Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Tuto neděli (15.) měsíce šestého, proběhne zasedání republikového senátu. Plánovaný začátek je od půl deváté hodiny večerní. Prosím o účast všech senátorů či jejich zástupců se senátorským prstenem.
Dále oznamuji, že je Vám k dispozici putovní šachta. Stačí se za mnou jen zastavit. Zastihnout mě můžete na úředních hodinách každé úterý a sobotu mezi osmou a devátou večerní.
Vlastní rukou sepsal Gomez, Tribun a cechmistr Vlků
Mužík v otrhaných šatech bloumal spletitými uličkami podzemních stok města Andor. Všudypřítomný zápach ho štípal do nosu, ztěžka se mu dýchalo. Na několika místech narazil na slepou uličku a pokaždé tiše zaklel.
Asi po třiceti minutách dorazil k pultu se zaprášenými sklenicemi, kde vysedával chlapík v tmavých šatech. Pomalu upíjel pivo z korbelu. "Kde to jsem?"
Cizinec mlčky ukázal na ceduli přibitou ke zdi, kde bylo kostrbatým písmem napsáno... "C-é-ch Z-lo, z-l-o-d-ě-j-ů," hláskoval mužík. Otočil se, na zemi uviděl zářící runy. Když na jednu došlápl, ocitl se za zamřížovanými dveřmi...
To místo bylo dostačující. Možná i dobré. Nash si stáhl z hlavy špinavý klobouk, zamyšleně si promnul houstnoucí bradku. Stál uprostřed spoře osvětlené místnosti, u nohou mu zapištěla poplašená krysa. Sebranka mužů v tmavých zašlých šatech a s divokými výrazy ve tvářích, které ve většině případů hyzdily jizvy, přenášela těžké bedny a truhlice do různých zákoutí, jichž tu byl nespočet. „To železo přetavit a támdlety truhlice narvěte do toho rohu!“ Rozkazovačně ukazoval prstem do směrů, jež mu byly zrovna po chuti. „A tamdle brloh, ať maj ty mrzáci kde chrápat!“
Stěny pokryly staré malby, zem prachem zašlé koberce, na stolech se objevily svícny a kolem pultíků stoličky, kam si mohli unavení bojovníci sednout s korbelem piva v jedné a s lahví kořalky v druhé ruce. „Dertene!“ Nash se postavil na jednu z lavic, aby lépe viděl do davu mužů, kteří se nyní potáceli po důkladném odpočinku s lahvemi alkoholu. Jen hrstka z nich zůstala v bdělém stavu. Před Pánem se objevil vysoký muž. Černé oči mu zářily ve světle svící, hnědé vlasy měl umaštěné a stejně jako ostatní byl zahalen v tmavých šatech. Na tváři se mu objevil samolibý úsměv. „Spokojenej, pane? Nahoře to bylo rychlý. Ty baráky hořely jak voschlá tráva.“
Nash kývl hlavou. Bystrýma očima sledoval tu proradnou tvář muže před sebou. V těchto kruzích existovala jen jedna důležitá věc – nevěřit nikomu. „A co tvůj bratr?“ „Abych to vzal vod začátku, pane. Ty vošerpovaný furt věřej v tu mladou holku – císařovnu. No a vás chtěj sejmout, ale to zas taková novinka neni. Ste asi voblíbenější než my všichni dohromady. A ta šerpovaná z Andoru. Tak tu sem nekrouh z jedinýho důvodu – vona je tak pěkně neviňoučká, že se nám to bude ještě hodit,“ štěkavě se zasmál. „Jo, a abych teda nezapomněl. Bratr se s tou svojí mrzáckou bandou stěhuje z místa na místo. Někerý ho dokonce chráněj, vůbec nechtěj mluvit vo tom, kam se dekuje. Ale co vim jistě, pane, von leze za tou ženskou v Lewanu. Stačilo by ji skřípnout…“, naznačil rukou lapnutí mušky do dlaně a její rozdrcení.
Nash se zhluboka nadechl a vydechl. „Ještě je čas. Pak už mi neuteče. Zrádce.“
Na kraj se pomalu snášela tma a všude bylo nezvykle ticho, jen občas zahoukala sova z nedalekého lesa. Obyvatelé Andoru se pomalu přesouvali do tepla svých domovů, a tak na ulici po chvíli zbyly jen toulavé kočky a věčně hladové krysy. Když Andor nakonec zahalila tma, už se nocí tiše plížilo jen pár stínů. „Zničte to! Zničte to všechno! Dnes všechno musí padnout popelem,“ štěkal rozkazy jeden ze stínů. „Spalte to do základu!“
Hrůzy onoho místa pohltil hluboký les. K uším nic netušících obyvatel Andoru se nemohly dostat. I záblesky ohně zůstaly ve tmě. Vyděšený křik i praskající dřevo. Netrvalo to příliš dlouho. Věděli, jak svojí práci provést. Za sebou zanechali jen spoušť a hořící zbytky budov. Na několika místech v tratolišti krve leželo pár mrtvých těl. A tak, když se začalo konečně rozednívat, bylo v okolí slyšet jen tiché praskaní dohořívajícího dřeva a cítit zapáchající kouř. Do Andoru začaly pronikat řeči, že cvičiště zlodějů bylo celé vyrabováno a spáleno.
Vážení obyvatelé Andarie,
tímto Vás zveme na jedinečné Andarijské dostihy, které proběhnou dne 31. května od 20 hodiny večerní.
Každému účastníkovi bude zvíře dle vlastního výběru zapůjčeno ve stavu schopném závodu skrze překážky. Nepromeškejte tuto jedinečnou příležitost, jak se projet na speciálních zvířatech a otestovat tak své jezdecké schopnosti!
Portály na závodiště budou umístěny v každém městě.
Zápisné pro závodníky činí 10 zlatých, obecenstvo má vstup zdarma.
Výhrou je 50% z vybraného vstupného a malé překvapení.
Klášter Slunce tímto děkuje mistru Elensarovi i ostatním za jejich hmotné dary pro pomoc našemu klášteru, při jeho renovaci. Nechť bude slunce jeho spojencem v temných nocích a nechť vždy osvětluje jeho cestu.
V podvečer nedělní, v Lewanu, jarní slavnost se uskuteční.
Možnost bardů ukázat svá umění, věnovat svá slova, věnovat své tóny zrozenému jaru.
Pozváni jsou všichni, kdo nové období chtějí uvítat malou slavností.
Na vědomost se dává, že v hradišti Margaard jsou volné pronájmy za nízkou cenu. Dva z nájmu se nacházejí u zadní brány, kde dříve stály stánky. Třetí naleznete před mostem, když pojedete hlavní bránou a poslední je nad jezírkem.
V blízké době budou k pronájmu i ovčárny s ovcečkama, pro které budete muset mít pouze potravu. O místo, dostatek volného prostoru, údržbu a výměnu podestýlky se nebude muset starat.
