Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Mami ...? Ano? Ozvalo se z domku.
Pamatuješ, jak onehdá vnoci létal nebem ten zajímavý ohňostroj? Ano, samozřejmě že pamatuji.
Tak já jsem dnes večer viděl takový zvláštní blesk. Byl zlatý a nenásledoval jej žádný hrom. Zlatý blesk říkáš?
Ano byl určitě zlatý. Stejně jako tehdy. Zčistajasna se plácl do čela a zaklel. No jo tehdy vždyť je to na den rok co oblohou křižovali ty blesky bez hromu. Cože jsi tam říkal? Ozvalo se zhlouby domku.
Ale nic jen že jsem si právě uvědomil že je tomu dnes přesně rok ... Rok říkáš? To je dlouhá doba, dost se toho změnilo. Třeba Killias už dospěla a stala se zní Císařovna. Zemřel Sam Noe toho si pamatuješ ne?
Ale zajisté že pamatuji rád jsem kněmu chodil do kovárny na pokec.
Chlapec se zahleděl na oblohu a na nos mu přistála vločka.
Za kratičký okamžik mu přejel po zádech mráz s pocitem že jej někdo odněkud pozoruje.
Postava zahalaná v plášti zaměřila svůj pohled do krišťálové koule na podstavci a ta se začala vyjasňovat. Mlha se rozplynula a objevil se obraz pláže. Ano tak tady je celou dobu. Na pokraji byti a nebyti. Ano ješte stále jej oblklopuje magie. Ikdyž dá se těm posledním záchvěvům energie opravdu říkat magie? Postava se pousmála a pohybem ruky posunula obraz v kouli o kus dál. Na vteřinu se zahleděla do bílé jasné clony vloček které se neslyšně snášeli na Lewanský les. Ale co to podivila se? Snad si toho nikdo nevšimne vzimě přeci sneží pořád. Znovu posunula obraz a ten se zase vyjasnil. Na zápraží domku seděl chlapec a sledoval noční oblohu ....
Do holubníku v Andorském hradu přilétl posel. Jeho zpráva se za krátkou dobu dostala na stůl císařského kancléře.
Jariw nedočkavě rozvázal stužku a začetl se do zprávy psané nepříliš úhledným rukopisem.
"Pane, výprava dorazila na místo určení. Po cestě žádné problémy, skřeti zalezlí v doupatech. Tábor jsme rozbili nedaleko vchodu, postavené hlídky, vypadá to, že důl nebyl vůbec nikým navštevován. Vchod vyčištěn. Zítra začnou prospektoři zkoumat vstup a hlavní šachtu. Očekávejte další zprávy.
Roger"
Jariw dočetl a zamyslel se. "Hmm..zatím to jde podle plánu, ale..nevím co se mi na tom nelíbí, jde to nějak moc lehce" zamumlal pro sebe. Zabloudil očima na jeden z pergamenů na stole a povzdechl si.
"Pane, všichni jsou připraveni, jak jste si přál!" Nepohodou ošlehaný hraničář zasalutoval před draze oblečeným mužem, sedícím za těžkým dubovým stolem pokrytým lejstry.
"Skvěle Rogere, postupujte podle instrukcí. Projdete s průzkumníky a karavanou prospektorů podél hor až za hranici sněhu. Kde je ten starý a dávno zavřený důl snad podle map najdete. Postupujte opatrně, žádné šarvátky se skřety a trolly. Ne, že si vaši muži budou chtít zahrát na skřetobijce! Dnes ne!"
"Ano pane!" vypnul se hraničář.
"To jsem rád, že si rozumíme, Rogere! Ty zprávy, co jsem obdržel od našich mágů se mi vůbec nelíbí. Prozkoumejte ten důl, zjistěte, co je na těch zvěstech pravda. A opatrně, Rogere! Nechceme žádné nehody! Pokud to bude možné, at prospektoři provedou prozkoumání té šachty, třeba se bude dát ještě využít. Bez dozoru ať se ale nepouštějí nikam hluboko do dolu, jasné!"
"Ano pane!" zasalutoval hraničář.
"Odchod, Rogere, a posílejte pravidelná hlášení!"
Císařský úředník Jariw chvíli poslouchal klapot podpatků odcházejícího vojáka a pak se s povzdechem zase ponořil do hromady lejster ležících před ním....
"Cože jsi to viděl?" *položil muž korbel vína na stůl*
"Sám tomu nemohu uvěřit.....možná.....možná to byl sen" *drkotal první lovec*
"Znám tě už nějaký pátek a tak vím, že to muselo být něco velkého" *popichoval ho druhý lovec*
"Kdyz v Lewanu utichly ty běsnění živlů, tak sem vstal a vydal se do lesů nalovit nějaké ty kožešiny. Kryju se za jedním stromem a mířím na laň, když tu najednou se pode mnou otřásla země. A za chvili znova a znova. Otočil sem se a....a...."
"Co jsi viděl?" *nedočkavě se vyptával druhý*
"Obrovský strom" *dokončil přerušenou větu první*
"Cože...co? Tys viděl strom?" *hlasitě se rozchechtal druhý lovec* "víš kolik je v lese stromů?"
"Ne...ne ty tomu nerozumíš, on pochodoval"
"Co....že? On pochodoval? Jak může strom chodit?" *ptal se udiveně druhý lovec*
"Na to ti neumím odpovědět, prošel kolem mě, země se pod jeho kroky mírně otřásala, koruny stromů jako by mu samotnému uhýbaly z cesty, nechápal sem....ani ta laň se nepohnula, i když prošel přímo vedle ní" *dokončil vyprávění první*
"A co jsi dělal potom, skolil jsi tu laň?" *vyzvídal druhý*
"Co sem asi tak dělal, bylo to znamení, vzal sem nohy na ramena a utekl do města. Pár dní mě v lese někdo jen tak neuvidí, to ti říkám tady a teď!"
*ještě dlouho do noci diskutovali dva lovci o podivném setkání v lese*
Mikuláš s Čertem dnes večer čekali na Anděla, který se cestou z nebes někde zatoulal. Čekali, čekali, ale nedočkali se. A tak poslali Andělovi vzkaz, že se sejdou znovu zítra a aby se do té doby polepšil. Nu, nechme se překvapit zda se tahle trojice zítra vydá na pouť Andarií, nebo ne.
Fuj jedeš odemne potvoro chlupatá. Bratr Sik se ohnal holi po osklivém 8-mi nohém stvoření. Odkud se tu tak najednou vzali? Že o nich nikdy Tak nic neříkal a nebo že by to bylo tím že je podzim a snaží se najít místo na přežití? Nebo snad je to tím že nemám už tolik času na bežné opravy a údržbu kláštera? Znovu plácl holí do stvoření a to odcupitalo nahoru po schodech.
