Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Po dlouhých měsících se konečně oteplilo. Dnešní noc je první, kdy nebe bylo opět vidět vyjasněné a poseté hvězdami. Celé té nádheře vévodil krásný měsíc.
V dalekých lesích se plouží postava, celá zahalena v roušce noci. Čím delší jde cestu, tím její kroky zpomalují, až ji vypovědí nohy službu a shroutí se na zem. Tělo se jí začalo zmítat v křečích. Jedíné co vnímala byla ukrutná bolest. Raději zemřít byla jediná slova co si přála...
Tak rychle, jak bolest přišla, zase odešla. Vstala a otřepala se. Viděla svět jinýma očima, už nikdy víc neměla být stejná.
Za okny je již tma a přesto někdo nemůže spát. Z pod přikrývky vykoukla malá postava s kudrnatými vlásky. Zamžourala kolem sebe a vylezla z postele. Rozhlédla se kolem sebe. Přešla k harfě a přejela po strunách, které vydaly líbivou melodii. Zavřela oči a vzpomínala, jak jí česala vlasy, jak moc dobře se cítila v jejich společnosti. Nebo na tu kouzelnou vodní lázeň...
Oblékla si šatičky, vzala si do batůžku pár kousků jídla a vydala se na cestu. Před domem se naposledy otočila a potvářích jí stékala slza.
Císařovno Kilias,
tímto bych se chtěl převelice omluvit za uprchnutí zločince Draqera na Vaše území. Je to nebezpečný bojovník a doufám, že nenapáchá moc škod. Prosím ať jsou občané velmi na pozoru a nesnaží se o přílišný odpor. Tato záležitost se musí nechat na zkušených ochráncích dobra. Tímto také žádám o pomoc v jeho zadržení. Na Vaše území byl vyslán kouzelník Tairon, který tuto záležitost měl vyřešit. Samotnému se to nedaří.
s lítostí kyrský správce Cipro
I přišel Temný lich jak řekl a zkázu způsobyl,avšak hrdinní obránci na marný odpor se mu postavily,ale i přesto postavily.Zkázu působyl kudy chodil a za ním nemrtví posluhovači dílo zkázy dokonávaly.I přes jasnou převahu však své dilo nedokončil,zdá se že to způsobyla dívka pro niž si do havantu přišel a jenž si také odvedl,možná ta odvrátila jeho pozornost jinam.Bohužel Temny lich nezapoměl a než se vytratil nadobro,zvěstoval svuj návrat za několik dni,přesněji v den nedělní,v ten den dílo své zkázy dokončit chce.
O nějaký čas později však svitla naděje,kdo ví odkud,vynořila se postava a ta pomoc přislíbila,avšak bez své masky pomoci nedokáže.
Najde masku,padne Andor,bude zlo vyhnáno?Tyto a ještě vícero otázek zůstává nezodpovězeno.
I byla už noc,když městští strážní zahledli v lese pohyb.Od Andorskeho hřbitova se šinula skupinka nemrtvých k městu.Vedl je podivny lich,jenz vyžadoval navrácení sve dýky,jinak žě srovná město se zemí a ji si stejně odvede.Jakou dyku a koho si chce odvecti,to snad čas ukaže,snad pozdě jestě nebude.Čas do zítřejšího večera hrdinní obránci mají.
"A to ti povídám, to syčení mě málem dohánělo k šílenství. Taky to nebylo nic příjemného být na tom stromě schovaný skoro celej den. Ale když ti jde o život!"
Zase to přeháníš, prohodil muž sedící vedle něj. Všichni už známe ty tvoje báchorky a nikdo ti to už nevěří. Prej hadi, co by u královské obory dělaly? A ještě k tomu s portálem, nic lepšího sis vymyslet nemohl? *smál se dřevorubec při sekání stromů*
"Prej vymyslel! A víš ty co? Kdyby jenom jeden portál, ale oni byly DVA! *křičel po něm naštvaně první*
"To víš že ano, ještě k tomu dodej, že se k nim přidali i někteří z místních a bude to úplně dokonalé" *popadal se smíchy za břicho dřevorubec*
"Taky že jo! A to ti povídám, jak ti s nimi zatočili, radost pohledět. A když sem se večer vracel do tábora, nezůstal tam ani jeden živej. Ani sem netušil, jak může být klid nádherný" *Dodal první dřevorubec, zatímco druhý se smíchy za břicho popadal*
"Doufám Romane, že je skutečně po nich" pravil Pepa, když se společně blížili k dolu, kde před několika dny zemřel jejich kamarád Tomáš. Na koni vezli náhrobek, který Pepa vytesal a květiny.
Roman nahlédl opatrně do dolu, kde se ještě rozvalovali zbytky nebezpečných golemů. "Hm, prázdný, konečně budem moci i zde beze strachu kopat"
I přesto se Pepa raději sám přesvědčil, že je bezpečné tu být a pak s Romanem sundali náhrobek a postavili ho vedle dolu. K němu pak položili květiny a zapálili svíčku. "O tvou rodinu se postaráme, to ti slibuji, příteli" vyřkl Roman a pomalu, se smutkem v obličeji, odešel s Pepou domů.
Důlní šachtou se ozývaly splašené výkřiky a po pár okamžicích z ní začali vybíhat vyděšení otroci. Hadí strážník, stojící u vchodu do šachty, chytil jednoho otroka svými pařáty pod krkem a silně sním mrštil proti skále. Otrokova tvář se zakřivila bolestí, ale než mohl cokoliv udělat, pevně jeho krk sevřely hadí pařáty. Hadí strážce jej chytl pod krkem a zlověstně syčel:
"Sssso ssse deje! Plosss ssse flakassss, masssej makat!"
Otrok, snažící se přes sevření něco říci ze sebe vykoktal:
"Ten...ten...ten.. důl....j....je....ži...živý...."
Hadí strážník s ním znova hodil o skálu, chopil se sve zbraně a za doprovodu několika dalších se nahrnuli do důlní šachty.
Asi půl hodiny se z dolů ozývalo hlasité syčení a zvuky boje....avšak nebyly to obyčejné zvuky boje, byly podivně duté, tupé, jako by samotní hadi bojovaly proti něčemu tvrdému. Po té době se z šachty vyplazilo několik strážníků, avšak o jednoho méně, než se jich zpočátku do šachty plazilo.
Do dolu poté vyrazila skupina válečníků, posléze do něj byly nahnání i ostatní otroci a zvuky těžby se znova začali ozývat.
