Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Aldricku, těch beden s kovy, co jsi posledně nechal přivést, je mnohem víc než dokážeme spotřebovat! Nehledě na to že zásoby papoušků pomalu docházejí ... Nemůžeme rozdávat svoje tajemství každému na potkání.Dobrá, pane Winstone, opustím hřbitovy a bažiny a přesunu se se svým obchodem zpátky do podzemí ... A omezím nabídku sošek, to by mohlo pomoci. Magických bedniček na kovy máme ještě dost?Těch máme ještě dost ... a navíc se vyrábějí mnohem snáz než sošky ... sochařů už nám moc nezbylo.
Kolem Athonova chrámu v Thyrisu silně foukal vítr. Obloha byla zatažená a utápěla celé město ve tmě. Louče po sloupoví chrámu hlasitě praskaly a vrhaly zlé stíny postav uvnitř. Na podlaze z broušeného pískovce stáli muži oděni v černých barvách, přes záda jim vlál modrý plášť a v tvářích měli nenávistný pohled.
"Athone!" zakřičel ten, jež byl nejblíže oltáři.
"Věrně jsme ti sloužili! Šířili jsme víru v Tebe! Prolévali jsme pro tebe svou krev! Věřili jsme v tebe! To vše se ale změnilo. Místo očekávaného vděku jsi nás krutě ztrestal!"
Muž se odmlčel a očima přejel celý chrám.
"Ale já ti za to děkuji. Díky tomu jsme prozřeli. Byli jsme slepí a sami sebe opájeli lží! Víra v tebe byla chybou. Chybou, kterou chceme napravit," zakřičel. "Zříkám se tě Athone! Zříkám se tvého jména! Zříkám se tvé koruny!"
Muž sňal ze své hlavy korunu a mrštil ji do planoucího oltáře. Rotující koruna se v letu vzňala silným plamenem a k zemi dopadl už jen černý prach. Vítr mohutně nabral na své síle a v celém chrámu značně zhoustl vzduch. Athonův kněz se začal třást. Ne zimou či bolestí. Bylo to něco jiného. Jeho oči se proměnily v oheň, když z něj vyšel zvláštní hlas:
"Zklamal jsi mne Alkine. Proklínám tebe i celou Praetoriánskou Gardu! Do sedmi dní a sedmi nocí opustíš toto město, neb poznáš můj opravdový hněv! Kliď se z mého chrámu bezvěrče!"
Spustil se prudký déšť. Armáda modrých plášťů se otočila a rázným krokem vyšla ven z chrámu, vstříc temnotě.
Po tmavé místnosti osvětlené svícny se prochází postava v šedé robě a mrmlá si. Bratře Cuku vypadá to, že jednomu knihovníkovi se podařilo najít více jak polovinu stránek s překladem knihy. Musíme si pospíšit s naším překladem, než zjistí kam jej šifra zavede. Bratr Cuk zvedl hlavu a zamrmlal. Uklidni se Zeddicusi, chybí nám jen posledních pár stran, však ty si vzpomeneš a ty lovce pokladů předběhneme. Zedd zamrmlal. Ale... Žádné ale Zeddicusi! Posaď se a pomož mi s touto stránkou. Muž v šede robě přisedl k sedícímu muži a přitáhl knihu směrem k sobě.
Z šera se vynořila postava v šedé robě a rázně si vyšlapovala k dřevěné konstrukci, ktera připomínala klec. Ranní klid rušilo pouhé mrmláni této osoby a nárazy vlné na nedaleké skalnaté pobřeží. Králici uzavřeni v podivné konstrukci při příchodu Zedda zastříihali ušima. Dnes si jich však mrmlající osoba nevšimla. Její pohled padl na rozežranou knihu a díru u spodní části králikárny. U Nistry to snad neni možné! Zedd padl na kolena a snažil se posbírat zbytky knihy. Zvedl ze země jednu z okousaných stránek a začal si ji prohlížet. Zajimavé jako by si ze stránek chtěli ušáci vystlat noru. Já věděl že na ty bílé ušáky mám dávat větší pozor, zamrmlal si sám pro sebe. A teď mohu začít znovu od začatku, snad mi bratr Cuk ještě svolí udělat jednu kopii té knihy, když mu sdělím šifru, kterou kniha ukrývá. Letmo se podíval směrem k díře v králikárně. Doufejme že ve světě nezpůsobí nějakou škodu, raději povolám stopaře. Zedd vytáhl z róby runový kamen, který stiskl v pěsti. Místo něj se před kralikarnou objevil jen drobný obláček kouře. Z králikárny se ozvalo zadupaní a z díry vykoukla hlava bílého ušáka. Ušák zavětřil a s jednou ze stránek vystartoval do lesů.
Kayan se procházel po dole a mlátil do všeho, co se mu dostalo pod ruku. Už je to mnoho dní, kdy se ozval od Thyrisu obrovitánský výbuch. Tehdy ještě nevěděl, co se stalo, ale záhy mu to řekli. Ortix moc dobře věděl, že se svojí novou holí s krystalem Nox nemůže být schopen zavřít portál. Jeho nová hůl byla tuze slabá, nežli jeho předešlá, o kterou přišel ve světě chaosu. Přesto se nechal přemluvit, ani vlastně nevěděl proč, vydal se opět na pomoc zdejšímu lidu........a už se nevrátil. Přetížil krystal ve své holi a následná exploze zničila všechno, vzbouřenecký tábor, sežehla několik dobrodruhů natolik, že z nich nezbylo nic než trocha popela. Nebýt těch přilehlých krystalů, nikdy by se mu to nepovedlo. "Byla to jen náhoda?" ptal se sám sebe "vždyť předce nemohli vzbouřenci vědět, že přišel o hůl....nebo mohli? Co když to byla past?". Spousta myšlenek se mu honila hlavou, avšak nebezpečí bylo zažehnáno, sic za obrovskou cenu, ale zažehnáno.....a nebo nebylo?
Je to jen otázka času, kdy se objeví další *zazněl dívčí hlas z okolních lesů*.
Všude samé jahody a ja je tak nesnaším. Žbrblal si pro sebe jeden Skřet co se potuloval večerní krajinou a pokaždé když na nějakou narazil ji rozšlapal s celým keříkem. Co ale nevěděl je to že za každý keřík který našel a zničil se jinde zničeho nic objevil jiný.
Prosím všechny zástupce z přihlášených cechů, aby se dostavili dnes, v 16 hodin na předměstí Havantu (k mostu). Může přijít více zástupců, či členů z cechů. Budou vám poskytnuty další informace a zadání prvního ůkolu.
Tak se na to podivej. Myslim že s klidným svědomím můžeme uzavřít i toto kolo. prohlásila Aessei k Magmimt.Tak tak přikývla Magmimt Tvoji elfové zase vyhráli.Prohlásila s trpokstí v hlase Aessei. To ano přikývla Magmimt Ale ikdyž barbaři nevyhráli zaslouží si pochvalu a odměnu alespoň za snahu. A nebo máš na to snad jiný názor?Aessei energeticky zavrtěla hlavou.Ne nemám byla bych sama proti sobě a barbarům. Já věděla že se dohodneme.Usmála se Magmimt Takže poslouchej mne dobře. Já dám odměnu barbarům a ty dáš dar elfum. To mi připadá rozumné.Dobře tedy já už začínám tušit co za odměnu elfové dostanou jen si na moji odměnu ještě chvíli počkají. Prohlásila šibalsky Aessei
