Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
"Dávej bacha, tupče!" sykl tiše jeden z maskovaných mužů na druhého, kterému se smekla noha na střešní krytině. Opatrně přelézali střechu polorozpadlého domu v chudinské čtvrti Andoru, aby se nepozorovaně dostali
do zad městským strážníkům. Byla deštivá noc, což se jim moc nehodilo, protože se hlídači před kapkami deště chodili schovávat pod převislé stříšky věznice.
Vhod jim přišel až povoz se zběsilým koněm, který kolem nich s hlasitým dupotem proběhl a za povozem jeho pán s křikem, aby ta mrcha zastavila!
Využili onoho momentu, aby se přiblížili, a jakmile kůň s chlapem zmizel ve tmě, zaútočili. Museli být přesní, aby nestihli spustit poplach.
Jeden ze strážných přesto sáhl po rohu, aby zatroubil, ale stihl jen napůl zakvičet než byl nadobro umlčen. Maskovaní se obezřetně rozhlédli jestli se někdo neblíží, zatáhli těla mezi sloupoví věznice a pokračovali ve svém úkolu.
Trvalo dalších dvacet minut než přemohli i stráž na ochozech. Poté se dostali k věznicím, kde v jedné pospával na pomočené slámě muž a ve druhé zbídačená žena. Nebudili je, vytáhli z kapes úzké trubičky a vyfoukli z nich šipky napuštěné jedem, jež po několika vteřinách každého z vězňů usmrtila.
Kapitán Coltaine stál před velikým stolem v andorské starostovně. Ruce držel sepnuté za zády a tvářil se rozčileně. "Jak mohli nováčci hlídat věznici?!" zopakoval již po třetí. Očima propaloval kastelána Karamona - dočasného správce
Andoru. "Šest mrtvých strážných a dva vězni!" zuřil.
Karamon seděl ve vysokém ušáku a nevěděl, jak zareagovat. Tušil, že kdyby řekl cokoli, nic to na věci nezmění.
Byl to malér. Veliký.
Poslední dny vokázat nám, že velký města si moc neumět poradit s bezpečí svejch vobyvatel. V tenhle čas kdy my nechápat kdo bejt náš pravej Vládce my upínat každej k vidina něco co zdát jako cesta ven. Zabíjet, ukrádat lidi a věci, nevydělat nikdá dost žlutejch nikomu na to aby uniknout osud kterej pro my budoucnost nachystat. Vy který chtít uniknout z tahle zem. Tak mět by vyhledat Gardisty, který by mět zajistit zdrhnutí lidu. Vy který ale chtít přežít, vyhledat třeba já, nebo nabídnout svoje služba některýmu z Herndall. Pro ty ale kdo rozhodnutý jako my Imerský zůstat v naše domovina, vy moct vyhledat já a my probrat Vaše budoucnost v následující svět.
V souvislost s tyhle dění dávat taky navědomí, že kdo přijít do Imeráka a chovat jakkoli divně tak strážný a vobčani Imeráka mít právo postarat se vo dotyčnýho nakládačkou, případně zavřít do basa na pár dny dokud nevysvětlit svoje chování.
V neposlední řada by chtít vzdát ménem Imera čest těm který přispět k rozvoj naší vosada a vystavět stáje který snad v budoucnu sloužit pro šlechtění nejsilnější kobylák všech říší.
Skupina otrhaných a raněných mužů seděla v rozpadlé pevnosti uprostřed lesů a bědovala. Zapíjeli svůj neúspěch kořalkou, dojídali zbytky pečínek z ohně a přemýšleli, co budou dělat dál. "Budem pokračovat, todle musí jednou vyjít," ozval se jeden. "Prachy potřebujem!" zvolal druhý. "Už nám to překazili podruhý, nemá to smysl," zahudrala žena, která obcházela muže a ovazovala jim rány. "Mlč! Musíme sehnat loď a vypadnout dřív, než se to tadyhle sesype úplně," řekl další. "A co se takhle s někym spojit?" navrhl jednooký habán. "S kym jako?" ozval se zase první. "Musíme to líp promyslet. Z děcek nic nekáplo krom krve a z tý bankéřky sme akorát domlácený. Takhle to dál nejde. To nás dřív vybijou do posledního chlapa a ženský, než se vodsud dostanem," přemýšlel nahlas habán. "Já nikomu poskoka dělat nebudu!" Zaprotestoval druhý a v kruhu se ozvalo souhlasné mručení, načež ho jednooký umlčel stisknutím krku. "Už teď seš bídná krysa a jestli vodsud chceš vodejít po svejch, nic jinýho ti stejně nezbyde. Je nás málo a těch císařskejch zmetků moc!" Pak ho pustil, podíval se po ostatních a s dlouhým nádechem nasál příjemný večerní vzduch do plic. Při výdechu se ušklíbl. "Zkusim najít Erona..."
Nad portálem města Andoru naleznete křížovku, která obsahuje jedenáct slov. Tato slova musíte doplnit dle jedenácti obrázků, které jsou rozmístěny po Andarii a musíte je najít. Hnědý sloupec značí tajenku.
Jakmile zjistíte všechna slova, zapište je na svitek přesně tak, jak jdou po sobě v křížovce a zároveň vepište i tajenku, která vám vyšla!
Svitek zapečeťte či podepište a vhoďte do zlaté truhličky nad portálem Andoru.
Ti z vás, kteří uspějí při luštění, budou odměněni drobností.
Hra probíhá do půlnoci 31. srpna.
Přejeme mnoho úspěchů a zábavy
knihovník Golder a slečna Owenna
V úterý 20.7. večer budou v Lewanu uspořádány městské dostihy.
Sraz účastníků: od osmé hodiny večerní na Lewanském náměstí u banky.
Začátek dostihu se bude konat ve 20:15
Trasa dostihů vám bude předvedena před závodem.
Zápisné bude činit 15 zlatých.
Závodu je možné se zúčastnit pouze s koněm. (O vhodnosti jízdního zvířete rozhoduje pořadatel)
Pokud nevlastníte koně, tak vám bude na dobu závodu zapůjčen ze stájí Menel Sangy. Poplatek za zapůjčení je 5 zlatých.
Výsledky z turnaje budou předány panu Rudolfovi, organizátorovi turnajové sezóny.
Andorské volby
Vážení občané hlavního města Andoru,
vzhledem k nemilé zprávě o rezignaci pana Rohka je mou povinností vyhlásit nové volby. Otevírám tedy možnost občanům ucházet se o jeho post a vhodit přihlášky do hradní schránky do půlnoci 17. 7. 2021.
Panu Rohkovi děkuji za čas strávený ve funkci a přeji hodně zdaru v budoucích angažmá.
Drazí obyvatelé Andoru,
celý můj život se snažím o blaho našeho císařského města. Prosperitu a vaší bezpečnost jsem kladl nad vlastní zájmy. A do dnešního dne jsem ve svém úřadu udělal vše proto , aby se tak stalo.
Ze stejného důvodu, byť s těžkým srdcem odstoupím z postu starosty. Nadcházející doba totiž dle mého úsudku žádá velení, které má větší zkušenosti s bojem.
