Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Poďobanec zachrchlal a odplivl si: Už toho řevu mam plný zuby. Asik mu ufiknu eště jazyk, neda se tu ani spát. Druhý zvedl hlavu Rači toho nech, nebo se kápo naštve. Minule dyš sme mu fikli ruku, teklo z něj jak z prasete a malem na to chcip. Jak dlouho ho tu mame mit? Uz bych vypad. Poďobaný se rozhlédl. Máš recht, Je tu kosa a vlhko. Rači mu dám nažrat, ať nám tu nezařve. A chvilu bude ticho.
Elf v bohatě vyšívané tunice, ležící na zemi, zvedl oči k prudkému přívalu světla a z rozbitých úst mu vyšlo prosebne zasténání. Hlídač mu k nohám hodil mísu s hustou kaší a pak do ní se zlomyslným výrazem plivl. Poté se dvířka zavřely a vězněného pohltila tma. Než se nářek začal ozývat znovu, netrvalo dlouho...
Spokojené chrápání se neslo rozlehlými chodbami andorského hradu, v křídle císařských mágů. První ranní paprsky líně olizovaly okraje oken a během pár desítek minut začal tát sníh na střeše. Rytmické kapání vody pomalu probouzel mága Mulgula. Převalil ruku, převrhl jí flakónek, který se začal kutálet vstříc své zkáze. Hlasité řinčení tříštícího se skla mága definitivně probudilo. Chvíli zmateně tápal kolem sebe, nechápaje proč spí v sedě u stolu. Promnul si oči a zajel prsty do svého hustého plnovousu. Ten byl ale opravdu nezvykle hustý a vlhký. Proklatě! zařval mágus. Rázným krokem se vydal k nejbližšímu umyvadlu a začal si vymývat inkoust se své chlouby. Potůček inkoustu rozlitého na stole pomalu začal překrývat poslední zápisy v pracovním deníku:
6. února
Sluneční aktivita dnes byla na tuto roční dobu velmi výrazná. Je to velmi příjemná změna, i když zima přišla poměrně pozdě, už teď mě unavuje. Simorik konečně zvládl vytvořit elementála vody. Sice ho zvládnul udžet v ostrých rysech pouze tři vteřiny, ale už se za svého učně nemusím před ostatními stydět.
9. února
Slunce je stále v dobré náladě, mám z toho radost, jestli to takhle vydrží ještě pár dní, nechám učně zasadit mandragoru. Ve vzduchu je cítit přicházející jaro.
11. února
Nevídané! Na procházce okolím Andoru jsem narazil na slabé výkyvy v magických proudech. Drcený krystal Nox v roztoku dračí krve a rozemletého obsidiánu začal tvořit pravidelné obrazce. Vyslal jsem Simorika do okolí, aby výskyt tohoto úkazu podrobně zmapoval. Doufám že Peliáš bude ochotný zapůjčit mi svůj deník z dob kdy ho tyto jevy ještě zajímaly. Budeme muset pracovat rychle, sluneční aktivita začíná kolísat.
13. února
Podařilo se mi získat vzorek krystalu, v jehož okolí se usměrňuje drcený krystal Nox, je to úžasné! Musím ale rychle najít vhodné místo, kde by krystaly mohly čerpat energii a začít opět růst. Z těch čtyř se už dva rozpadly. Abych nezapomnel, musím si najít nového učedníka.
Přikládám Vzpomínku na památku Simorika
Simorik už včera večer zjistil, že pravidelné obrazce se narovnávají v téměř souběžné čáry nedaleko jedné díry v polích. Zdroj úkazu se zcela určitě nacházel v tom podzemí. Domníval jsem se že máme co dočinění se stabilizačními krystaly. Museli jsme co nejrychleji vyrazit, sluneční aktivita je od včerejška na normální zímní úrovni.
Sehnat žoldáky a horníky nešlo tak hladce jak jsem očekával, ale nakonec jsem zaplatil poměrně schopně vypadající doprovod. To jsme však ještě zjevně netušili co nás čeká. Začátek probíhal hladce, relativně brzy jsme narazili na první, bohužel nepoužitelné krystaly. Prvotní nadšení, však rychle vytřídalo znepokojení - nebyli jsme jediní, kdo měl o krystaly zájem. Náš příchod vystrašil jiné dělníky, pravděpodoně přisluhovače těch bídných nekromantů. Zrovna se zajímali o poměrně schopný kousek krystalu, ale zalekli se nás a prchli. K naší smůle je jejich umění destrukce úctyhodné, strhli za sebou strop jeskyně. Začal jsem se se Simorikem o krystal zajímat, bohužel jsem přecenil náš doprovod, kterému se situace s místní faunou vymkla z rukou a musel jsem zasáhnout. Simorik kus krytalu rozbil, ale podařilo se mu uvolnit čtyři menší úlomky. Na naléhání Simorika, který se bál o svou bezpečnost, jsem se rozhodl že se přemístíme na povrch. Zanedlouho jsem pochopil, proč jsem u kolegů byl kvůli svému učňovi terčem posměchu. Ten mladík ani po 17 letech studia nezvládl teleportaci a jeho tělo bylo doslova roztrháno na cucky. Čest jeho památce.
Ještě dnes večer jsem odnesl úlomky k analýze do laboratoře. S nedočkavými kolegy za zády jsem provedl několik pokusů, které definitivně potvrdily stabilizační účinky krystalických úlomků. S překvapením jsem zjistil, že úlomek krystalu v průběhu pokusu reagoval s rozdrceným Noxem za vzniku nového, většího stabilizačního krystalu! snad se mi podaří pokus zopakovat a vyrobit ještě více krystalů!
Sám.. v pororozpadle ruině.. tady bude mé útočiště... tady přežiji noc.... "Mumlal si elf schoulený v rohu ruiny" Proč mě chtějí zabít.. co jsem jim udělal? Musim zpět ke sve ženě.. Co se to semnou stalo.. Nistro ochraňuj mne! Zitra se vydám na sever.. musim dorazit do Lewanu... musim zjistit co se stalo" " Elf se převalil na druhy bok a usnul"
Mezitim v hradu v severním pohori Nard:
Temná postava prechazi podzemnim pokojem tam a zpět.. "Kdessss see jen ssoulaaa mel by su uz byyss... melsss siss seens prissesst vsssorsyy tech ssrtvych s Syrisssu... " Postava se zastavila u steny a pohledla na obraz.. "do rassa do raasa mussis bys speest"
Timto se dava na vedomost , ze ja. Kerdelius Prekater cisarsky kartograf svolavam na zitrejsi odpoledne o 17 hodine vypravu za ucelem kontroly map Andorskeho kanalizacniho systemu.
Dobrovolnici necht se dostavy na Hradni nadvori.
"Můj pane, prý jste pro mě poslal?" malý shrbený mužík se silnými skly na nose tázavě vzhlédl. "Ano poslal. Mám pro tebe úkol. Postav mi menší pevnost. Všechno nechám na tobě, a jestlize se mi bude líbit, zahrnu tě zlatem. Místo jsem si už vybral, to jediné je nutné kvůli zásobovaní. Náčrt plánu chci ještě dnes." Baron se odmlčel, jakoby na něco čekal. Zakrslík sebou škubl "Jistě pane, bude to co nejdřív pane, ano pane... Ale..."
"Co ale? Něco se ti snad nezdá?"
"Ne pane... já jenom pane.. Císařovna to povolila?"
"Císařovna se už dokonce těší, až mě tam bude navštěvovat! A teď se dej do díla! Ať je to hotovo co nejdřív!"
Mužík rychle odspěchal, mumlaje si nejaké výpočty pod nosem. Ze stínu v rohu komnaty vystoupil mohutný barbar. "Gde vezmem tamty? Pracovanty? Nebude to Bologa dělat sám, že ne?" prohlásil ublíženě.
"Jistě že ne, Bologo! Ty jsi stráž, ne řemeslník! Nechci aby mi to spadlo na hlavu, jakmile trochu prásknu dveřmi! Něco to musí vydržet. Nicméně, mám pro tebe úkol: Až bude plánek hotov, vydáš se mezi místní a seženeš nejaké pracovité a peněz chtivé chytrolíny kteří se nebudou flákat! Jasné? A teď mi přines něco na zub a hlt vína."
Bologa přikývl a otočil se ke dveřím.
"A Bologo! Ať je to víno v láhvi nebo v číši. Ne jako posledně!"
Barbarova tvář nabyla barvy krve. Něco omluvně zamumlal a spěšně odběhl ke kuchyni.
Bylo krásné páteční odpoledne a hlídka na hradbách Ilerenu se evidentně nudila.
Jen tak postávala a pozorovala okraj lesa kde skotačila králičí rodinka.Když v
tom se jeden strážný ohlédl a spatřil jak zemi v dáli začal zakrývat podivný velký
stín.Pohlédl na nebe a zhrozil se.Po obloze se blížila velká dračí letka a svými
mohutnými těly vytvářela onen stín na zemi.
Byl to hrozivý a přitom nádherný a krásný pohled na letku dračích saní,jenž se
blížila k městu.
Strážný se naštěstí vzpamatoval a začal troubit na poplach.Poplašný zvuk se šířil
do všech koutů země.
A stateční rekové se otočili a zamířili k ohroženému městu,srážka to byla ohromující.
Na jedné straně horda krvelačných monster a na druhé skupina odhodlaných obranců,
jelichž srdce byla naplněna statečností a odhodláním.
Byl to krvavý a krutý boj.Raněných přibývalo a léčitelé měli opět plné ruce práce.
Po dlouhém boji bylo všude plno dračích těl,avšak jeden z draků stále žil.
Byl to zvláštní drak,se zvláštním zabarvením kůže.
Rekové se na něj vrhli jako dravá zvěř na svou kořist,drak se však nedal.Jeho kůže
odrážela údery valečníků jako nejlepší štít a nejsilnější kouzla způsobovala jen
škrábnutí.Hrdinní obránci se však nedali a na draka útočili znovu a znovu.
Všude se rozléhaly zvuky boje,mumláni kouzelných zařikadel a výkřiky barbarských
válečníků řvoucích v bojovém šílenství jméno svého boha.
Po úmorném boji drak padl.Bohužel lidská mysl je nevyzpytatelná a svitek jenž
měl drak u sebe a jenž mohl mnohé objasnit se ztratil.
Je to konec nadějím,nebo nějaká ještě zbývá?
Bratři, myslím, že uzrál čas k tomu, abychom v naší snaze pátrání po nových znalostech magie opustili brány kláštera, řekl bratr Sop. Ostatní souhlasně přikývli. Bratr Kop odvětil: Slyšel jsem, že už v tomto kraji nejsme sami, kdo ovládá pokročilou magii šesti oborů. Z různých koutů světa se ke mě donesly zvěsti o tajemných mistrech!Kdo to je, tihle mistři? otázal se bratr Tov. Snad jsou to bytosti vytvořené magií, možná učenci z jiných světů, vpravdě nevím, bratře, odpověděl bratr Kop, zvěsti o nich jsou však příliš konkrétní, než aby šlo jen o pověru.Dobrá tedy, půjdeme studovat magické síly do světa, zde se už ničemu novému nenaučíme. A třeba se setkáme i s těmito mistry... pronesl po chvíli ticha bratr Nas. Ale co s našimi svitky? Naši bratři, kteří je prodávají dole v zahradě, už se těší domů, chtějí odplout poslední lodí ... Kdo teď bude předávat lidem naše vědomosti?Vezmeme si svoje svitky s sebou, prodávat lidem je můžeme sami.Jen bratr Zak projevil přání zůstat v této zemi ještě nějaký časOn je jeden z těch, co prodává v zahradě ... nemá on na starosti svitky pro magické učedníky? První stupeň?Ano, bratře, to je on.
Po této diskusi se mnichové odebrali ke knihovnám a počali vybírat svazky, které si vezmou s sebou na cesty...
Dnes se po našem císařství pohyboval neznámý muž. Rozkazoval si donést rozličné druhy bylin a vyhrožoval všem, kdo jeho příkazy nesplní. S několika hrdiny jsme si na něj počkali na určeném místě za účelem zjištění jeho zámerů. Opravdu se objevil, přišel magickým portálem. Po krátkém rozhovoru na něj zaútočil neznámý muž a mág utekl portálem. Po krátkém rozhodování jsme do něj vstoupili také. Se svými heroldy a několika dobrodruhy jsme prošli místností plnou pastí až k mágově osobní gardě. Poté, co jsme se jí zbavili, jsme dostihli samotného mága. Snažili jsme se znovu zjistit o co mu jde, ale odmítal mluvit a zaútočil na nás svými kouzly. Byli jsme připraveni. Přemohli jsme jeho magii a porazili ho. Poblíž jeho těla ležela truhla, kterou se jednomu z nás povedlo odemknout. Uvnitř byly peníze a svitek, popisující podivný rituál. Jediné, co daný úspěch pokazilo, byla krádež peněz z mužovy truhly. Avšak nezoufám a věřím že zločinec bude brzy dopaden a potrestán.
