Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Byla ponurá noc když se královským městem začal nést ženský jekot.Jekot se ozýval z předměstí z pekárny.Pekařka ječela jako o život,jak by taky ne,její dům zaplavily krysy asi přilákané vůní čerstvéno pečiva jenž v noci napekla.
Naštěstí se našlo i v tuto noční hodinu několik nespavců co jekot zaslechly a na pomoc přispěchaly a pekařce od té havěti pomohli
Vykonávat práci v dole není žádná sranda, své o tom vědí horníci Roman, Pepa a Tomáš. Aby uživili svoje rodiny musí den co den dřít v dolech po celém císařství. Jaké mají štěstí, že mezi sebou nalezli opravdové přátelství. Každý den spolu chodili do práce a večer se navraceli domů. Dnes tomu nemělo být jinak - avšak, Tomáš se neukázal.
"Hele, Romane, kde vězí Tomáš?", zeptal se netrpělivě Pepa.
"Kdybych to věděl, tak jsme pro něj už dávno šli."
Vzájemě se na sebe podívali.
"Včera, když jsme šli domů, povídal něco o dole, kam by chtěl jít zkusit kopat. Co jen to bylo za důl?"
Pepa se nachvili zamyslel. "Zcela určitě Andorský druhý. Jasně si na to pamatuju."
Nemuseli nic říkat, protože jejich myšlenky byly stejné. Vydali se k onomu dolu.
Byli nadohled vchodu do dolu, přesto se jim zdálo podivné. Přišli blíž a nemohli uvěřit. Našli svého kamaráda Tomáše, ale také již věděli, proč nemohl dnes přijit. Jeho tělo, nedalo se to jím nazývat, bylo zdeformované. Jako by jej něco drtilo v těsném objetí. Stáli nad tělem jako zamenělí, neschopni pohybu. Pořádně nevěděli, co mají udělat. Roman se už chtěl rozhoupat, že tělo Tomáše odnesou domů, aby ho mohli pochovat, upoutal jeho pozornost dětský křik a pláč, který vycházel zevnitř dolu. Váhavě nakoukl dovnitř a další rána. díval se na záda obrovské hory kamení. Když se rozhlédl kolem zjistil, že ta hora není sama. Po celé jeskyni se ozýval ten pláč, co trhá srdce. Kolos kamení se pomalu otáčel Romaovým směrem, ten se rychle sebral a utekl ven. Chytil Pepu za loket a utíkal s ním pryč. V dostatečné dálce se zastavil a pověděl mu, co viděl. Shodli se na tom, že by měli informovat někoho výše postaveného...herolda nebo rytíře. Ti snad dokáží pomoct, mysleli si.
Ostrou chůzí se vydali do Andoru. Vyptávali se měšťanů kde najdou nějaého rytíře nebo herolda. Dá se říct, že měli štěstí, protože jeden z nich jel kolem. Běželi za ním,ale nedohonili ho. Utrápeně se vrátili zpět do města, kde potkali chlapíka. Ten se je snažil vyslechnout. Pověděli mu,co se stalo jejich kamarádovi. Během vyprávění přijel blíž nějaký elegantně oblečený muž. Dozvěděli se, že je to rytíř Vox. Znovu vyprávěli vše co viděli a co se stalo. Rytíř Vox slíbil, že se tam zajede podívat se skupinkou lidí. Nenutil je, aby šli s nimi, chápal je. Popřáli jimhodně štěstí a ať jsou opatrní. Poté se Roman s Pepou vydali za Tomášovou manželkou, říct jí tu strašnou událost.
Magmimt se spokojene usadila k velkému stolu a pousmála se. Alhuzr na ni pohlédl a zašklebil se.Tak kdy nás končně seznámíš s tím nápadem?Klidně hned. Odvětila mu Magmimt. Můj napad je jednoduchý až prostý. Nebude se jednat o žádný průchod nebezpečím nebo tak podobně. Pro tentokrát NE. Alhuzr se zájmem pozoruje Magmimt a snaží se vyčíst z její tváře na co myslí. Aessei vystoupala po schodech s džbánem vína a hned spustila.Tak o nás bez nás? To si nezaslouží ani Barbaři Magmimt mávla rukou a ukázala na prázdné místo naproti sobě. Aessei přijala místo a zahleděla se na ostatní. Tak co jsi vymyslela? Tak už se konečne pochlub.
Magmimt se zhluboka nadechla a zčala plynule hovořit. Můj nápad je ten že mezi sebou uzavřeme další dohodu za stejných podmínek jako minule. Rozdíl však bude v tom že nyní se nebude jednat o průchod nebezpečím, ale půjde více o cit a um. Po světě běhá zatím jen jedna zvláštní ovečka, ale brzy kni přibyde další.a pak další a ta rasa která jich získá do 30 západů slunce nejvíce získá pak naši přízeň Magmimt se odmlčela a pohlédla na společníky.
Alhuzr bouchl pěstí do stolu a začal se šíleně smát Ovce říkáš ... Ale jo proč ne aspoň se lidé při hledání protáhnou Aessei se naklonila nad stul na kterém je rozložena mapa a tiše pronesla. Ukaž nám kde máš tu tvoji zvláštní ovci. Magmimt ukázala prstem do jedné časti mapy. Nyní je zde ale až ji někdo najde další se může objevit někde úplně jinde za určitý čas.Tomuhle stvoření říkáš zvláští ovce? Uchechtla se Aessei. Takhle vypadá zvláštní ovce. a něco neslyšitelně zamumlala. A sněhově bílá ovečka během jediného mrknuti oka změnila svoji barvu. Černá ovce ??? vybuchl smíchy Alhuzr. Tak tu snad nikdo nepřehlédne. Ikdyž ....? Jsem ráda že se vám můj nápad zamlouvá. Až uplyne 30 západů slunce poznáme která rasa bude mít nejvíce oveček. Prohodila s úsměvem na tváři Magmimt a dolila všem další pohár vína.
V brzkých ranních hodinách se připlazil jeden z hadích lidí k veliteli, zasalutoval a čekal na vyzvání.
"Podej ssssspravy! A ať jsssssou dobre ssss!" pravil naštvaným hlasem velitel
"Ssss uss sssme ssse sssassse dosstaly do dolu ssss. Otrossssi prokopali sssskalou vchod a dosstaly ssse dovnitř. Dul je cassstessne sssasssypan, ale vybuch sssnisil cast ssskaly ssssmerem k sssile krystalu." odpověděl hadí válečník.
"Psssissinu vybuchu sssnas?!" ptal se o poznání klidněji velitel.
"Ssssnam, jeden otrok polosssil sssast tech novych krysssstalu k jednomu nassssem ssservenemu a sssel odpossivat. Nevysssnam ssse v tom, ale ssss ten ssserveny sssem nassel uvnitsss ssniseny a vypada to na puvod vybuchu ssss"
*Hadí velitel se rozzuřil* "Kde je ten otrok ssss! Chsssi ssi ho osoobně zabit!!!"
"Ssssklamu vassss veliteli sss, assssi byl poblissss vybuchu sss, nasssli sssme jen nekolik ohorelych sssaru ssatu"
*Hadí velitel machnul svoji zbraní* "Sssskoda ssse tak rychle sssahynul...sssmrt ode mě by byla pomala a dlouha sssss! Pokrassssujte v praci, psssedam informace dal. Assspon sse ten vybuch nam sss pomohl dostat ssse hloub k losssisku." odpověděl velitel a odplazil se průsmykem na jih.
Sotva slunce vysvitlo na obzoru, ozářilo pohybující se korunu stromu. Kráčel pomalu, ztěžka, až dorazil na malou mýtinku. Rozhlédl se zkoumavým pohledem a zaostřil jej u jednoho stromu, vrby. Ten se chvíli na to pohnul...
"Tušil sem, že se mi nepodaří tě oklamat" promluvil Vrbák.
"Sic už mám za sebou velmi mnoho zim, svého bratra poznám kdykoliv" pravil od pohledu statný a starý Dub.
"Uspěl si ve svém hledání? Já jsem to štěstí neměl" pravil Vrbák.
"Ještě budeš muset prožít mnoho jar, abys ucítil její stopu, možná je mladá, ale ve svém oboru se opravdu vyzná. Jen těm nejstarším se neuměl schovat ani ten nejvyšší druid" vysvětloval Starodub Vrbákovy.
"Takže jsi jí tedy našel? Už sem se začínal obávat"
"Nejásej příteli předčasně, vypadá to, že se nemá v plánu brzy ukázat. Ale o hvozd se bát nemusíš, její učenec má dost sil jej udržet, dokud se nevrátí"
Po těchto slovech si něco řekli neznámým jazykem a vydali se zpět do hustého hvozdu. Až s podivem, že slunce se blížilo pomalu ke svému vrcholu....možná si pověděli mnohem více...
Bratr Tak se unaveně posadil a opřel svoji hůl o stěnu. Zhluboka se nadechnul a na jeho tváři se zjevil neznatelný úsměv.
"Tak přece jen sem to dokázal opravit, ale dalo to práci. Ještě se dozvědět původ toho úkazu, který to zapříčinil, šlo by to o poznání snadněji. Aspoň že portál v císařském městě už konečně nedělá neplechu, i když větší návštěvnost náš klášter ještě nezažil."
Spokojeně vstal a vydal se za svým bratrem.
Dnes v podvečer mě odvedla od mého večerního sepisování úředních listin velmi nezvyklá událost. Ve svitu svíčky se zjevila postava útlé elfky, která se představila jako Magmimt, královna našich elfích předků. Po krátkém rozhovoru jsme byli přeneseni do místa, kde neexistuje prostor ani čas... ocitl jsem se v místnosti, kde u velkého stolu seděly další dvě postavy - král Alhuzr a královna Aessei. Díky štědrosti a přízně našich předků a zručnosti Menel Sangy, která vyhrála sázku panovníku z dob minulých, může každý elf ve svých žilách pocítit sílu a soudržnost své rasy. Nechť si každý elf toho daru užívá po celý následující měsíc!
Vzpomeňte na členy Menel Sangy, díky kterým můžete požívat této výhody.
Gratuluji k vítězství. pronesl Alhuzr s viditelnou trpkostí v hlase. I já gratuluji. přidala se Aessei a loktem dloubla do Alhuzra.
Magmimt s úsměvem přešla trpkost jejich gratulací, protože sama moc dobře věděla, jak každý z nich si přál, aby právě jeho rasa byla tou vítěznou. Ale ale snad bychom se zase nehádali? Vzpomeňte si jak dopadla naše poslední pře. významně se odmlčela. Já se nechci hádat nemám to zapotřebí. odsekl Alhuzr, . mumlal si pro sebe.
Aessei se pousmála a jemně ho pohladila. Jen se neboj ani Barbaři nepřijali moji výzvu, jediní kdo ji přijali byli Elfové.Tak tak přikývla Magmimt Jediní Elfové. Ale musíte uznat, že zase naopak šli několikrát a tak si vítězství zaslouží právem. Nebo naše dohoda už neplatí? Samozřejmě platí. přisvědčil velmi energicky Alhuzr a Aessei přikývla. Elfové vyhráli na plné čáře.
Magmimt se usmála a tiše dodala Pro tentokrát vyhráli, ale už mám další nápad. Pojď te blíž ať jej proberem a třeba příště vyhraje někdo z Vás.
