Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
K pronájmu číslo 11 se přiblížila podivná žena. Byla oblečena do sandálů, krátkých modrých kalhot, košila, dlouhé vlasy měla svázány šátkem, a nesla vidle. Od pohledu budila dojem burana. Vyptávala se na sultána, na jeho vraha a na poklad. Pak odešla do lesa, kam jí pár odvážlivců sledovalo. Chvíli chodila a hledala a po nějaké době se nesl lesem její vítězoslavný křik. Našla snad část pokladu? Co vůbec ta žena zkoušela, opravdu chtěla poklad hledat vidlemi? To zatím nikdo neví.
Strážník Erin, jenž celou událot vyšetřuje, vyslechl dva svědky. Gulorda, jenž zabil vraha Sultána, a pak vévodu Merika, jenž s ním vedl důvěrnou diskuzi, jelikož byl pozván sultánem na sklenku vína. Sultán je nyní podezříván z zahráváním si s temnou magií, neboť jeho dům nese známky temné magie, jako kupříkladu mízící a objevující se krev na průčelí domu, a dále také dva démoni, kteříšto se v domě zjevili. Další muž byl zabit tímto domem. Údajně muži před smrtí zdělil nějaký muž, že se oběví armáda těchto démonů, z jichž jeden muže zabil. Vyšetřování pokračuje, avšak v domě našlapal tucet lidí a tělo mrtvého démona, kterého porazili, bylo rozkradeno. Ztratilo se také umyvadlo, s jejíž pomocí strážník čistil krvavé čmouhy. Znechucen touto událostí strážník vyšetřování poněkud prodlužuje.
Dnes sultán uspořádal audience, při kterých se zajímal o mnoho pro nás obyčejných věcí. Zejména pro nás typyckých, jelikož on sám byl přeci cizinec. Nabízel opravdu slušné ceny za různé věci všech druhů. Avšak pár hodin po audiencích, když odpočíval, byl zákeřně zamordován neznámým vrahem. Také jeho strážce padl. Strážní vraha zahlédli, jak utíká do lesa. Tam byl také dopaden, avšak předtím si vzal na svědomí další dva životy, statečnou hraničářku Gilraen, která jej chtěla zastavit, a také pana Enteron van Holma. Nakonec vraha však udolala mocná halapartna pana Gulorda. Vrah měl u sebe pouze deníček, vzkaz pro své vrahy. Stálo v něm, že pokud jej čtou, tajemství, kde se poděl Sultánův poklad, padlo spolu s smrtí onoho vraha. Poklad nemůže být daleko, přeci jen neměl moc času jej schovat, a jednalo se o pohádkovou sumu peněz a pár velmi cenných věcí osobního ražení. To jest smutný konec jednoho zámožného obchodníka. Padl do lsti zdejším vrahům.
Dnes se strhla veliká bouře, a blesky padaly přímo do ulic města. Prý za to může nějaký muž v modrém na koni, který křičel něco o tom, že město patří jemu. Zemřelo mnoho lidí, avšak i škody na majetku jsou citelné. Mnoho střech bylo poškozeno, a mnoho fasád domů spáleno a znečistěno krví. Oprava bude náročná.
" Pane ! Pane !!! To je strašné ! Celé město je na nohách !! Šílenství ! Dadová panika ! "
Kricel sluha, a pri vtrhnuti do mistnosti zakopl a padl do místnosti jak široký tak dlouhý.
" Co se stalo? Proč tak jančíš? "
" Pane ! Obrovská mračna ! Šílenec na koni ! Jezdil po města a všude kolem něj létaly blesky na všechny strany ! Nalevo, napravo ! Spalovaly lidi k nepoznání ! "
Muž za stolem povytáhl obočí a zamračil se.
" A navíc ! Na hradě našli mrtvého muže, který prý tomu chtěl zabránit ! Pane ! Padl vyčerpáním ! Prý na něj ti lidé na hradě útočili ! A měl na sobě i stopy po provazech ! "
Muž vstal a drkl do stolu tak, že se převrhla číše s vínem. Nevšiml si toho.
" Cože ? Tak blesky všude okolo? Co se stalo s andorem? "
" Pane ! Mnoho nevinných padlo ! Ale nakonec ho zahnali. Ten muž na hradě měl pravdu... Já... Uufff.. "
muž začal oddechovat. Po chvíli dokončil.
" Měl pravdu pane. Zahnali ho. Následky jsou strašné, ale ten muž zmizel. Křičel, že přišel o moc. "
Muž se znovu posadil, a zamyslel se. Na jeho stařešské tváři se zračila nostalgie.
Prijel z davnych krajů, přicestoval daleko z jihu, a nyní stanul u břehů Andarie. Jeho řeč je podivná. Jeho zvyky také.
Něčeho se dožaduje, avšak co si přeje? Kdo mu splní jeho přání, jeho touhu? Vypadá zámožně, a odměnu přislibuje...
Pomalu se plížila tmou, její oči svítily. Připlížila se k koni, který spokojeně postával u domu Templářů, kteřížto pobývají nyní v městě Ilerenu. Vytáhla odporně zapáchající mastičku a otřela ji o koňův bok. Ten začal sebou zmítat a odfrkovat. Odfrkování přešlo v poplašené řehtání, a zmítání v hrabání kopyty. Jeden z templářů zkoušel koně uklidnit, a všiml si podivné tekutiny. Mezi dva prsty ji vzal, a to stačilo k tomu, aby byl nakažen. Podivná stařena zjevila se podruhé v tu noc, a cosy po templářích žádala. Ti její žádost odmítli, ač jeden z jejich bratřích byl na tom bledě, na zemi se zmítal a dávil krev. Stařenu svázali a opráčili. Oběvili se u ní ďábelská znamení, povolali proto Husitu nejvyššího a svého kněze spolehlivého. Žena v sloupcích ohně proměnila se k ohavné monstrum, démona, a té noci si přivedla na zem i spojence z pekla. Byli poraženi.
Avšak, na jak dlouho ? Byli skutečně zahnáni, nebo střádají temné plány i nadále?
Oběvil se stařec. Ujistil templáře, že jim dá včas vědět, varuje je, až se bude ta žena vracet... Ta nyní v osidlech pekla střádá další plán na návrat...
Jedno je jisté. Onu noc stalo se mnoho podivného. Mnoho dalších nocí také čeká obyvatele země Andarijské i nadále, a v oněch ona vyčkává. Ve tmě
... přiběhl celý zadýchaný, postavil se před vrchního úředníka Jariwa a hlásil mu:
V Lewanu, kousek od zničeného hřbitova, jsem objevil velmi podivnou truhlu. Nedá se nijak otvírat.
Po dlouhém boji s motýlími strážkyněmi se podařilo přivést Theseuse, kterého si Královna Strážkyň vyvolila pro boj. Po zabití Královny Strážkyň bylo možno odemknout truhlu a získat tím její obsah. Tím je starobylá elfí kniha, kterou má ve správě Rytíř Crite.
