Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
s radostí vás zvu na slavnostní večer ku oslavám příchodu léta! Slavnost se bude konat v neděli 30. června od půl deváté večer na císařském hradě.
Oblečte se do společenského oděvu v barvách léta (žlutá, zelená, červená a jiné!). Přijďte se najíst, napít, zatančit si, zkusit své štěstí při hře i malém turnaji!
Za časného rána na náměstí všech měst přišli Císařští trubači. Po rozlomení pečetí na pergamenech a krátkém zatroubení začali provolávat co jim hrdla stačila.
„Z rozkazu Rytířky Astaroth je vyhlášeno toto oznámení. Dne včerejšího bylo napadeno město Thyris. Mořští lidé zaútočili z hlubin I přes jejich zahnání zpět do moře není toto nebezpečí zažehnáno. Kapitáni lodí zvažte nutnost výprav na širé moře a lodě kotvené mimo bezpečné přistavy nenechávejte bez dobře vyzbrojené posádky. .„
Před nějakým časem...
Loď s bílými plachtami a rudo-zlatým praporem mířila už téměř dva týdny k jihu. Posádku tvořili z velké části muži. Těch několik málo žen se staralo o kuchyni a pohodlí - obzvlášť těch výše postavených, kteří trávili svou cestu v kajutě. Počasí posádce naštěstí přálo, proto nikoho ani na moment nenapadlo, že by nedopluli.
Lodní trup zapraskal a rozlomil se ve dví. Objímala ho obrovská chapadla hlubinného monstra, kterého se obávali i zkušení námořníci. O těchto tvorech se vědělo pramálo, protože žili na dně moří. Někteří dokonce mluvili o tom, že jsou to jen báchorky ožralých pirátů a Kraken jednoduše neexistuje.
Asthaxymoletes, král mořského národa, sledoval zkázu z povzdálí. Jeho pohár trpělivosti právě přetekl. Toužil po odplatě za všechna ta zvěrstva páchána na jeho lidu.
Po důkladném výběrovém řízení na správce Imerské osady mi dovolte oznámit, že císařství vkládá důvěru do Rytířky Astaroth!
Ta se dnešním dnem stává Správkyní Imeru.
Astaroth projevila nebývalou péči a bystrost při plánech, jak osadu zvelebit a zodpovědně vést. Pevně věřím, že pod její správou opět síně zaplní hlahol, stoly se prohnou pod jídlem i pitím a plameny v ohništích se budou třepotat do výšin!
Oběma zbylým kandidátům děkuji za přihlášení do výběrového řízení a za jejich čas.
Jménem Její Výsosti Císařovny Kilias,
Regent Vévoda Vulnus Morthir
Muž s kůží bílou jako čisté plátno se v temné jeskyni, která byla jednou z jeho laboratoří nakláněl nad mrtvolou dítěte. Vedle ní ležely ampulky plné krve a stejné množství prázdných, které byly od krve pouze znečištěné. „Gile?“
Ze stínu se vynořil muž s čírem na hlavě. „Ano, můj pane?“
Pán, známý pod jménem Bohut pokynul k mrtvolce. „Spal to někde stranou. Zase nepřežila, ale nevadí, krve jsem z ní dostal dost. Najdeš další.“
Gil si beze slova přehodil mrtvolku dítěte přes rameno a šel splnit pánův rozkaz. Bohut mezitím vešel do další místnosti, kde postávalo několik lidí. Při bližším pozorování bylo vidět, že nejsou v nejlepší kondici. Dokonce se mohlo zdát, že hnijí zaživa a pokud někteří z nich ještě měli oči, jen tupě zírali před sebe, bez toho aniž by si všimli jeho přítomnosti.
Bohut si stoupl před jednoho z nich a vytáhl stříbrnou dýku. „Dobrá, uvidíme co vydržíte.“ Vrazil dýku do mrtvoly stojící před ním a pozoroval, že na ní stříbro nemá žádný efekt. Vítězoslavně se usmál a hodlal se vrátit zpět do laboratoře, když v tom se za jeho zády ozvalo syčení a mrtvola po pár chvílích padla k zemi bez jakýchkoliv známek života, nebo pohybu. Bohut zaklel. „No dobrá, částečná odolnost je minimálně krok kupředu. Budu potřebovat další krev. Možná plodné ženy?“ Přemítal nahlas pro sebe a pak čekal na Gila až se vrátí. Měl pro něj další nechutný úkol.
