Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
zatímco ostatní obyvatelé andarijské země spali zimním spánkem a léčili se z utržených ran, město Thyris se rozhodlo nezahálet! Ve spolupráci s pracovitým občanem města Thyrisu panem Deneldirem, a za obětavé podpory cechů Keltů a Thorových dětí, se město Thyris rozhodlo rozšířit, prohloubit a zmnohonásobit Třetí thyrský důl!
Díky odhodlání a schopnostem našich kovkopů se podařilo rozšířit velikost dolu téměř trojnásobně. Obsahuje tedy o mnoho více chodeb, zákoutí a surovinových žil.
V dobách, kdy by se spousta lidí nejraději zakopala do země, a nebo dokonce raději opustila Andarii - se Thyris do země zakopal, ale jen proto, aby jeho kořeny mohly sahat ještě hlouběji! Nyní, v těchto vratkých dobách stojí tedy Thyris, naše Perla jihu, na ještě silnějších a neochvějnějších základech, než kterékoli jiné město.
Těžební nerosty jsou bohatstvím a budoucností každého silného města a jeho občanů. A bohatý občan, rovná se bohaté město!
Je mi tedy milou ctí oznámit Vám jménem slovutného starosty pana Amundsena II. Ama, že město Thyris s radostí otevírá tento největší důl široké veřejnosti!
Občanům města Thyrisu je umožněn přístup zadarmo, ostatním občanům andarijské země potom za symbolických 250 zlatých.
Všem výše zmíněným, jménem pana starosty, velice děkuji, že rozšiřují ve světě slávu města Thyrisu a že díky nim mohl náš důl spatřit světlo světa, či chcete-li lucerny!
Přijďte do našeho města, navštivte náš důl a přesvědčte se o jeho velikosti!
Jménem pana starosty Amundsena druhého Ama, sepsal vlastní rukou tajemník Diviš
Řady několika mužů i žen v černém odění postupovala úzkými uličkami temného podzemí, které bylo cítit zatuchlým vlhkem a plísní. Nic se tu nezměnilo. Přibylo pouze několik pavučin od obřích Snovačů jimž se zdárně vyhnuli.
V pokojích - ač spíše připomínaly brlohy - vyskládali věci, které jim po dlouhé plavbě zbyly. Ty cennější poté přemístili do místnosti se zamřížovanými dveřmi. Moc toho nebylo. Byl nejvyšší čas oprášit staré zvyky... "Měli sme vypadnout," nadhodil Ranař a plivl na podlahu. "Máme za p*delí nějakýho šmejdskýho vořecha, co si řiká Vládce a my si tady rovnáme zlaťáky do komínků. Co chceš jako dělat?"
Tarceas ho vyslechl a věděl, že má jeho přítel pravdu. Vyhlídky nebyly nejlepší, a tak jen pokrčil rameny. "Vožerem se."
V Lewanských lázních je nyní možné zakoupit alkoholické i nealkoholické nápoje u slečny Shalendry. V nabídce je pramenitá čirá voda, čerstvé mléko, jablečný mošt i elfské víno. Přejeme příjemný odpočinek.
V západní části Lewanu, u jezírka, byl postaven ostrostřelecký terč. Přijďte si při své odpolední procházce vyzkoušet svou zručnost! A pokud vás nebaví jen v klidu stát a střílet, zkuste po každé střelbě oběhnou kopec a zlepšovat svůj výsledek!
Nikde jinde v celé Andarii byste těžko pohledali jiné místo vystavěné v takovém souladu s přírodou jako je tomu právě v království elfů. A tak tomu bylo od samého počátku, od prvního kůlu zatlučeného do země. Legendy praví, že tenkrát elfové, bez rozdílu, ovládali řeč zvířat. Dokázali k nim promlouvat, nelovili je pro potěšení. A zvěř, ač divoká, na ně neútočila. Ba naopak. Pomáhali chránit jejich malý kus ráje v panenské přírodě.
A přesto, že elfové tuto schopnost ztratili už před dávnou dobou – dobou, kterou už nikdo nepamatuje, důkaz, že nejde o prostý výmysl, přeci jen existuje. Vždyť právě v Lewanu žije dodnes zvířectvo, které jinde v zemi nenajdete. Ať už karibu, fretky, stříbrné lišky, jeřábi, ...
Cizinec se zašpičatělýma ušima je oděn v oblečení, které připomíná dávné doby. Kdy teprve města byla v rozkvětu. Po městě se šušká, že hledá pomoc. Za kterou se dokáže odměnit něčím, co nikde jinde už není k vidění.
ANDORSKÁ – Legenda o švadleně se zlatým srdcem
Znáte tu povídačku o šlechtičně Josefíně z rodu Fénů? Té, která byla za svou nafrněnost potrestána a doteď bloudí zakletá zemí. Málokdo ale ví, že měla mladší sestru. Byla první, kdo pro ni šil šaty, rukavičky, ... A také první, koho Josefína ze zámku vyhnala. Sama chodila oblečená v prostých šatech, radši dělala radost ostatním než sobě. Po vyhnanství ale nezatrpkla. Bloudila zemí, v torně sbalené kusy látek a šitíčko. A šila všem chudým a potřebným, kteří její dobré srdce a šikovné ruce dokázali ocenit.
V hlavním městě se prý objevila smutná švadlenka. Bezradně postává před prázdným domem, kde mívala Thalma svou dílnu. A údajně nemá daleko k pláči.
Terricovi to nedalo a i letošního roku se vrátil do naší Andarie. Hravost v jeho očích nemizí a dokonce tvrdí, že je jen krůček k novému vynálezu. Nohy ho ale zanesly do míst, kde se člověk opije i z pouhého dýchání vzduchu. Tváře má červené, nos také... je to vážně jen zimou? Kdo si na Terrica vzpomíná, za ním pospíchá... některé hračky nejsou v rukách opilců totiž vůbec bezpečné... zejména v téhle osadě...
V době, která si žádá jistá a pevná rozhodnutí, postaví se čelem k velkým úkolům pouze pravý a oddaný jedinec!
Slovutný starosta našeho města Thyrisu pan Amundsen Ama, druhý toho jména, mě požádal, abych Vám oznámil, že v těchto přetěžkých dobách jmenuje na pozici herolda slečnu Eleanor Aquitaine, která se zhostí nelehkého úkolu a to bránit Thyris, Perlu naši milovanou, před případnými nepokoji a nekalými živly, kterým dnešní nejistá doba nahrává.
Toto oznámení nechť Vám je symbolem, který jasně dokazuje odhodlanost našeho starosty bránit pořádek, právo a klid!
Jmenování nabývá z důvodů výše jmenovaných okamžité platnosti!
Bohové a představitelé města Thyrisu, nechť dopomáhají nést slečně Eleanor toto břímě.
Jménem pana starosty Amundsena druhého, Ama sepsal tajemník Diviš
Před naše budoucnost v naše domovina stát velká votázka. S příchod Vládce přijít nová doba do náš země, doba kdy muset rozhodnout jak naložit se zbytek život. Nebejt jistý co čekat my za zkoušky, ale bejt jistý že stát na rozcestí kde moct vybrat mezi dvě cesta.
Ti z vás kdo cítit pouto k naše domov. Ti z vás který věřit, že Mrogroth nenechat jenom tak naše vosud promarněný a zůstat v náš domov kde žít nejlíp my jak umět. Možná Vládce smýst my, možná ne my moct jen doufat. Náš duch ale nesmět nechat zlomit nic a my muset držet za jedna lano. V brzký dny já svolat vy znova aby probrat co muset připravit.
Vy který vyslyšet volání Císařský. Vám nabízet já svoje pomoc při stěhování krám. A doufat že vy v pořádku dožít vysoká věk jak já. Já ctít rozhodnutí každej Imerskej bez vohled na to co bejt zač a proto doufat, že i ti kdo zůstat podat vám pomocná pracka při stěhování do bezpečí hrad, nebo rovnou na lodě do pryč. Pokud zvolit stěhování tak ale neváhat a mět by začít.
Na závěr by já chtít ještě říct. Životy nás šeckejch nejistý bejt. Ať už volit jak chtít. Bejt ctí mě že poznat já vy. Ať už mít medvědí síla, vlčí dravost. lišáckou vobratnost, orlí zrak, chytrý jak zajíc nebo i pracky šikovný jak krysy. Věřit já že dokud tyhle vlastnost mít tak šecko dobrý bejt. Jen nikdá nestát se jezevec co zavřít se v díra a bručet.
Vážení obyvatelé města,
jen s těžkým srdcem dnes píši tyto řádky. Nicméně současná situace nemá prozatím jiné východisko.
Snažně vás všechny prosím, bez rozdílu věku, rasy, či náboženského vyznání nevystavujte sebe ani své blízké zbytečně nebezpečí. V brzkých týdnech, nanejvýše měsících nás čeká evakuace ze země. Jiná varianta by zcela jistě znamenala vaší smrt, nebo službu Černému hradu a Vládci. Nenechte přípravy na poslední chvíli a sbalte si to nejnutnější na cestu co nejdříve. Nebuďte hamižní a berte jen věci nutné k přežití! Myslete na to, že po době temna na nás bude čekat nová budoucnost a svou zemi si vezmeme zpět, proto je třeba zůstat na živu. Věřím tedy že zvolíte správně, připravíte se na opuštění svých domovů a než ta chvíle nastane, budete žít jak nejlépe umíte.
Příspěvky trvanlivých potravin jsou vítány.
Dále žádám všechny majitele lodí kotvících ve vodách Hradiště, aby mě vyhledali v co nejkratším čase a to ve vlastním zájmu.
