Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
.... přiběhl celý udýchaný a nemohl ani dechu popadnouti. Co tak běsníš Stopaři, jako by Tě na skřipec tahali? Mistře, mistře, jelen, bííílej jelen.
Karl, Královský hajný se až lekl, když uslyšel slova Bílý , Jelen. Uff, pověz, co si viděl? Jdu od hraniční čáry mezi Havantem a Levanem, a potkal jsem starou babičku. ta mi povídala, že, ač jí oči už tak neslouží, viděla jelena. Velkého a mohutného. Snad prý dvanácterák, či čtrnácterák to byl. Ale, povídá babička, toho bych si nai nevšimla, nebýt té jeho barvy srsti. Byl celý bílý.
Inu, Mistře, snažil jsem se ho vystopovat, leč mé oko nezahlédlo takového jelena, i když, na cestě mezi Havantem a Andorem, uviděl jsem stopu. Ba zvláštní stopu. jakoby stříbřitě otisklé kopýtko v hlíně. Kdo ví kde nyní pobíhá. je mi divné, že jelen putuje z levanu k nám do Andoru. Podivné.
Víš, jsi ještě mladý a málo zkušený stopař, ale věz, Bílý jeleni v podstatě neexistují. Kdekdo tomu nevěří, ale já si myslím, že tento, o kterém mluvíš žije. Bílý Jelen se nenarodí jen tak. Jednou za mnoho stovek let se ale příroda usmyslí, a pustí na zem takového jelena. Ovšem, dospělý Bílý jelen je velmi mocný a kdejaký lučištník ho nedostane. Navíc, zabíjet takovéto stvoření je nanejvýše trestuhodné. Ale kdyby se podařilo ho přivést do chovu, podle legend, by se pak narodili jeho potomci. Byly by vyjimeční svého druhu.
Královský hajný Karl vyhlašuje stopovací hon na Bílého jelena, kdo jej najde a přivede na královský hrad bude odměněn.
Bílý Jelen byl nalezen, leč snad bázlivostí, či převelikým podrážděním jelenových smyslů, začal zabíjet Stopaře. Pak jej zkolili Stopaři a paroží bylo odneseno. Nakonec obdržel Mogwai syn Theinuw, za ulovení tohoto zvířete Trofej Bílého Jelena. Gratuluji, jmenme Království i všech lovců v zemi.
*rudě oděná postava levitovala podél oken Andorského hradu až se před jedním zastavila - neslyšně vplula dovnitř a stanula na podlaze přímo za postavou v modré róbě, která s vyděšeným výrazem šeptala jakési magické formule smeřem ke dveřím, jež slabě zářily*
Slyšel jsem, že jsi vyčistil důležitou část Ormusovy kroniky Terylde. Pročpak jsi mi ji neodevzdal? Víš přece, že z rozhodnutí královny a prosby lidu vedu její výzkum já..... *promluvila rudá postava tiše - ale na oslovený sebou trhnul jako by spatřil ďábla*
Myslel sis, že se to ke mě nedonese? Je mi líto, ale nepotřebuji zde zrádce, či zloděje......skutečně doufám, že jsi měl ke svému činu alespoň tak dobrý důvod, jako mám já......ke tvému zmizení....*postava se ušklíbla, prudce vymrštíla ruku, sevřela ji a z druhé vytryskl proud červeného světla - Teryld se vznesl do vzduchu, prohnul se a bezhlesně křičel, když se ho dotklo rudé světlo a postupně ho obklopilo - scéna trvala několik minut, načež se mág zhroutil na zem - bez života*
Hmm, ten hlupák použil paměťové kouzlo sám na sebe. Divné.....provedl ho dokonale. V celém mozku ani maličká stopa....kam to ukryl.... . Ale nevadí.....já si to najdu ..... nyní....nebo později. *rudá postava mávla rukou, mrtvé tělo zmizelo a dveře přestaly světélkovat - poté zavířila plaštěm a zmizela*
Díky porážce Temné jízdy je opět čas na normální život. Z toho důvodu bych rád poděkoval Lordu Regentovi a královně Killias za pozvání a možnost oznámit toto: Na hradě Andorském bude zítra menší pohoštění pro lid Andarie, ovšem kvůli přetrvávájící problémy bych byl též rád, kdyby se dostavili všichni šlechtici - bude třeba si promluvit.
Bělovlasá žena v róbě barvy krve usedla do vysokého kamenného křesla. Rozevřela před sebou knihu vázanou v černé kůži a začala psát.
Konečně mám zpět svůj obraz. Už jsem se bála že ta žena někde zahynula. Půl roku jsem trnula hrůzou, aby obraz nikdo nepoškodil. Potom jsem tu ženu z dálky zahlédla a v tu chvíli sem věděla, že zesílila. Je nebezpečná, i když pro mne snad už ne. Teď mám obraz, nic mě nezastaví. Dalo mi to práci zjistit kam se přestěhovala, ale naštěstí jsou někteří obyvatelé dostatečně sdílní. A cena za ten obraz... nebyla až tak vysoká. Osm lidských duší pro nějakou místní šlechtu. Osm myslí muselo zmizet z tohodle světa. Nechtěla bych být jednou z nich. Žít a ani o tom v podstatě nevědět. Dělat jen proto, že to někdo řekl, nevědět proč. Nepamatovat si ani svoje jméno. Nezajímat se jestli nějaké mám. Naštěstí je to věc těch chudáků a ne moje co sem z nich udělala. Hlavní je, že mám obraz. Už pomalu přichází čas kdy budu muset obnovit kouzlo. Snad budu mít dost sil...
Žena dopsala poslední řádku, se spokojeným úsměvem se ohlédla na zeď za sebou, kde visel její portrét. Po dlouhém půlroce byla v bezpečí. Tiše zapískala a na rameno jí přistál netopýr. Podrbala ho na čenichu a z kapsy u róby vytáhla svíjejícího se červa, kterého mu podala a on ho sežral.
Tak konečně můžeme slavit i úspěch. Dvakráte jsme zvítězili a temná jízda zmizela. Doufejme, že nadlouho. Mág Syracus, náš ochránce, slíbil brzy se dostavit do Andoru - dle mých informací to bude zřejmě velká sláva na níž mu sama královna Killias s Lordem Regentem poděkují za služby naší zemi. S jeho pomocí snad brzy vyženeme i zbylé vojska skřetů a konečně zavládne mír....
*starý kronikář se s blaženým výrazem pohodlně usadil na prosluněném balkóně a začal dřímat*
Ssso to mělo sssnamenat Diranisss? Sssnišššujísssí útok - ale naššššich vlassstních jednotek! A sssa mými sssády! Ssstratili jsssme tábor i sss těmi hrobkami! Uššš jsssme mohli vědět ssso je uvnitř nebýt tvé...
To by ssstašššilo Carthoo! Já uršššuji ssso bude a ssso ne! Ty jsssi sssvůj úkol nesssplnil! Já, jedině já uršššuji naššše plány! Ty je jen plníššš! Teď budou ukolébáni posssitem bessspeššší a my je napadneme ssse tří ssstran! Bude to mé vitěssství a můj triumf!
Sssamosssřejmě Diranisss....ale nisss, vůbesss nisss netrvá věčně..... *prohlásil Carthoo s vlčím úšklebkem, kývl na Rassagne a Cyrrase a všichni tři bez dalších slov odešli....na kostěném trůnu zůstala sedět jen Diranisss se zamyšleným výrazem*
Dveře na hradě se rozrazily a dovnitř vběhl mladý voják.
"Generále! Skřeti dnes zaútočili!"
Starý muž sedící v křesle unaveně zvedl zrak.
"Mluv Wille..."
"Prorazili palisádu u jižního průsmyku, byli zatlačeni zpět a palisáda byla opět vztyčena. Prý dokonce útočili ve vlnách pane."
"Hmm... to dřív nedělali... pokračuj..."
"Potom také připlul náš zvěd z Ilerenu. V podvečer čelil Ileren skřetímu nájezdu. Obrana byla úšpěšná."
"Jaké jsou ztráty?"
"Na straně skřetů nespočetné... na naší straně malé..."
Starý muž pokýval.
"Zajeď zkontrolovat palisádu. Každý den tam pošli zvěda počínaje dnešním dnem. Potom pluj do Ilerenu. Podáš mi hlášení o stavu obrany tý vesnice."
"Rozkaz pane!"
Generál mávl rukou směrem ke dveřím a William odešel...
Naše království stále nemá žádnou obranu proti temným armádám. Vévodkyně Eliška sice nechala postavit znovu bránu, ale co je pár železných tyčí pro sílu jež stojí proti nám? Ani mág Syracus se již neobjevil. Muži, kteří před časem našli bílého sokola mi řekli, že jakýsi stařec tehdy pravil, že sokol jen jednou do roka zem oblétá. Kdo nám pomůže, když mág zmizel? A co u mága znamená zítra? Vždyť přesně to jsou jeho slova, která pronesl, když démona zabil.....
*starý kronikář dopsal, odložil brk a unaveně zamžoural do venkovní tmy, když ho polekal hlasitý výkřik - zvědavě vyhlédl na balkón*
Máme to! Dokázali jsme to! Vyčistili jsme ty stránky a je to jasně srozumitelné! Máme další stopu! *pokřikoval královský mág na protějším balkónu - jenže vzápětí přes balkón proletěl temný stín raracha, uchopil mága za ruce, mocným sevřením mu je utrhl a zmizel i s listinami směrem k Ďáblovu znamení do černé tmy*
*radostný výraz kronikáře se zachmuřil, zrak se stočil na roztaženou bezrukou mrtvolu dole na nádvoří a kronikář se odšoural zpět ke stolu*
Naši mágové začali luštit podivnou kroniku, kterou v rukách svíral mrtvý skřet, ale bohužel hned po prvním uspěšném očištění byl jeden z mágů zabit a listiny byly odneseny. Snad nebudou zničeny a nějaká vyprava je nalezne. Zbytek kroniky nám zůstal - ale co si počneme, když ani naše města již nejsou bezpečná?