Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Vážení hráči,
tímto vás zveme na strašidelný večírek, který se bude konat tento pátek 1. listopadu 2013 od 19 hodiny večerní.
Podmínkou účasti jsou kostýmy!
Na místo určení vás dovedou naše zbloudilé duše, žádné vstupné se nevybírá!
Po celý večer bude k dostání jídlo, pití a hlavně zábava, napětí a odměny pro výherce drobných soutěží.
Jeden z mužů si stáhl rukavice a promnul si spokojeně ruce. Konečně našli místo, kde by se mohlo jejich obchodu dařit. Harampádí, které už několik dní vezli na voze se bude dobře prodávat. Nebo v to alespoň doufali. Jsou to přece věci, které se hodí ke každodennímu užívání.
"A ty jdeš kam, Alice?"
"Zkusím najít ještě jiné prostory. Není přece nic lepšího, než kvetoucí obchody!" zaradovala se.
Adolf s Jonášem kývli hlavou a začali vykládat zboží na zem.
Nad zasněženými vrcholky hor se stáhla mračna. Nic neobvyklého na severu, proto tomu nikdo nepřikládal váhu.
Jak se noc prohlubovala, tak se mračna plavily dál temnou oblohou. V některých místech spadlo k zemi jen pár kapek, v jiných udeřily hromy a blesky. Bouře nabírala na síle, vítr se ne a ne utišit. Obrovské kapky vody se odrážely od střech domů, na chodnících se tvořily nepříjemné louže, psi vyli nebo vystrašeně štěkali a koně se s vyplašeným ržáním, které provázelo dupání kopyt, trhali od kůlů či větví stromů, kde byli uvázáni nebo zapomenuti svými pány.
Mladý muž ve vlčí zbroji a modrém plášti se svalil do židle u psacího stolu, skoro jakoby ho tam mrštila jakási vyšší moc. V pravačce svíral brk, v levačce inkoust a hleděl na, zatím prázdný, svitek před sebou. Nevěděl, jak začít. Nevěděl, o čem vůbec psát. Nevěděl ani, jestli to co se chystá udělat, je správné. V tom uslyšel ve své hlavě známý, avšak děsivý hlas, který ho nabádal k poslušnosti a vedl jeho ruku, vkládal mu slova do úst.
„Lide Andarijský,
tahle země, kterou nazýváte svým domovem, je pouhým červem ve srovnání s tím, co by vám mohl nabídnout Můj Pán. Vězte, že změna je život a každý, kdo se nepodrobí Novému řádu, zemře zapomenut bídnou smrtí. Rozhodnutí je na vás, ale předpokládám, že každý raději stojí na straně vítězů - a proto, se staňte členy mé armády. Čeká na vás bohatství, moc a sláva... První překážkou na naší cestě je Upír, schovává se v tom prokletém Tarkasu se svými spojenci krvesaji. Musí být zničeni!"
„Už nemůžu dál," stékala mladíkovi slza po tváři a celý se třásl. Za jeho zády se ozvaly kroky: „Pusť mě k tomu, prosím tě," ušklíbl se na něj jeho nový přítel, muž v plátové zbroji a rudém plášti. Ten, který ho do tohohle všeho zatáhl a bohužel, bojoval za odlišnou stranu.
„Zájemci o účast v nadcházející bitvě se mi nahlašte co nejdříve. Najdete mě každý den v podvečerních hodinách v Thyrské hospodě nebo na Andorském náměstí. Vaše jména nebudou zapomenuta a vaše činy nezůstanou neodměněny!"
*podepsán Garroth*
Válečník odložil psací potřeby a pohlédl na svého společníka. „Netrap se tím, Daemi, teď už stejně není cesty zpět," vycenil zuby v ďábelském úsměvu.
protože ne každý čte forum, rozhodli jsme se Vám dát informace ohledně balení dárků a koupi vánočního stromečku i sem, na web.
U portálu každého města stojí Vánoční truhlice. Do těchto truhel házejte obyčejné pytlíky, které budou obsahovat svitek, který bude mít v nadpisu přesné jméno toho, komu dárek dáváte (upozorňuji, že když to jméno napíšete špatně, daná osoba si dárek neotevře) a samotný dárek. Pokud dáváte víc dárků jedné osobě, tak je všechny dejte do měšce, který bude v tom pytli spolu se svitkem.
Dárky v truhlách jednotlivých měst se pak z truhel přesunou vždy k tomu největšímu (centrálnímu) vánočnímu stromečku v daném městě, aby si pak všichni mohli přijít pro své dárky.
Proto, pokud chcete dát dárek někomu, kdo bydlí v jiném městě, můžete mu jej hodit do truhly v daném městě.
Samozřejmě myslíme na to, že jednotlivá města budou slavit své svátky odděleně. Pokud však některá města chtějí Vánoce společné, informujte o tom prosím předem Ainara nebo mě.
Vánoční stromečky se dají zakoupit u nás za symbolických 100 zlatých. K zakoupení stromečku pište page z přesného políčka, kde má stromeček stát, abychom mohli pracovat, i když budete offline. Peníze za stromeček mějte v hlavním batohu postavy, která psala page. Tímto způsobem nám ušetříte velký kus práce a my Vám za vaši spolupráci předem děkujeme.
Zdravím lide Andarijský, dlouho jsem přemýtal nad svými myšlenkami co by bylo správné rozhodnutí jak pokračovat dál už když mne Akara nedal na výběr a musel jsem pro něj pracovat nebo by mne popravili vzal jsem to jako novou šanci napravit svůj život. Tímto se tedy chci omluvit všem postiženým a žadám všechny jimž jsem jakkoli ublížil aby mi odpustili. Pokud ne chápu, ale mrzí mne to jelikož více udělat nemohu.
S pozdravem Elegorn.
ve jménu našeho Vůdce Tash Akary započne tento pátek, tedy během zítřejší osmnácté hodiny, jarmark na Andorském dolním náměstí ! Přijďte se podívat na rozličné cizokrajné bestie či zakoupit nějakou tu maličkost do Vašeho příbytku ! Můžeme vám zaručit, že věci, které seženete zde, koupíte jinde jen stěží ! Zván je každý, kdo není nepřítelem koruny a vzývá jméno jeho výsosti !
Byl temný, bouřlivý podvečer. Nad branami Andoru se zablýsklo. Strážný, znuděný denní rutinou, už moc nevěnoval pozornost svému okolí, když se na obzoru objevila skupinka jezdců v černých róbách. Začal si je pozorněji prohlížet a usoudil, že tu něco nehraje. Z úhledně nastoupené řady vystoupil mohutný jezdec s rubínovou holí. Zahalený muž vytáhl z ohybu svého pláště černý pergamen a zakřičel: "Pan Dilius?" Strážný chvilku přemýšlel a potom odvětil "Podle toho, kdo se ptá!." Muž se otočil a kývnul na černého jezdce, na kraji řady. Zbytek se seběhl tak rychle, že si strážný ani neuvědomil, co se stalo. Jediné, co bylo slyšet, byl dopad těla bez duše na kamennou podlahu. Poté se všude rozhostilo ticho, přerušované jen klapáním kopyt koní, projíždějících Andorskou branou. Velitel černé sebranky vystoupal nahoru na ochoz, kde do záhybů pláště mrtvého vojáka zasunul černý pergamen, na kterém stáli pouze tři slova. TEMNÉ BRATRSTVO NAVĚKY! Ještě téhož večera se skupinka přesunula do Tarkasu. Postupovali stále na jih podél úbočí hory, dokud nenarazili na doupě obřích pavouků. Pak se vydali na východ a zastavili až na hranici lesa. Zde, ve stínu rozložitého dubu zanechali malou truhlici.
