Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Dobrá zpráva pro všechny horníky - po provedených bezpečnostních zkouškách byly pro veřejnost otevřeny nové šachty ve 4. thyriském dole. Jsou plné železa i drahých kovů. Ať se vám hezky kope.
„Už je to dlho čo som nebol v tej zemi. Tu mapu som dostal od môjho starého otca a on od svojho starého otca a on ... vlastne ani neviem koľko generácií ju už máme.“ „ Keby som mal deti, tak ju odovzdám zase ďalej. Zákerná choroba mi ale vzala celú rodinu.“ „Už je to dávno.“ Starý muž si povzdychol a natiahol ruku za mešcom, ktorý jasne naznačoval svojím tvarom, že jeho majiteľ nie je ani trochu chudobný a už vôbec nie lakomý. Mladší muž, na ktorého tvári bolo vidieť že v živote prežil už veľa dobrodružstiev, zase natiahol ruku po nie moc lákavo vyzerajúcom pergamene, na ktorom bolo z časti vidieť nakreslené nejaké divné tvary, pripomínajúce mapu.
„Budeš to musieť ale rozlúštiť. Predkovia tú mapu vyrobili tak, aby ju nedokázal prečítať ktokoľvek.“ „Mnoho krát som na ňu pozeral, ale nič s toho čo je na nej mi nepripadalo známe. Preto som ani nikdy nešiel hľadať ten poklad. A to starý otec hovorili že vraj je v ňom veľa cenných pokladov.“ „Ech.. škoda že mi už tak neslúžia nohy a ani zrak. Hneď by som sa k Vám pridal“
Dávajte si ale pozor! Hovorí sa že poklad strážia nejaké nebezpečné potvory. A že vďaka nemu sa dostanete do nejakých tajných priestorov, kde už dávno nikto nebol a kde sa ukrýva zbraň predkov a stráži ho veľa prekliatych ľudí. To ale určite budú len staré báje pre deti, aby tam nechodili a nestratili sa v tme.“ Starý muž potriasol mešcom v ktorom zacinkali zlaté mince. Jeho oči zajasali. Pomaly vstal a odišiel.
Dobrodruh a jeho priateľka ešte chvíľku za ním pozerali. Po chvíli ale vyskočili na kone a vybrali sa hľadať skupinu ľudí, ktorý sa neboja nebezpečenstva a bojov. Veľmi ich lákala bájka o meči predkov, o ktorom už toho veľa počuli...
Chvíľu trvalo než sa im podarilo zohnať dostatok schopných bojovníkov. Nie všetci ale boli nadšený ich návštevou mesta. Preto po nejakej dobe radšej vyšli za bránu mesta a tam čakali na svojich pomocníkov. Najprv to ale vyzeralo že sa nepodarí zohnať dosť bojaschopných mužov a žien, ale za nejakú dobu sa skupinka rozrástla a mohlo sa vyraziť.
Jednej žene sa po chvíli podarilo rozlúštiť kód, ktorým bola mapka ukrytá pred očami nesprávnych ľudí a mohlo sa vyraziť. Mapa ich zaviedla do bažiny ktorej tá žena hovorila „bažina Klah“ Strážci pokladu sa objavili vzápätí po tom ako vytiahli truhlu na slnečné svetlo. Nebol to ľahký boj. Démoni, lichovia, dokonca i drak... Poklad však ani trochu nevyzeral tak bohato ako ho ospevoval starý muž.
„Toto asi nie je to čo sme hľadali“ sklamane povedal dobrodruh. Jeho priateľka mala však iný názor. „Je tu mapa a nejaký pergamen.“ „Hovorí niečo o stratenom meči predkov“ „Je to strašne poničené. Zjavne to tu leží už veľmi dlho.“ Dobrodruh jej nahliadol cez plece, ale ani on nedokázal rozlúštiť rozpadnutý pergamen a na mape bolo zase všetko ukryté nejakým tajným kódom. Do rúk ho teda zase dostala šikovná žena, ktorá sa do nej na krátko zahľadela. Jej slová ich ale všetkých prekvapili.
„Poďme do mesta, mapa ukazuje miesto v Thyrise“ zavelila žena. Postupne ju teda nasledovali a všetci sa zase stretli pred mestskou bránou. Postupne sa im podarilo dôjsť na miesto ktoré ukazovala mapa. K ich prekvapeniu však tento krát nevykopali žiadnu truhlu, ale ako začali kopať, tak sa im začala zosýpať zem pod nohami. Netrvalo dlho a diera bola dosť veľká aby ňou prešiel aj dospelý barbar. Zo zeme bolo počuť divné zvuky. Preto radšej vytiahli zbrane a postupne, jeden po druhom vliezli dnu. K ich prekvapeniu sa ocitli priamo pod mestom v jeho, už dávno zabudnutých stokách. „Starký predsa len hovoril pravdu“ zabručal si pod nosom dobrodruh.
Nie dlho sa prebíjali cez zvláštne stvorenia, pripomínajúce žaby. Vlastne to trvalo kratšie ako by čakali, keď objavili miestnosť v ktorej bol ukrytý poklad. Tento už vyzeral oveľa príjemnejšie. A na veľkú radosť oboch dobrodruhov sa v ňom ukrýval aj meč, na ktorom bolo vyrytých veľa runových znakov. Nič viac ich s pokladu nezaujímalo. Ten si rozdelili bojovníci, ktorým sa podarilo prebiť cez tie zvláštne potvory.
Diera zostala však otvorená. Kto vie ako dlho. Možno kým ju nezasype hlina, ktorá príde s prvým veľkým dažďom. Možno ju zasype nejaký iný človek, ktorý sa bude obávať o svoje deti. Do tej doby je ale vchod do kanalizácie stále otvorený. Veľa dobrodruhov si ešte pôjde zmerať sily s tými zvláštnymi stvoreniami. Kto vie čo sa ešte dole skrýva...
Tak už je to zase tady. Klid v Lewanu dlouho nevydržel. Po dlouhé léčbě se Zedd konečně probral. Děkuji ti, paní, že jsi mi pomohla. Ale nebylo to takové radostné setkání, jak jsem si myslela. Jeho mysl byla zastřena. Považoval mě za skřeta. Oháněl se kolem holí. A pak…. utekl. Nemohla jsem ho zastavit.
Po nějaké době se nám ho naštěstí podařilo nalézt ve svatyni. Ale stále nás považoval za nepřátele. Útočil na nás, ale nemohli jsme mu přeci ublížit. Skoro bych to nazvala zoufalstvím. Naštěstí si pan Finwes všiml, že má Zedd nějaký náhrdelník. Stejný jako míval pan Macros. Ale jak ho sundat? Náhle se nad ostrůvkem zatáhlo. To asi přilákalo ostatní bdící. Tím se to ještě více zamotala. Jak jsem měla Zedda chránit před ostatními a přitom nás před Zeddem? Mé síly na to již nestačily. Paní Nistra však vyslyšela mé prosby. Na nebi se objevil blesk a udeřil přímo do Zedda. Zatímco sem se ho snažila probrat, pan Finwes mu nějakým zázrakem sundal náhrdelník. Ale paní Nistra ho ochránila a náhrdelník od něj odskočil na zem. Byla to pro mne jakási úleva. V tu chvíli ovšem ze stínu vyskočil skřet a náhrdelník ukradl. Bylo to pro všechny určitě velké překvapení. Naštěstí se mi Zedda podařilo probrat. A pak se vše vysvětlilo. Oněch náhrdelníků je na Andarii více. Snad paní ostatní ochrání. Nesmí si je nasadit. Vše to souvisí s tou knihou, snů a stínů. Skřeti jí hledají společně s náhrdelníky. A pak… ten kámen. Nemůžu si však na nic vzpomenout. To ta má paměť. Stále mi někdy vynechává.
Bojím se, že přijde ještě něco zlého. Zedd nebude odpočívat, jak jsem mu nařídila. A pak ti skřeti. Zjevují se, jak se jim zlíbí. Plíží se kolem. Paní, chraň ho, prosím, i nadále. A nás ostatní také.
Dne devátého, tohoto měsíce, bude na Nistřině ostrůvku korunován nový král Lewanu.
Po korunovaci bude následovat hostina. K této příležitosti si dovoluje Menel Sanga oslovit elfí lid k pomoci při chystání hostiny dodáním potřebných surovin. Bližší informace v inzerci Andorského šumu.
To přece není možné. Ani malinká stopa? Náznak? Muž v plátové zbroji rázoval po komnatě od dveří k oknu a zpět. V rohu místonosti stál trochu strnule mladík s několikadenním strništěm vousů a tvářil se zahanbeně. Je to tak pane. Omlouvám se, veškerou zodpovědnost beru na sebe. Hledal jsem kde jsem mohl, ale prostě nikdo nic neví.
Generál, provázen zacinkáním zbroje, usedl do velkého křesla a zamručel něco o podplatitelných parchantech. Poté zvedl hlavu: Není to jenom tvá chyba, Haro. Měl jsem se o to víc zajímat. Navíc mu nahrálo do karet i to divné počasí v poslední době. Ta bouře nebyla normální. Určitě má prsty i v tom, nedivil bych se kdyby všechno souviselou s krádeží těch starých knih. Nejspíš v nich byla zapsána i nějaká kouzla. Nathaniel pokynul rukou Pokračuj v pátrání. Toho tlusťocha musíme najít. Přece se nepropadl pod zem!
Válka mezi Cruentas a Ilumináty již započala, ale až dnes se dostavili vůdcové na schůzi aby dohodli boj na území Havantu. Boj se vyhne městu, ale na předměstí a okolí Havantu se bojovat moct bude. Nesmí se však stát nic občanovi, který není ve válce zapojen a nesmí dojít k poškození majetku Havantu a občanu. Zbraně, helmy a kukly jsou povoleny pouze mimo město! Porušení jakéhokoliv z uvedených podmínek bude trestáno tvrdě a bez žádného varování. Nechť vyhraje válku ten lepší.
Prosím cechmistry cechu Cruentas a Iluminátů aby se dostali dnešního dne v 17:45 k portálu v Havantu a to bez zbraní. Důvodem schůze je projednání ohledně války.
Je tomu již několik dní, kdy se Král Lewanu, Nasir, rozhodl předat svou vládu a vybral mezi nejvěrnějšími nového panovníka elfského národa. Tomuto rozhodnutí předcházela dlouhá doba, po kterou se zdržoval v hlubokých lesích Lewanu a více než cestou panovníka se ubíral cestou ochránce lesů a hvozdů. Po ukončení všech jednání a vyřízení potřebných formalit se opět vydal do Lewanských hvozdů.
