Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Vzhledem k rychlému nástupu zimy jsem dnes provedl přecenení téměř všech obytných nájmů v Lewanu. Cena za malé domky byla snížena až na 3 nebo 4 stříbrnné za den. Pokud by pro někoho byla i tato cena překážkou, je možné se domluvit i na jiném způsobu platby.
Doufám, že toto opatření napomůže ke klidnému strávení zimy v teple obydlí i těm méně majetnějším.
dovolte mi Vás seznámit se stávajícím rozložením sil spravujících Svobodné město Andor. Heroldka Cleris Sorti již před nějakým časem zaujala post svého chotě, jest tedy soudkyní Svobodného města Andor. Na její místo byl nově dosazen Herold Nafrius Duccus a Heroldka Alassea střídá dříve dosazenou Evangeline. Všem přeji v nové službě pevné nervy a především soudnost. Občané a příchozí v našem městě a na jeho území, nechť dodržují jejich pokynů.
Také bych chtěl varovat před citelným ochlazením, které jsem měl dnes ráno tu čest na vlastní kůži pocítit. Punčochy mi promrzly tak, že jsem je skorem nedokázal odtrhnout od nohou. Proto ševci našeho Svobodného města dostali za úkol ušít několik desítek párů bot, které budou brzy k dispozici u hlavního portálu.
první adventní neděle nám všem připomíná blížící se Vánoce a s nimi spojené svátky klidu a míru. Každé ráno je vzduch o něco mrazivější a v některých místech už spadly k zemi první sněhové vločky.
S tímto dnem je spojené i to, že byly do všech dostupných měst umístěny zlaté truhlice, do kterých můžete vložit dary pro své blízké či přátele. Jako každý rok vložte dar s lístkem do pytlíčku, na kterém bude jméno osoby, která má být obdarována.
Dary budou na Štědrý den čekat na své majitele pod vánočním stromem ve městě, do jehož truhlice byl pytlíček vhozen.
A v neposlední řadě! Každé město, cech či jednotlivec si může zakoupit vánoční strom za symbolických 100 zlatých. Stromky lze objednávat od 7. prosince.
Tlustý chlapík postával na přídi své lodě. Jeho šaty z prosté látky barvy noční oblohy se mu lepily na kůži. Do dlaně si otíral upocené čelo, nervózně těkal očima po skupině cizinců před ním. Buclatým prstem ukázal na velkou dřevěnou bednu po jeho levém boku.
Jeden muž se odtrhl od skupiny. Dýkou nepatrně ťukl do víka bedny, a jakmile uslyšel syčení, odstoupil.
><
Náměstí města ožilo. Někteří zmateně pobíhali od studny ke krčmě, v rukou svírali vědra s vodou a s panikou v hlase oznamovali svému okolí "hoří!“.
Andorskou krčmu zahalil kouř, dřevěné obložení stěn pohltily plameny. Běžel po schodech do nejvyššího patra, vyrazil skleněné tabulky okna rukojetí dýky, prohodil jím lano a prchl.
Vypuštění hadi se svíjeli po městě a vpouštěli svůj smrtelný jed do těla chudáků, kteří jim přišli do cesty.
><
Nepříliš dlouhé lano uvázal kolem kotníků mrtvé ženy. Konec provazu přehodil přes trám střechy stájí a vytáhl ji do vzduchu. Vytřeštěné oči vypovídaly o překvapení, které zakusila před svou smrtí. Z proříznutého hrdla ji v tenkém pramínku stékala krev k zemi.
><
„Sud jedů,“ přikývl. „Chci ho do pondělí, přijdu si pro to sem.“ Maskovaný muž držel v ruce dlouhé kopí, bystrýma očima sledoval cizince, který se pohupoval na protější stoličce. Ten znovu kývl. „Estli se to někdo doví, budeš se houpat jak ta ženská u stájí. Jasný?“ „Nikdo se nic nedozví.“
><
Přecházel sem a tam po zatuchlé jeskyni. V ruce třímal dýku a cosi rozezleně zavrčel na svého kolegu, který si z ramen oklepával sníh. „Nehodlám zdechnout jako krysa. Asi je čas vrátit těm mrzákům úder.“
„Tady to je. Teplé pláště, boty, krumpáče, lana, zásoby jídla na několik dnů.“ Statný muž klečel na koleni a ukládal věci do torny. „Kailtesi?“ „Slyšel jsem,“ houkl k němu přítel. Zvedl se z rozvrzané židle a strnule přešel ke krbu, kde vyhasínal oheň. „Bude to náročné.“ „Ano, ale to víme už dlouho.“
Na krátký okamžik se zastavili u jeskyně. Zhluboka se nadechli a vešli dovnitř, připraveni čelit nástrahám království. Sníh jim křupal pod nohama, dech se srážel u úst. Mluvili jen, když to bylo nezbytně nutné, aby na sebe neupoutali pozornost.
Byl sám. Zásoby jídla došly. Šaty měl promáčené, vous mu neustále pokrývaly zmrzlé vločky sněhu. Netušil zda je den či noc, netušil, zda je jeho přítel naživu. Jediné, co věděl, že přijde, byla smrt. Nikdy nevěřil na babské povídačky, které se vypráví dětem. Tentokrát ale pohádka nelhala…
Stvoření Ledové královny
Zima. Mrazivé roční období, kdy peřinky třpytivého sněhu pokrývají celou zemi až k hranicím jižanských měst, kde i v těchto měsících svítí slunce.
Zima několikrát mávla dlaní. Kolem hlavy jí poletovaly vločky a přímo před ní se seskupovaly do nejasného obrazce. Jedno, druhé, třetí mávnutí a hle! To, co se zdálo být nejasným, se najednou proměnilo v siluetu postavy. Byla to žena. Bělostná kůže zářila v odlesku měsíčního svitu, stejně tak i splývavé vlasy, které čechral slabý vítr.
Královna zakroužila ve vzduchu prstem, na kterém jí ulpěl chomáček ledové mlhy. Jemným fouknutím jej poslala k neznámé siluetě, přičemž se kolem ní ovinul a zahalil tak křivky těla do mrazivého hávu, na který se sesypaly sněhové vločky a celou tuto ledovou nádheru dokrášlily svou nevinností a třpytem.
Zima přistoupila blíž, prohlížela si své dílo. Chvíli chodila kolem dokola, prsty si přemýšlivě mnula bradu, až jimi nakonec luskla. Další mávnutí ruky s sebou přineslo několik drobných rampouchů. Kroužily ve vzduchu, tvarovala je k dokonalosti, dokud z nich nevzešla koruna. Opatrně ji usadila na temeno hlavy ledové bytosti.
"Ledová královna," pronesla s hrdostí v hlase. A tak vdechla život své nové mrazivé dámě.
Pohádka
V časech tak dávných, že je už dnes nikdo z nás nemůže pamatovat, se proslýchalo, že je zde království, které po celý rok pokrývá tuhý led a sníh. Mnoho udatných bojovníků se jej vydalo hledat, ale nikdo z nich se nevrátil. Několik babských klevet vypráví o jejich hrozivé smrti, kdy jim srdce zmrzlo a poté se roztříštilo na tisíce kousků. Kde je však pravda?
Dětem se vypráví pohádka o Ledové královně z Bílého království, jejíž krása byla dokonalá. Oči měla modré jako studánky, dlouhé vlasy jí splývaly volně až do pasu a připomínaly barvu čerstvě napadaného sněhu stejně jako její šaty, které se překrásně třpytily v odlesku slunce za mrazivého rána.
Nejeden muž podlehl jejímu šarmu. Čistá mysl se jim zvrátila a oni byli ochotni obětovat i svůj vlastní život jen, aby dosáhli přízně sličné paní. Zapomněli na přísahy, zapomněli na rodiny. V ruce často svírali meč a neváhali setnout byť jen malé dítě, pokud tak kázala královna.
Ovládáni její krásou a mocnou magií, pomáhali rozšiřovat vliv Její Výsosti po celé zemi, až jednoho dne objevili národ, který učaroval samotné královně. Věru, netoužila po těch živých, toužila po tom, co svedli s kovem. Jejich um byl dokonalý, jejich zbraně neporazitelné! Chtěla je, musela je mít!
A tak na národ, který celá léta žil v poklidu dolehla pohroma v podobě Ledové královny. Jednoho po druhém lákala do svých osidel a ti, jež se vzpírali, bez milosti zabila. Někteří uprchli s myšlenkou pomsty. Pár z nich se o pomstu pokusilo, ale běda. Nikomu se nepodařilo přijít na způsob, jak Ledovou královnu zničit.
Až o nějaký čas později, prohlédl tajemství královny mladík jménem Noar. Aby vyprostil podmaněný lid ze spárů zlé paní, je třeba její srdce rozehřát. Do té doby je nesmrtelnou. Ale která zbraň pronikne ledovým srdcem?
Ale toto všechno jsou jen pohádky pro děti. Snad byste tomu nevěřili nebo ano?
pátral jsem v celé zemi po rostlině Střepinatce ostnatého. Díky Vaší vydatné pomoci jsem rostliny vypátral a vzal si pouze to, co z vědeckého hlediska potřebuji.
Některá místa, která jste uvedli na svých zprávách ovšem zela prázdnotou a rostlina se zde nevyskytovala! Když se to stalo již po páté, pátral jsem důkladněji a zjistil jsem, že rostliny byly zničeny!
Tento fakt mne velmi zarmoutil, protože to zničilo mou snahu o převratný objev ve vědě.
Tuto neděli (19.) od půl osmé hodiny večerní proběhne tradiční prodej výrobků od nejlepších řemeslníků perly jihu. Těšit se můžete na mnohé zbraně, zbroje, zvěř, drahokamy, drahocenné kovy, předměty denní potřeby i alchymie a novinku z hradu - kouli vědění.
Proto žádám a vyzývám cechy či občany, jenž by rádi prodávali své zboží, aby vyhledali mou osobu a domluvíme se na podrobnostech. Tato možnost platí i pro neobčany. Pokud nynější majitelé stánků nedají najevo, že budou na jarmarku prodávat, bude jejich stánek nabídnut novému zájemci. Ovšem pouze po dobu konání jarmarku.
Dále si dovolím upozornit že jsou k dispozici některé z velmi bohatých důlních šachet, ohrádek i ovčáren pro kohokoliv. Pole, jak rozhodl senát, jsou k dispozici pouze občanům, než budou rozdělena na menší pro více lidí.
Zastihnout mě můžete každé úterý a sobotu po setmění v budově radnice na náměstí. Nebo kdykoliv na komunikačních krystalech nacházejících se na portálu u banky nebo sídlu Řádu Stříbrného Vlka.
