Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Vážení obyvatelé Andarie! Na rase či pohlaví vůbec nezáleží, udržíte-li se v sedle a nebojíte se prohry. Protože konkurence bude bezpochyby obrovská! Přiďte otestovat své jezdecké dovednosti na Andarijské dostihy!, které se konají tuto nedeli v 19:00 hodin. Pakliže se nebojíte předvést svůj um, přijďte!
Na vítěze čeká skvělý válečný kůň, přímo z císařských chovů.
Rád bych touto cestou poděkoval dosavadnímu soudci panu Tatarkovi za jeho usilovnou a obětavou práci pro naše město. Také bych rád připomněl že funkce tajemníka soudu nebyla nikdy oficiálně vedením města schválena, proto se pro svou nadbytečnost s okamžitou platností ruší.
První upozornění: Na zítřejší 20 hodinu svolávám mimořádnou schůzi hodnostářů císařského města Andor. Schůze se bude konat v soudní budově a je veřejnosti uzavřena.
Druhé upozornění: Starosta císařského města Andor, ač má jistě velké pravomoci, nemůže zvolit do funkce dva soudce pro jedno období. Pokud si bude přát odvolat soudce bývalého, měl by tak učinit před zvolením nového. Nejlépe předat odvolání bývalému soudci osobně a i v písemném vyhotovení. Lidé ve vedení Města, by měli být natolik slušní, aby takovéto záležitosti řešili tak, jak se náleží. Nežijeme ani v lesích, ani u hnoje na venkově.
Třetí upozornění: Zákaz vstupu cechu Iluminátů na území císařského města Andor je stále v platnosti. Protože starosta našeho krásného města nechodí na soudy a zřejmě ani nečte rozsudky, není tedy obeznámen se sankcí, která byla cechu Iluminátů uložena. Po splacení pokuty tří a půl tisíce zlatých bude tento zákaz zrušen.
Pozor, každých patnáct dnů bude tato částka navýšena, nebudeli zaplacena, budeme muset přejít k exekuci majetku! Díky mimořádné laskavosti bude navýšení odpočítáváno od dne vydání tohoto upozornění.
Rozsoudce císařského města Andor Jaako
sepsal tajemník soudu císařského města Andor, Fiu z Bastonne
Vyšel jsem před svoje obydlí a kochal se okolím. Svítilo slunce, viditelnost dokonalá a o větru nemůže být ani řeč. Tomuhle já říkám skvělý den na lov. Vběhl jsem do chatky pro svou obvyklou výbavu a po chvíli jsem si už kráčel mezi stromy. Dneska se cítím dobře... Na moc dobrý úlovek. Pochvaloval jsem si nahlas a opravdu to tak myslel.
********************
Uprostřed kroku jsem strnul. Můj vytrénovaný šestý smysl, co se týče nebezpečí, se opět připomínal. Dobrou náladu vystřídala ostražitost a napětí. Přiklekl jsem si k nejbližšímu stromu a založil do svého luku svůj speciálně upravený šíp na zvěř. Po delší chvilce, co jsem pouze klečel s úmyslem kdykoliv vyskočit a proděravět šípem jakékoliv zvíře, se mi ale stále nedostávalo žádného náznaku něčí přítomnosti. Tedy kromě mého šestého smyslu, který se nikdy nemýlil. Snad jen kvůli zvědavosti jsem v tu chvíli vylezl z úkrytu a začal pomalu prozkoumávat okolí. Po pár krocích jsem se zastavil. I Přes vysokou teplotu jsem se začal třást. Na zemi někdo ležel. Muž .... Mrtvý muž.
********************
Sklonil jsem se nad ním a začal zkoumat každou drobnost. Do půl těla svlečený, což odkrývalo známky brutálního mučení ... Neozbrojen, bez sebemenších věcí, které by ukazovaly jeho původ či začlenění. Vstal jsem a nohou oběť převrátil na břicho. Do nosu mě udeřil zápach spáleniny a já polekaně uskočil stranou. Dobrý bože... Vydechl jsem a padl na kolena... Vypálený znak... Vypálený znak Iluminátů.
********************
Zvuk tětivy, proráženého vzduchu ... Byl jsem dost rychlý na to, abych stihl zahlédnout muže stojícího podél stromu s lukem v rukou. I za ten zlomek sekundy jsem si přeci stačil uvědomit pár věcí ... Tohle budou zlé časy, kterých já se ........
********************
Dobrá rána Pochválil jsem svého společníka a zasunul nepoužitý meč zpátky do pochvy poté, co se bezvládne tělo neznámého skácelo na zem. Zbytečné zabíjení Zavrtěl jsem hlavou.
Již se smrákalo, když oblohu rozzářila záře,něco bíle velké se blížilo k zemi. Hvězda se blížila k zemi strměji, avšak ne kolmo. Jak se tak pohybovala, přelétla nad Thyrisem, bažinami, Andorem a havarovala ve skalách za městem. Jaké však bylo překvapení, když místo hvězdy našli hledači sličnou dívku. Ta jim vysvětlila, že práve ona je ta hvězda, že nedávala pozor při letu,zakoukala se a spadla. Při pádu bohužel ztratila svůj měsíční kámen. Lidé ji slíbili pomoci a jali se kámen hledat. Ten se však rozpadl na několik části a ty roztroušeny byly. Mezi špatné vlastnosti střepů z měsíčního kamene patřilo, že se nositel po nějakém čase v kontaktu s ním promění v kamennou sochu. Také takový jedinec získá vždy nějakou kouzelnou vlastnost a kámen se stane jediným smyslem jeho života. Po několika bojích ve spojení s určitou dobou strávenou hledáním, bylo vše vykonáno. Úlomky kamene byly nalezeny, kámen složen nazpět a tak se mohla hvězda vrátit zpět na oblohu. Před tím však podarovala své zachránce pár lahvičkami lektvaru jež vyrobila ze zbytku hvězdného prachu jenž měla u sebe.
