Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Slunce se pomalu sklánělo k obzoru, když se začaly řadit skupiny ozbrojenců. Sníh křupal pod nohama a lehce pokyvovali, když herndall mluvil. Všichni věděli, proč přišli. Věděli, do čeho jdou. A věděli také, že dnes poteče i jejich krev. Létavé potvory se zakusovaly do jejich řad a válečníci jim vraceli rány. Kněží běhali od jednoho zraněného ke druhému, měli až příliš mnoho práce, když skupina neměla nikoho, kdo by čaroval magické zdi a musela se tak spoléhat jen na hrubou sílu a jediné krytí před kouzly poskytovaly domy. Nezastavili se. Chvílemi ustupovali, když byli v příliš velké nevýhodě, ale nikdy to nevzdali. Občas se zastavili, aby si odpočinuli.
... měnili si úder za úderem. Válečník v temné zbroji a kopiník v černém. Chvíli měl převahu jeden, během okamžiku bylo vše jinak...
Skupina na křupavém sněhu zírala na výjevy, které se před nimi odehrávaly. Jeden z válečníků zaťal ruce v pěst, snad poznal ten výjev. Obraz se však náhle zavlnil a jako by z něj vystoupila jedna z bestií. Opět byl čas prolévat krev.
... šermíř došel k palisádě. Sundal si helmu a krátce se usmál. Potom se zhroutil k zemi spolu s dívkou, která k němu přiběhla, na tváři zoufalství...
Obrazy zmizely. Válečníci museli přesunout bitvu dál, pokud chtěli dosáhnout svého cíle – nejlépe bránitelného místa v Imeru. Zával na řece byl odstraněn, mezi vraty tvrze se setkali se silným odporem. Pomalu postupovali a čistili budovy od bestií. Část z nich se ale zastavila na dvoře a sledovala další obrazy visící v rozvlněném vzduchu.
... mladá žena tmavé pleti se krátce zasmála. Válečník se stejně bílými vlasy, ale světlou kůží, s ní hovořil na potemnělém palouku. Žena se krátce otočila, když za ní vyšly ze stínů dvě postavy, ale vzápětí svůj pohled vrátila k válečníkovi, krátce pokývla hlavou a zazubila se...
Boj probíhal už jen v patře poslední budovy. Poslední tvorové se dvěma očima padali pod údery zbraní. Tělo jednoho z nich vydalo mlaskavý zvuk, když na něj dopadl jeden z válečníků, skučící a držící si popálenou nohu, která ho již neudržela. Přibíhaly posily. Poslední zbytky odporu byly zlomeny.
... nemrtví pobíhali mezi plameny jako smyslů zbavení. Z hořících domů vybíhali obyvatelé a padali za oběť nečistým hordám. A postava s tmavými vlasy měla ruce založené na hrudi kryté rudou róbou a smála se...
Slunce se už schovalo za obzor. Válečníci se pomalu rozešli do svých domovů. Jen jeden válečník a kněžka zůstali ve tvrzi a snažili se zlikvidovat důkazy řádění těch bestií.
Co se to děje na pasece v hloubi lesa? Zevnitř palisády se už neozývají jen skřeky nemrtvých a škrábání kostí o dřevo. I magická zaříkávání jako by utichla. Dusavý zvuk vychází zpoza dřevěné hradby i k uším muže v rudé róbě stojícího opodál. Něco tiše pronesl, slova nedávala smysl. Mumlajíc obešel ohrazení a zmizel v lese. Co bude dál? Co za zvuky vyluzují tvorové zavření na té pasece?
Tímto dávám na vědomí oběma cechům, že pokud budou svoje šarvátky praktikovat ve městě Havantu budou potrestáni dle soudu heroldů. Na předměstí si můžete své problémy vyřešit, pokud nedojde ke zranění občana, co s nikým z vás nemá nic společného. V opačném případě taktéž zakročí místní heroldi.
Další zasedání senátu se uskuteční v neděli dne 29.5. od sedmi hodin večer, jako vždy v senátní budově. V případě nepřízně počasí se schůze odkládá o týden na neděli 5.6.
Následuje nóta Řádu Vlka o jejíž vyhlášení mne poprosil cechmistr Gomez
Slyš lide Andarijský, dnešním dnem počínaje, přijmul Řád Stříbrného Vlka vyhlášenou válku od nechvalně známého cechu Pirátů. Nenecháme nikoho, jenž vyřkl křivé slovo proti jákémukoliv Vlku bez odplaty. Nechť Vlci, bok po boku, sjednoceni stejným cílem povstanou a zjeví se ze tmy. Nechť jejich nepřítel zjistí, že dráždit a urážet smečku Vlků se nevyplácí.
Zároveň vyzývám ostatní cechy, nechť se nepřipojují na žádnou stranu. Řád Vlka je čestný a uznává férový boj. Jeden cech proti jednomu. Nechť Měsíc ozáří cestu a doprovází Vlky po cestě plné boje, krve, prachu a smrti až do samotného vítěztví.
Za Řád Stříbrného Vlka, jménem rady starších Vlků, sepsal cechmistr Gomez.
Z vůle konzula Alkina de Serevina, vyhlásil Tribun Zaldur, Velmistr Kruhu
Nikdo asi nemůže říci, kdy začalo na předměstí Andoru hořet. Snad někdy po sobotním poledni, když všichni odpočívali po jídle, či spali a nabírali síly na večer. Bylo však jasné, kde začalo hořet. Byla to jedna z nově postavených palisád. Zevnitř té ohrady se ozývalo nejdříve zaříkávání, potom škrábání kostí o dřevo, oheň se šířil. Netrvalo dlouho a část palisády se zhroutila a ven do prostoru předměstí se vyvalilo množství kostlivců.
"Do zbraně! Do útoku!" po Andoru jezdil muž na válečném koni ve stejnokroji císařství. Od předměstí šla tichá postava v rudé róbě. I jeho kůže měla stejnou barvu. Křičící voják si ho všiml a zavolal na něj, aby se zastavil. A postava se zastavila u portálu, zadívala se na vojáka a lehce kývla. Potom se sehnula a zvedla pár kostí, které se válely na zemi, a schovala je do záhybu róby, otočila se a šla dál. Voják začal zase křičet, navedl svého koně přímo na postavu a tasil svou zbraň. Když rudá postava nezastavila, zaútočil. Boj netrval dlouho. Na jeho konci ležel v krvi voják i jeho kůň a postava si urovnala róbu a odkráčela směrem k farmám.
Byly jich desítky, snad stovky. Světlovlasá elfka pohodila hlavou v zoufalém gestu a opět se snažila nějak zorganizovat malou skupinku, se kterou se snažila nemrtvým zabránit v rozbití další palisády. Netušila, že jsou pozorováni postavou s rudou kůží. Tu postavu viděli až, když likvidovali poslední kostlivce. Stála uprostřed krvavého pentagramu. Někomu se mohlo zdát, že se usmála. Ne vřele, ale chladně, bez emocí, téměř se ušklíbla. Mírně se uklonila a její rysy se rozplynuly.
Jen róba, kterou měla oděnou, spadla na zem...
Kvůli nedávným útokům přisluhovačů pekel bylo město nuceno opevnit přístupné cesty do města. Děkuji dobrovolníkům, kteří pomohli cesty opevnit. Z minulého útoku přisluhovačů byla získána róba, kterou údajně zahodil pachatel a poté unikl v portálu. Róba je vystavena na náměstí v Andoru, aby každý občan mohl v budoucnu pachatele rozeznat a učinit náležité kroky k jeho dopadení.
