Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Zem sa mierne zatriasla. Ty, počúvaj Henry. V poslednej dobe sa nám tu zem trasie čoraz častejšie. Začínam mať strach že tá sopka naozaj vybuchne a zničí všetko v okruhu. povedala Gaylen, držiac si pri tom pohár vína, ktorý jej skoro padol zo stola. Neboj sa. Za celý život čo tu žijem ja a moja rodina z tej sopky nič nebolo. Občas síce vychrlí par horúcich kameňov a trochu lávy, ale to je všetko. Skôr ma trápi tá legenda o lávovom mužovi čo chcel zaujať našu zem, ale bol porazený a vyhnaný do sopky, kde teraz musí žiť. Henry odložil ďalší pohár, ktorý padol pri otrase na zem a ako zázrakom sa nerozbil. Tie otrasy ma ale budú stáť všetky úspory. Zohol sa a začal zbierať črepy tých čo ten pád neprežili. Snáď nebudeš veriť nejakým starým povedačkám. Aj tak to je len pre to aby matky udržali svoje deti ďalej od tej sopky. Neverím že by niekto taký mohol existovať.A o tvoje úspory sa nebojím. dodala zo smiechom Gaylen. V tom sa zem znova zatriasla. Sopka z veľkým rachotom vypľula ďalšiu várku horiacich kameňov a lávy.
V krčme všetci stíchli. Vysielali tiché modlitby k nebu, aby tie kamene nedopadli niekde blízko. Netrvalo dlho a v krčme zase panoval čulý ruch. Barman Henry bol spokojný. Nikto netuší kam kamene padli, ale nebolo to do jeho krčmy, tak ho to vôbec nezaujímalo. Za oknami sa zatiaľ zotmelo. Niekoľko zákazníkov predsa len odišlo, aby hľadalo prípadný požiar, ale väčšina sedela a popíjala ďalej.
Zem sa zatriasla do tretice. Teraz to však nebol silný otras, ale zato bol oveľa dlhší. Ako by im sopka niečo chcela povedať. Popred okno sa mihol tieň. Celá krčma stíchla. Nikto však nevedel prečo. Ten tieň bol veľmi divný, ako by žiaril a nie tienil. Nikto sa ale nechystal ísť von skontrolovať kto, alebo čo to bolo. Len niektorý si šeptom pripomínali starú legendu
Byla provede revize všech nájmu, všechny nájmy byli zdraženy podle své velikosti. Pokud se cechům sídlícím na území Havantu nebude zdát, mohou se domluvit na zvýhodněné ceně. Kdokoliv jiný může probrat osobně cenu svého nájmu a proč je takto nastavená.
Světlovlasý muž se skláněl nad knihou v malé místnosti osvětlené jen několika slabě hořícími svíčkami. Malé zhoupnutí celé místnosti prozradilo, že to byla kajuta lodi. Byl shrbený a psal cosi do značně ošoupané knihy vázané v kůži.
... při západu slunce jsme přirazili k molu v hlavním městě, nazývají ho Andor. Vyrazil jsem do ulic stejně jako tolikrát předtím na tolika místech. Avšak tyto ulice byly jiné, tak tiché. Obešel jsem půl města, než se kolem prořítil někdo na koni, téměř mě srazil a já ani nestačil zvolat na pozdrav, když zmizel za dalším rohem. Zjistil jsem, že města této říše jsou propojena jakýmisi magickými branami a já se rozhodl zkusit navštívit další města. První byl Havant, jak bylo vyryto na kameni portálu. Byl stejně opuštěný jako Andor a můj nejsilnější zážitek z toho města je pach hnoje. V Ilerenu jsem měl štěstí a hned u portálu stála skupina čtyř osob, z nichž jeden se se mnou dokonce i bavil. Poradil mi, kde najít představitele toho města, pokud se to tak dá nazvat, ale na otázku o Santiagovi odpověděl, že to jméno nezná, bohužel. Představiteli města má být jakýsi řád, avšak jejich pevnost se zdála prázdná. V Imeru jsem myslel, že umrznu. Příště, když se tam vydám, si musím vzít teplý plášť a boty, alespoň to. Ani tam, ani v Lewanu, který je skryt v hlubokých lesích, jsem nepotkal nikoho ochotného se mnou mluvit, podobně jsem dopadl i v Tarkasu. Posledním místem, které jsem navštívil před návratem na loď, byl Thyris. Tam jsem měl alespoň štěstí na muže, který nejen že se mnou hovořil, ale také znal zodpovědné osoby toho města. Požádal jsem ho tedy, zda by oné osobě nepředal list s popisem Santiaga. Věřím, že to udělá a i v to, že brzy kontaktuji i představitele dalších měst. Musím splnit svou misi.
Když dopsal poslední tečku, otřel zbytky inkoustu z pera, odložil ho a ještě chvilku foukal na mokrý zápis, aby uschnul. Potom zhasnul svíčky nasliněnými prsty a uložil se k neklidnému spánku...
Zem sa znova zatriasla. Tento krát to však nebolo bez následkov. Sopka v pohorí Uruth vychrlila niekoľko rozpálených lávových kameňov. Kamene preleteli ponad hory a dopadli do Thyriského pralesa ktorý sa hneď rozhorel. Čierny dym zahalil oblohu. Našťastie sa ukázalo dosť odvážnych dobrodruhov, ktorý postupne ohne uhasili. Rozhodli sa vyliať vodu aj na kamene. To však nebol najlepší nápad. Tí čo stáli najbližšie, za to skoro zaplatili životom, keď sa kamene roztrieštili na mnoho malých kúskov.
Žebrák, sedící u Andorské banky vstal a vydal se hledat lepší místo, kde by mohl dostat nějaký další měďák. Udělal pár kroků, když ucítil zachvění země. Mávl však rukou a pokračoval dál, když tu najednou se země otřásla tak silně, až jej to sklátilo k zemi. Zem se ještě chvíli třásla, pro něj však jako by to trvalo několik hodin. Když se vše uklidnilo, postavil se a rozhlédl kolem sebe.
To už je podruhé v krátké době, co se země otřásla, to už nebude jen tak: řekl polohlasně pro sebe a pokračoval směrem na horní náměsti.
Co ale nevěděl, že jej zpoza rohu sleduje a poslouchá tajemná postava, zahalená v černém plášti s kapucí...
Do konce příštího týdne mají všichni nájemníci možnost nechat si prodloužit své obytné nájmy o dva týdny za cenu jednoho týdne, tedy dostanou slevu 50%.
Co je potřeba udělat?
Stačí vhodit pytlík s penězi a svitkem, kde bude číslo nájmu a jméno najemníka, do schránky u sídla starosty a v době prodlužování mít daný nájem pronajatý. Popřípadě mohou vyhledat správce města a předat peníze osobně.
Dnešním dnem jsem jmenoval nového správce Lewanu, na kterého se nyní můžete též obracet v otázkach města.
Věřím, že bude Aranduri Sylvanas vykonávat svou novou funkci s péčí.
Cítil si to taky?. Zeptal se první štangasta druhého. Ten se pomalu zvedl ze země, vrhl po něm agresivním pohledem a arogatně mu odpověděl: Jak bych mohl, běžně se válím po zemi. Oba vzali do rukou rozlitej korbel piva a zvedli jej nad hlavu, aby hostinký věděl, že má znovu nalít. Ten přiběhl během minuty a jal se nalévat pivo do korbelu. Mezitím naslouchal, jak se mezi sebou hádají, zda ty otřesy byly dva, nebo vlastně tři a kdo nebo co je má na svědomí.
Vše z povzdálí sledovala v rohu nenápadně sedící postava, zahalena v plášti s kapucí. Pomalu zvedla ruku, čímž si přivolala hostenského. Ten přiběhl jako poslušný pes za kostí. Zahalená postava mu dala do ruky zlaťák a vyzvala ho, aby mu sdělil, o čem si ti dva štangasti bavili. Hostinský sevřel zlaťák v pěsti a jal se do stručného a rychlého vysvětlování. Povídal o otřesech bez zjevného duvodu, které se zjevili a záhadně i přestaly, aniž by se něco stalo, což samo o sobě bylo nezvyklé. Vše ukončil dohady, že za to určitě mohou nějací alchymisté, kterým zase něco jednou pěkně vybouchlo. Postava pokynula hlavou a gestem ruky hostinského propustila.
