Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
"Cože jsi to viděl?" *položil muž korbel vína na stůl*
"Sám tomu nemohu uvěřit.....možná.....možná to byl sen" *drkotal první lovec*
"Znám tě už nějaký pátek a tak vím, že to muselo být něco velkého" *popichoval ho druhý lovec*
"Kdyz v Lewanu utichly ty běsnění živlů, tak sem vstal a vydal se do lesů nalovit nějaké ty kožešiny. Kryju se za jedním stromem a mířím na laň, když tu najednou se pode mnou otřásla země. A za chvili znova a znova. Otočil sem se a....a...."
"Co jsi viděl?" *nedočkavě se vyptával druhý*
"Obrovský strom" *dokončil přerušenou větu první*
"Cože...co? Tys viděl strom?" *hlasitě se rozchechtal druhý lovec* "víš kolik je v lese stromů?"
"Ne...ne ty tomu nerozumíš, on pochodoval"
"Co....že? On pochodoval? Jak může strom chodit?" *ptal se udiveně druhý lovec*
"Na to ti neumím odpovědět, prošel kolem mě, země se pod jeho kroky mírně otřásala, koruny stromů jako by mu samotnému uhýbaly z cesty, nechápal sem....ani ta laň se nepohnula, i když prošel přímo vedle ní" *dokončil vyprávění první*
"A co jsi dělal potom, skolil jsi tu laň?" *vyzvídal druhý*
"Co sem asi tak dělal, bylo to znamení, vzal sem nohy na ramena a utekl do města. Pár dní mě v lese někdo jen tak neuvidí, to ti říkám tady a teď!"
*ještě dlouho do noci diskutovali dva lovci o podivném setkání v lese*
Mikuláš s Čertem dnes večer čekali na Anděla, který se cestou z nebes někde zatoulal. Čekali, čekali, ale nedočkali se. A tak poslali Andělovi vzkaz, že se sejdou znovu zítra a aby se do té doby polepšil. Nu, nechme se překvapit zda se tahle trojice zítra vydá na pouť Andarií, nebo ne.
Fuj jedeš odemne potvoro chlupatá. Bratr Sik se ohnal holi po osklivém 8-mi nohém stvoření. Odkud se tu tak najednou vzali? Že o nich nikdy Tak nic neříkal a nebo že by to bylo tím že je podzim a snaží se najít místo na přežití? Nebo snad je to tím že nemám už tolik času na bežné opravy a údržbu kláštera? Znovu plácl holí do stvoření a to odcupitalo nahoru po schodech.
Poslední paprsky skomirajiciho slunce proletli štěrbinou ve skále a za zabodli se do démonových očí, ten zařval. Nebylo to ale bolestí nýbrž potěšením. Po mnoha dnech težké dřiny první ikdyž maličký úspěch. Ještě než mu zmizel z tváře zlověstný škleb sluneční paprsek zmizel a okoli se zase ponořilo do šera.
*Tmavou Thyriskou noc náhle oslnilo světlo od jednoho z Thyriských ostrovů*
Ještě než se seběhli všichni obyvatelé města, začal kněz s modlitbou.
Jakmile se seběhli i poslední zvědavci, země na ostrově se silně zatřepala a ze země vytryskl velký plamen ohně. „Očisti se mým ohněm, zkažený knězi.“ promluvil sloup ohně na kněze. Kněz na nic nečekal a poddajně vstoupil do plamene. Když se jeho již kůže začala spálením svráštět, vystoupil z plamene. „Teď se plameni poddej úplně, zahojí ti tvé rány. Až se probereš, hrdě se prohlašuj za mého kněze!“ znovu promluvil plamen. Kněz znovu neváhal, sebral zbytek svých sil a vstoupil do ohně. Plameny byly ještě žhavější, avšak ne ničivé. Naopak. Kněz omdlel, ale když se probral, jeho kůže byla jak dřív. A jeho víra a víra ostatních přihlížejících byla již zaslíbena jen Athonovi…
"Teď běžte a hrdě si říkejte moji služebníci!" promluvil na skupinku lidí ten mocný sloup ohně. Než vyšli na zemský povrch poslední lidé, pár nevřících z nich ještě stihl potrestat. Budou mít trvalé následky? To ví jen sám Athon. Na povrchu v troskách bývalého kostela již hrdě stál zástup lidí. Se vztyčenou hlavou hleděli na mocně plápolající oheň na zvláštní pochodni v ruce modropláštníka. Oheň ani pod náporem větru neplápolal, jako by všechen vítr kolem spálil. Někteří říkali, že sem tam cosi našeptával...
Bratr Sik zvedl oči plné slz k nočnímu nebi. Už je to více jak den povzdechl si. A jedna z mnoha slz mu stekla po tváři až na jeho zašpiněné roucho. Proč ??? Neměl jsem mu dovolit se přiblížit tak blízko, měl jsem být opatrnější neměl jsem .... Povzdechl si a otřel si stále mokré oči do cípu pláště. Slunce a Energie tě provázej na tvé cestě ať už tě ta cesta zavedla kamkoliv Taku příteli můj. Stalo se a já zde jsem již sám má energie tě nedokázala ochránit to já jsem měl jít na průzkum jako první ne ty. Kdoví kde je Ti konec kam tě ten portál jen přemístil. Vrátíš se někdy nebo ne? Žiješ ještě vůbec? Další proud slz se spustil z jeho znavených a krví podlitých očí.
Bratr Sik se prodiral dál lesem směrem k Imeru a klášteru. Čeho si však nevšiml přes znavené oči byl temný stín, temější než noc který jej následoval neslyšne se vznášející několik stop za ním nad zemí.
