Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Sotva slunce vysvitlo na obzoru, ozářilo pohybující se korunu stromu. Kráčel pomalu, ztěžka, až dorazil na malou mýtinku. Rozhlédl se zkoumavým pohledem a zaostřil jej u jednoho stromu, vrby. Ten se chvíli na to pohnul...
"Tušil sem, že se mi nepodaří tě oklamat" promluvil Vrbák.
"Sic už mám za sebou velmi mnoho zim, svého bratra poznám kdykoliv" pravil od pohledu statný a starý Dub.
"Uspěl si ve svém hledání? Já jsem to štěstí neměl" pravil Vrbák.
"Ještě budeš muset prožít mnoho jar, abys ucítil její stopu, možná je mladá, ale ve svém oboru se opravdu vyzná. Jen těm nejstarším se neuměl schovat ani ten nejvyšší druid" vysvětloval Starodub Vrbákovy.
"Takže jsi jí tedy našel? Už sem se začínal obávat"
"Nejásej příteli předčasně, vypadá to, že se nemá v plánu brzy ukázat. Ale o hvozd se bát nemusíš, její učenec má dost sil jej udržet, dokud se nevrátí"
Po těchto slovech si něco řekli neznámým jazykem a vydali se zpět do hustého hvozdu. Až s podivem, že slunce se blížilo pomalu ke svému vrcholu....možná si pověděli mnohem více...
Bratr Tak se unaveně posadil a opřel svoji hůl o stěnu. Zhluboka se nadechnul a na jeho tváři se zjevil neznatelný úsměv.
"Tak přece jen sem to dokázal opravit, ale dalo to práci. Ještě se dozvědět původ toho úkazu, který to zapříčinil, šlo by to o poznání snadněji. Aspoň že portál v císařském městě už konečně nedělá neplechu, i když větší návštěvnost náš klášter ještě nezažil."
Spokojeně vstal a vydal se za svým bratrem.
Dnes v podvečer mě odvedla od mého večerního sepisování úředních listin velmi nezvyklá událost. Ve svitu svíčky se zjevila postava útlé elfky, která se představila jako Magmimt, královna našich elfích předků. Po krátkém rozhovoru jsme byli přeneseni do místa, kde neexistuje prostor ani čas... ocitl jsem se v místnosti, kde u velkého stolu seděly další dvě postavy - král Alhuzr a královna Aessei. Díky štědrosti a přízně našich předků a zručnosti Menel Sangy, která vyhrála sázku panovníku z dob minulých, může každý elf ve svých žilách pocítit sílu a soudržnost své rasy. Nechť si každý elf toho daru užívá po celý následující měsíc!
Vzpomeňte na členy Menel Sangy, díky kterým můžete požívat této výhody.
Gratuluji k vítězství. pronesl Alhuzr s viditelnou trpkostí v hlase. I já gratuluji. přidala se Aessei a loktem dloubla do Alhuzra.
Magmimt s úsměvem přešla trpkost jejich gratulací, protože sama moc dobře věděla, jak každý z nich si přál, aby právě jeho rasa byla tou vítěznou. Ale ale snad bychom se zase nehádali? Vzpomeňte si jak dopadla naše poslední pře. významně se odmlčela. Já se nechci hádat nemám to zapotřebí. odsekl Alhuzr, . mumlal si pro sebe.
Aessei se pousmála a jemně ho pohladila. Jen se neboj ani Barbaři nepřijali moji výzvu, jediní kdo ji přijali byli Elfové.Tak tak přikývla Magmimt Jediní Elfové. Ale musíte uznat, že zase naopak šli několikrát a tak si vítězství zaslouží právem. Nebo naše dohoda už neplatí? Samozřejmě platí. přisvědčil velmi energicky Alhuzr a Aessei přikývla. Elfové vyhráli na plné čáře.
Magmimt se usmála a tiše dodala Pro tentokrát vyhráli, ale už mám další nápad. Pojď te blíž ať jej proberem a třeba příště vyhraje někdo z Vás.
Postava zahalena v podivném oblečení barvy hedvábí se pohybuje lesem, vlastně spíše než pohybuje je lepší říci, že to vypadá jako by něco hledala.
Hledá, ano hledá a snaží se najít. Najít něco co jí bylo ukradeno netvorem, netvorem jehož život je ukryt jinde než v jeho smrtelném těle.
Možná až ji potkáte pomozte jí hledat.
Mohla by znát a vědět mnohé co nám jest skryto.
I upálená byla uctívačka Démona ve večerních hodinách. Inkviziční soud proběhl a práci svou i kat odvedl dokonale.
Bohužel jak se zdá, její smrt mnoho neznamenala, byla to jen loutka v rukách odporného Démona a jeho sluhů jezdců.
Když na hranici její tělo začal stravovat plamen, ona zakřičela jméno, jméno toho odporného slizkého Démona. Pak portál se otevřel a jezdec se ukázal.
Pozornost upalované moc nevěnoval, spiše pár slov prohodil k přihližejícím a pak... pak si jednoho vzal. Nikdo mu v tom nezabránil, neb rychlé to bylo a záplava nemrtvých se z portálu hned vynořila.
Nyni jezdí Andorský herold po zemi v rudé kápi a hlásá co hlásala ona upálená žena před nim.
Činí tak z vlastní vůle, nebo je jeho duše zatemněná něčím co vysvětlit nedokážeme?
Kdo ví..
Kdo odpověď by mohl znát?
I je tu náznak, nemrtví nepřišli jen tak, něco hledají.
I onen strašný kostěný strážce portálu se opět ukázal v plné síle.
Dnes pristala lod z Kyru a dovezla do naseho hlavniho mesta i nekolik knih,mimojine je mezi nimi i svazek s pojednanim o jezdcich Apokalipsy,je to prvni svazek z nekolikasvazkoveho vydani.
Byla posmourna noc,hodina duchu jiz pred chvili odbila a vsude byl nadherny klid.Tedy az doted,nocni klid nahle porusila postava v lesklem cernem brneni,sedela na podivne okridlene prisere a pomalu se blizila lesem smerem k Andorskemu hrbitovu.
Pred hrbitovni branou se zastavila,rozhledla se,luskla prsty a vjela do brany ktera se sama otevrela.
Postava jakoby tam neco hledala,po chvili popojizdeni se zastavila a zamumlala par slov.Znenadani se zacly vsude zjevovat kosti a skladat se do nejake kostry,bohuzel to byla kostra draka.Po spojeni vsech kosti kostra draka obzivla a rozhledla se.
Temna postava opet promluvila tajemnym hlasem a kdyz domluvila kosteny drak kyvl na souhlas,splni co mu jeho stvoritel prikazal,bude chranit to mistecko,to misto kde se zacal vytvaret portal,dlouho potrva nez se vytvori a on bude hlidat.
Jezdec se otocil a mel se k odchodu,pri zpatecni ceste potkal nekolik dobrodruhu,koukl na ne a jel dal,s temi by si mel drak poradit a on ma jeste hodne prace
