Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Jeskyně ještě páchla zahnívajícím masem, přestože ji už predátor opustil. Měla ale nové obyvatele. Podivní tvorové snad s jediným účelem – bloudit po okolí a ničit vše co vidí. Ve vzduchu visel nakyslý pach, když se vznášeli kolem stěn a oslizlými výrůstky ohmatávali kámen. Jeden z tvorů najednou objevil škvíru, do které se ho vešla snad polovina. Ostatní se k němu okamžitě sletěli, jako by zapískal neslyšný signál. Tvor-objevitel se mezitím cpal do otvoru, až v něm celý zmizel. Za ním se do otvoru tlačili další. Teritorium se musí zvětšit.
Kdyby v tom dole kopal horník, asi by byl velmi překvapen – velmi nemile překvapen. Podlaha na jednom místě pukla a zvedla se, několik kamenů odlétlo bokem a mezi sutí se vznesl tvor. Otočil se a rozhlédl se po svém okolí. Byl o něco jižněji, nemrzlo tu. Ale nebylo tu sucho. Za chvíli se objevili další a začali zkoumat okolí...
V neděli 15.května léta páně 2011, o sedmé hodině večerní se bude na druhém Andorském náměstí konat klání umění bardského. Je vítán každý, kdo rýmem oplývá či do strun správně uhodit umí.
Startovné činí pouhých 5 zlatých. Jídla a pití co jen hrdlo ráčí.
A ceny? To nejlepší dílo zveřejníme v novinách a tím zvěčníme autora, i nějaká ta cena se zajisté najde. O co ale půjde, zůstane až do konce klání utajeno.
Na vaši účast se těší Jindra a celý cech Ochránců hvězd.
Zákaz vstupu na území Andor pro cech Zaklínačů přetrvává. Jestliže zákaz poruší, okamžitě se stanou lovnou zvěří na území Andoru. Výjimku má pouze cechmistr, který může vykoupit hříchy spáchané v Andoru cechem Zaklínačů a to 1500 zl. Výjimka je udělena pouze ke splacení pokuty. Tak zní rozsudek soudu.
Na základě usnesení senátu je dnešním dnem počínaje na dobu neurčitou zakázán vstup cechu Pirátů na území města Thyris. Piráti se na území města i jeho okolí stávají lovnou zvěří, kdokoliv je tudíž může lovit a naložit s nimi dle svého uvážení.
Z vůle konzula Thyrisu a Městského senátu, vyhlásil z pravomoci soudce Tribun Zaldur, Velmistr Kruhu
Dnes po zasedání senátu, což bude něco mezi osmou až devátou hodinou, budou probíhat unikátní exkurze po Thyriských hradbách. Vstup na prohlídku s průvodcem je pro občany města Thyris zdarma, pro přespolní pak zpoplatněn sumou pěti zlatých.
Exkurze se budou podle zájmu návštěvníků konat až do nočních hodin. Neváhejte přijít, hradby Thyrisu se otevírají jen velmi zřídka!
Na prohlídku vás srdečně zve Tribun Zaldur, Velmistr Kruhu
Na neděli dne osmého tohoto měsíce jménem Konzula Alkina de Serevina, vládce Thyrisu, svolávám na sedmou hodinu večerní zasedání městského senátu. Zasedání je veřejné, každý může přijít a před senátem přednést své požadavky, týkající se města Thyris.
Dále na žádost senátora Valianta prosím zástupce cechů Řemeslníků a Husitů aby se rovněž dostavili na zasedání.
Podzemní chodbou se řítil velký válečník zabalený v kožešinách. Dusal od vchodu, odkud se nesly zvuky boje, až k místnosti náčelníka, kam téměř vlétl po hlavě. Krig, útok, těžce artikuloval. Nebyl zadýchaný, jen nezvyklý hovořit. Útok? Sušinky z Imeru? odvětil náčelník, snad ještě o hlavu vyšší než bojovník, aniž by zvedl hlavu od leštění ostří sekery. Ne krig, zrůdy. Kouknu na ty tvý zrůdy, padnou.
Během okamžiku oba klusali k východu z podzemní jeskyně. Náčelník se zastavil hned, jakmile spatřil první tvory. Nikdy nic podobného neviděl. Vznášeli se a trhali jeho lidi magií. Byl ostřílený válečník, zjizvený mnoha boji, ale i jeho oči se rozšířily hrůzou, když viděl jednoho ze svých mužů doslova explodovat. Byl to Vjall, jeho syn.
Ohlédl se na válečníka, který za ním před chvílí přiběhl, v očích matný lesk. Kdo unese zbraň, ať je u ohně. A kdo ji neunese, unese ji taky. Jediná cesta je skrz ně...
Válečník pochopil. Největší čest je zemřít pro kmen, ale dnes by umíraly i ženy a děti. To je špatně.
Zrůdy se dostávaly čím dál hlouběji, ale po chvíli se proti nim vyřítil náčelník mávající obrovskou sekerou. Roztínal tkáně tvorů a dal jim zakusit bolest. Alespoň o tom byl přesvědčen. Tlačil se ven a za ním celý kmen. Zasáhl ho blesk, seslaný jednou ze zrůd. Chvíli se třásl, ale potom se po ní vrhl. Kožešina chránící ho před zimou hořela, ale jeho to nezajímalo. Musel své lidi dostat ven.
On už svit měsíce nespatřil. Padl ještě v podzemí spolu s polovinou svého kmene.
