračna plula oblohou. Na některých místech padaly k zemi velké kapky deště spolu se sněhovými vločkami, které z cestiček nadělaly bahnité kaluže.
Několik mužů v huňatých kabátcích z kůže velkých ledních medvědů vyhlédlo ven z jeskyně, která byla už celé věky uzavřena před světem. Nebo spíš před případnými zvědavci. Popadli zbraně a vydali se směrem k lesu, kde několik hodin mlčky číhali na svou kořist.
Uvnitř jeskyně se k zemi snášel sníh. Pouhý pozorovatel by celou situaci označil za velmi podivnou, ale když by pátral hlouběji, zjistil by, že za vše může Zima, která lehkými krůčky našlapovala po zamrzlé řece, která se táhla celým ústím jeskyně a dělila ji do několika částí. Tam, kde své větve navzájem proplétaly trnité keře, sníh tál a bylo zde znatelně větší teplo, než v celém zbylém prostoru. "Jak dlouho mi hodláš vzdorovat?" V hlase Zimy bylo možno zaslechnout pohrdání.
Muž ve zlaté košili a s pláštěm na ramenou, který hrál všemi barvami duhy, vzhlédl. Klečel zesláblý na zemi. "Nikdy se nevzdám. Nikdy!" "Ale ano. Vzdáš," pronesla zlomyslně. Foukla si do dlaně, ze které se sesypaly sněhové vločky přímo na hlavu jejího soka. „Do té doby umrzneš.“
Dovolujeme si vám připomenout, že se tuto neděli 6. dubna od 20. hodin koná turnaj ANO či NE, který byl kvůli soudnímu líčení z minulého týdne přesunut právě na toto datum.
