Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Žebrák, sedící u Andorské banky vstal a vydal se hledat lepší místo, kde by mohl dostat nějaký další měďák. Udělal pár kroků, když ucítil zachvění země. Mávl však rukou a pokračoval dál, když tu najednou se země otřásla tak silně, až jej to sklátilo k zemi. Zem se ještě chvíli třásla, pro něj však jako by to trvalo několik hodin. Když se vše uklidnilo, postavil se a rozhlédl kolem sebe.
To už je podruhé v krátké době, co se země otřásla, to už nebude jen tak: řekl polohlasně pro sebe a pokračoval směrem na horní náměsti.
Co ale nevěděl, že jej zpoza rohu sleduje a poslouchá tajemná postava, zahalená v černém plášti s kapucí...
Do konce příštího týdne mají všichni nájemníci možnost nechat si prodloužit své obytné nájmy o dva týdny za cenu jednoho týdne, tedy dostanou slevu 50%.
Co je potřeba udělat?
Stačí vhodit pytlík s penězi a svitkem, kde bude číslo nájmu a jméno najemníka, do schránky u sídla starosty a v době prodlužování mít daný nájem pronajatý. Popřípadě mohou vyhledat správce města a předat peníze osobně.
Dnešním dnem jsem jmenoval nového správce Lewanu, na kterého se nyní můžete též obracet v otázkach města.
Věřím, že bude Aranduri Sylvanas vykonávat svou novou funkci s péčí.
Cítil si to taky?. Zeptal se první štangasta druhého. Ten se pomalu zvedl ze země, vrhl po něm agresivním pohledem a arogatně mu odpověděl: Jak bych mohl, běžně se válím po zemi. Oba vzali do rukou rozlitej korbel piva a zvedli jej nad hlavu, aby hostinký věděl, že má znovu nalít. Ten přiběhl během minuty a jal se nalévat pivo do korbelu. Mezitím naslouchal, jak se mezi sebou hádají, zda ty otřesy byly dva, nebo vlastně tři a kdo nebo co je má na svědomí.
Vše z povzdálí sledovala v rohu nenápadně sedící postava, zahalena v plášti s kapucí. Pomalu zvedla ruku, čímž si přivolala hostenského. Ten přiběhl jako poslušný pes za kostí. Zahalená postava mu dala do ruky zlaťák a vyzvala ho, aby mu sdělil, o čem si ti dva štangasti bavili. Hostinský sevřel zlaťák v pěsti a jal se do stručného a rychlého vysvětlování. Povídal o otřesech bez zjevného duvodu, které se zjevili a záhadně i přestaly, aniž by se něco stalo, což samo o sobě bylo nezvyklé. Vše ukončil dohady, že za to určitě mohou nějací alchymisté, kterým zase něco jednou pěkně vybouchlo. Postava pokynula hlavou a gestem ruky hostinského propustila.
Dobrá zpráva pro všechny horníky - po provedených bezpečnostních zkouškách byly pro veřejnost otevřeny nové šachty ve 4. thyriském dole. Jsou plné železa i drahých kovů. Ať se vám hezky kope.
„Už je to dlho čo som nebol v tej zemi. Tu mapu som dostal od môjho starého otca a on od svojho starého otca a on ... vlastne ani neviem koľko generácií ju už máme.“ „ Keby som mal deti, tak ju odovzdám zase ďalej. Zákerná choroba mi ale vzala celú rodinu.“ „Už je to dávno.“ Starý muž si povzdychol a natiahol ruku za mešcom, ktorý jasne naznačoval svojím tvarom, že jeho majiteľ nie je ani trochu chudobný a už vôbec nie lakomý. Mladší muž, na ktorého tvári bolo vidieť že v živote prežil už veľa dobrodružstiev, zase natiahol ruku po nie moc lákavo vyzerajúcom pergamene, na ktorom bolo z časti vidieť nakreslené nejaké divné tvary, pripomínajúce mapu.
„Budeš to musieť ale rozlúštiť. Predkovia tú mapu vyrobili tak, aby ju nedokázal prečítať ktokoľvek.“ „Mnoho krát som na ňu pozeral, ale nič s toho čo je na nej mi nepripadalo známe. Preto som ani nikdy nešiel hľadať ten poklad. A to starý otec hovorili že vraj je v ňom veľa cenných pokladov.“ „Ech.. škoda že mi už tak neslúžia nohy a ani zrak. Hneď by som sa k Vám pridal“
Dávajte si ale pozor! Hovorí sa že poklad strážia nejaké nebezpečné potvory. A že vďaka nemu sa dostanete do nejakých tajných priestorov, kde už dávno nikto nebol a kde sa ukrýva zbraň predkov a stráži ho veľa prekliatych ľudí. To ale určite budú len staré báje pre deti, aby tam nechodili a nestratili sa v tme.“ Starý muž potriasol mešcom v ktorom zacinkali zlaté mince. Jeho oči zajasali. Pomaly vstal a odišiel.
Dobrodruh a jeho priateľka ešte chvíľku za ním pozerali. Po chvíli ale vyskočili na kone a vybrali sa hľadať skupinu ľudí, ktorý sa neboja nebezpečenstva a bojov. Veľmi ich lákala bájka o meči predkov, o ktorom už toho veľa počuli...
Chvíľu trvalo než sa im podarilo zohnať dostatok schopných bojovníkov. Nie všetci ale boli nadšený ich návštevou mesta. Preto po nejakej dobe radšej vyšli za bránu mesta a tam čakali na svojich pomocníkov. Najprv to ale vyzeralo že sa nepodarí zohnať dosť bojaschopných mužov a žien, ale za nejakú dobu sa skupinka rozrástla a mohlo sa vyraziť.
Jednej žene sa po chvíli podarilo rozlúštiť kód, ktorým bola mapka ukrytá pred očami nesprávnych ľudí a mohlo sa vyraziť. Mapa ich zaviedla do bažiny ktorej tá žena hovorila „bažina Klah“ Strážci pokladu sa objavili vzápätí po tom ako vytiahli truhlu na slnečné svetlo. Nebol to ľahký boj. Démoni, lichovia, dokonca i drak... Poklad však ani trochu nevyzeral tak bohato ako ho ospevoval starý muž.
„Toto asi nie je to čo sme hľadali“ sklamane povedal dobrodruh. Jeho priateľka mala však iný názor. „Je tu mapa a nejaký pergamen.“ „Hovorí niečo o stratenom meči predkov“ „Je to strašne poničené. Zjavne to tu leží už veľmi dlho.“ Dobrodruh jej nahliadol cez plece, ale ani on nedokázal rozlúštiť rozpadnutý pergamen a na mape bolo zase všetko ukryté nejakým tajným kódom. Do rúk ho teda zase dostala šikovná žena, ktorá sa do nej na krátko zahľadela. Jej slová ich ale všetkých prekvapili.
„Poďme do mesta, mapa ukazuje miesto v Thyrise“ zavelila žena. Postupne ju teda nasledovali a všetci sa zase stretli pred mestskou bránou. Postupne sa im podarilo dôjsť na miesto ktoré ukazovala mapa. K ich prekvapeniu však tento krát nevykopali žiadnu truhlu, ale ako začali kopať, tak sa im začala zosýpať zem pod nohami. Netrvalo dlho a diera bola dosť veľká aby ňou prešiel aj dospelý barbar. Zo zeme bolo počuť divné zvuky. Preto radšej vytiahli zbrane a postupne, jeden po druhom vliezli dnu. K ich prekvapeniu sa ocitli priamo pod mestom v jeho, už dávno zabudnutých stokách. „Starký predsa len hovoril pravdu“ zabručal si pod nosom dobrodruh.
Nie dlho sa prebíjali cez zvláštne stvorenia, pripomínajúce žaby. Vlastne to trvalo kratšie ako by čakali, keď objavili miestnosť v ktorej bol ukrytý poklad. Tento už vyzeral oveľa príjemnejšie. A na veľkú radosť oboch dobrodruhov sa v ňom ukrýval aj meč, na ktorom bolo vyrytých veľa runových znakov. Nič viac ich s pokladu nezaujímalo. Ten si rozdelili bojovníci, ktorým sa podarilo prebiť cez tie zvláštne potvory.
Diera zostala však otvorená. Kto vie ako dlho. Možno kým ju nezasype hlina, ktorá príde s prvým veľkým dažďom. Možno ju zasype nejaký iný človek, ktorý sa bude obávať o svoje deti. Do tej doby je ale vchod do kanalizácie stále otvorený. Veľa dobrodruhov si ešte pôjde zmerať sily s tými zvláštnymi stvoreniami. Kto vie čo sa ešte dole skrýva...
Tak už je to zase tady. Klid v Lewanu dlouho nevydržel. Po dlouhé léčbě se Zedd konečně probral. Děkuji ti, paní, že jsi mi pomohla. Ale nebylo to takové radostné setkání, jak jsem si myslela. Jeho mysl byla zastřena. Považoval mě za skřeta. Oháněl se kolem holí. A pak…. utekl. Nemohla jsem ho zastavit.
Po nějaké době se nám ho naštěstí podařilo nalézt ve svatyni. Ale stále nás považoval za nepřátele. Útočil na nás, ale nemohli jsme mu přeci ublížit. Skoro bych to nazvala zoufalstvím. Naštěstí si pan Finwes všiml, že má Zedd nějaký náhrdelník. Stejný jako míval pan Macros. Ale jak ho sundat? Náhle se nad ostrůvkem zatáhlo. To asi přilákalo ostatní bdící. Tím se to ještě více zamotala. Jak jsem měla Zedda chránit před ostatními a přitom nás před Zeddem? Mé síly na to již nestačily. Paní Nistra však vyslyšela mé prosby. Na nebi se objevil blesk a udeřil přímo do Zedda. Zatímco sem se ho snažila probrat, pan Finwes mu nějakým zázrakem sundal náhrdelník. Ale paní Nistra ho ochránila a náhrdelník od něj odskočil na zem. Byla to pro mne jakási úleva. V tu chvíli ovšem ze stínu vyskočil skřet a náhrdelník ukradl. Bylo to pro všechny určitě velké překvapení. Naštěstí se mi Zedda podařilo probrat. A pak se vše vysvětlilo. Oněch náhrdelníků je na Andarii více. Snad paní ostatní ochrání. Nesmí si je nasadit. Vše to souvisí s tou knihou, snů a stínů. Skřeti jí hledají společně s náhrdelníky. A pak… ten kámen. Nemůžu si však na nic vzpomenout. To ta má paměť. Stále mi někdy vynechává.
Bojím se, že přijde ještě něco zlého. Zedd nebude odpočívat, jak jsem mu nařídila. A pak ti skřeti. Zjevují se, jak se jim zlíbí. Plíží se kolem. Paní, chraň ho, prosím, i nadále. A nás ostatní také.
Dne devátého, tohoto měsíce, bude na Nistřině ostrůvku korunován nový král Lewanu.
Po korunovaci bude následovat hostina. K této příležitosti si dovoluje Menel Sanga oslovit elfí lid k pomoci při chystání hostiny dodáním potřebných surovin. Bližší informace v inzerci Andorského šumu.
