Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Vyzývám všechny obyvatele Andoru, aby se v zájmu vlastního bezpečí ihned stáhli z vnitřního Andoru (uvnitř hradeb, portál) a vzali si jen, co nezbytné jest! Město nelze ubránit proti invazi nemrtvých sil...zatím... Kdo neposlechne této výzvy, ohrožuje svým rozhodnutím svůj život i majetek a je si vědom svého rozhodnutí. Veškeré útoky proti invazi byly dosud neúspěšné, sic portál živící počty bestií chrlí jednu za druhou!
Zároveň vyzývám starosty jednotlivých měst, aby zavedli zákaz cestování do Andoru prostřednictvím portálu. Vnitřní Andor je obsazen nemrtvými a může dojít ke zbytečnému krveprolití.
Z důvodu ohrožení celé země pořádá dnes odpoledne, okolo čtvrté hodiny, Menel Sanga na cvičišti v Lewanu cvičení základů boje. Výcvik bude zaměřen především na zlepšení kondice a osvojení si základních praktik pro používání zbraní a zbrojí. Léčitelům chceme pomoci zlepšit jejich schopnosti ošetřovat bojovníky v boji. Máme připraveny dřevěné zbraně, nějakou zbroj a ošetřujícím poskytneme zdarma obvazy.
Výcvik se pokusíme opakovat i v průběhu týdne, pokud bude zájem cvičit. Výcvik není omezen pro občany žádného města, mohou přijít všichni.
Nemrtví
Chtěl bych upozornit všechny obyvatele a návštěvníky města Havant, aby dbaly zvýšené opatrnosti v našem městě.Včerejšího večera se na Našem území, konkrétně na předměstí Našeho města obevili Nemrtví, a způsobili zde požár. Dále bych chtěl poděkovat těmto lidem: Calibasovi, Hagardovi, Samovi a Roninvisovi za jejich pomoc, jak pomoc v boji, tak pomoc při hašení požáru.
Herold Liquid
Pro všechny občany Thyrisu a cechy v nem sídlicí - do středy 10. dne tohoto měsíce do půlnoci můžete pěstovat na polích svobodně, avšak ke středeční půlnoci musí být pole zorána a připravena k novému osevu. Následně budou převedena pod správu města a zbývajíci hodiny nájmu vám budou proplaceny, aby nevznikla újma na Vašem majetku.
Zástupce Správkyně Rarilmar Selebin
Seděl v trůnu v rozsáhlém hradě, jeho róba volně splývající k zemi. Se zamyšleným výrazem na tváři sledoval portál vlnící se přímo před ním, dokud z něj nevystoupila ona. Její sebevědomý úsměv, když se rozhlédla. Místo jejího dětství – kdysi plné smíchu a her, později tichých rozprav a hihňání nad tím kdo se komu líbí. Také místo smutku a nenávisti. Teď bylo jejich. Dala si ruce v bok a rozhlédla se. Stráže zmizely a byly nahrazeny nemrtvými služebníky. Kam zmizely, to raději nechtěla vědět. V nové ložnici... nové... dekorace, řekl tvor na trůnu a vstal. Snad se zalíbí. Udělal k ní dva kroky a ze své výšky se na ni zahleděl. Splnil jsem úkol. Drahý příteli, odvětila mu tiše a chytila se jeho paže, když vyrazili na obchůzku. Skončí brzy, ale ještě to neskončilo. Tvor po ní střelil pohledem. Vydrž tu ještě se mnou, drahý. Nevzdají se tak snadno. Možná by se vzdali, ale je s nimi Amelie. Vždy byla oddaná. Nebo možná hloupá. A nebo oboje. Krátce se zasmála. Upevni svou moc nad hradem, drahý. Jak si přeješ. Získám pro tebe třeba celé město, pokud je to tvé přání - a pokud tím splním svůj úkol. Ale potom, potom budu volný a nepokusíš se mi stát v cestě. Nechci, aby tě potkala... nehoda, jak tak ráda sama říkáš.
Slyšela jeho slova ve své hlavě, rozčílily ji. On cítil její vztek a ona zase jeho pocit uspokojení. Čím déle nosil tuhle schránku, tím víc emocí pociťoval. Nechápala to. Nemůžeš se mi vzepřít, řekla rázně a zadívala se na něho. Jsi vázaný krví. Nemůžeš, prostě to nejde! Nehody, nevybírají si... odpověděl jí tiše. Dodrž slovo, neporušíš pouto. Kdyby se na něj dál dívala, možná by si všimla náznaku úšklebku. Vynechal ze svých reportů jeden detail. Krev její krve už nebyla tak čistá jak si ona myslela...
Jeho kroky nebyly na hliněné podlaze stájí slyšet. Snad jen tiché šustění róby mohlo prozradit jeho chůzi. Rozhlédl se a neviděl budovu, neviděl jednotlivé stání pro zvěř, viděl plameny. V jeho mysli se už promítal obraz blízké budoucnosti. Magie tohoto světa se mu zalíbila. Pár kouzel a představy se staly skutečností. Ve vzdáleném rohu si všiml postavy, vstoupil do uličky a vydal se k ní. Odejdi človíčku... Nejsi nepřítelem... Nechci tvou smrt, říkal chraplavě a špatně slyšitelně v hučení plamenů. Kam? Jsou tam plameny! Nechcete začít hasit? Hasit? Nepravděpodobné... odpověděla postava v rudé róbě. Je tu cesta, jdi..., uhnula na kraj uličky, když se kolem něj elf prořítil.
Zanedlouho nebylo ze stájí nic než ohnivé peklo. Andorští už ani nehasili, jen dívka v červených šatech lila vodu na dohořívající zbytky stájí. Naam byl spokojený. Na tohle čekal. Brzy přijde správný čas.
Pozdě v noci se vrátil do věže, světlovláska na něj čekala, nervózně poklepávala prsty po kamenném stole v přízemí. Vykřikla, když se vedle ní zhmotnil. Oči se jí rozzářily, když jí popsal hořící stáje a to, že nikdo nehasil. Zírala na něj s neskrývaným překvapením, když promluvil o ‚obchodě‘, který uzavřel - i když vynechal některé podrobnosti. Po dlouhé době dala plný průchod emocím a pevně ho objala, měla dobrý důvod. Překvapeného Naama dokonce políbila na tvář. Jeho kůže byla chladná jak noční vítr z moře. Po chvíli ji k sobě přitiskl, potřebovala to a on to věděl.
Brzy to skončí. Věděli to oba. Obávali se toho, ale zároveň byli nedočkaví. Již brzy...
Nemusel nic říkat a už od pohledu bylo jasné, jak je Quarazom spokojený, ze stavu, do kterého se hledání stroje dostalo. Jeho tvář a výraz v ní mluvil lépe než slova, která by měla vyřknout to, jak se cítí. Byl více než spokojený, všechno vycházelo podle jeho představ a dá se říci i plánů. Setam byl zaslepený svojí marnivostí, zahleděný do svých hračiček, do blýskavých cetek, kamínků a zrcadel. Trávil celé dny ve svých komnatách. Armáda našla hromadu blyštivých kamenů a mincí v jakési sluji, která kdysi snad mohla sloužit drakům, nebo jiným obřím tvorům jako domov, hotový ráj pro Setamovy oči. Ale ještě větší radost než ze Setamova nic nedělání měl z Regnuma. Jeho zuřivost z něho čišila plnými vědry. Chodil sem a tam, škrábal svou berlou do stěn pevnosti, trhal laně, které před ním nestačily utéci, pálil havrany, kteří sedali na sněhu, choval se jako šelma lapená do klece… Quarazom dobře věděl, že to takhle Regnum nevydrží…
O dva dny později, časně z rána vyšel Quarazom z pevnosti a jen se pousmál, když viděl Regnuma šikujícího armádu. Nebylo to nic, co by nečekal. Nemusel se ptát co dělá, bylo mu to jasné. Regnumovi chybí pach krve a spáleného masa, bojová vřava a pocit vítězství. Netrvalo dlouho a vrata od pevnosti se rozlétla a z nich se vyřítil Setam v doprovodu jeho stráží. „Co si jako myslíte že děláte?!“ Regnum jen zamručel: „To co ty nesvedeš. Jdu splnit náš úkol!“ Semat omámený vztekem zařval: „Tohle je ale moje armáda! Já tady byl první! Já vám sem pomohl, já sem šéf, nemáte žádné právo…“ Pokračoval by dál, kdyby do něho Quarazom nestrčil a klidně nepronesl: „Nech si tu tvoji armádu, já a Regnum odcházíme. My svůj úkol splníme a ty se tady můžeš dál kamarádíčkovat s těmi malými otravnými červy a čekat až k tobě přijde stroj sám.“ Dobře věděl, co říká, stejně jako dobře věděl, že v okolí Ilerenských skalisek se pomalu dává dohromady další armáda. Sic menší, za to ale oddaná a pod Regnumovým vedením bojeschopná. Armáda, o které Setam díky své slepotě snad ani neví. Než se Setam stihl vzpamatovat, odešli pryč.
Po Thyrijském, na mou osobu velmi nepříjemném nátlaku, jsem se rozhodl zrušit veškeré opatření a postavit Císařské město Andor k Thyrisu neutrálně. A také bych se rád omluvil obyvatelům a městu, že jsem vůbec nějaká opatření zaváděl.
Dále jsem jako novinku bych chtěl říct, že pan Janis bude v Andorském dole vykupovat suroviny z dolů. A pan Artur bude u Andorských stájí vykupovat nějaké výrobky a dřevo. To vše budou suroviny pro město, tak se nebojte je oslovit.
Quarazom se podíval na Slunce nad hlavou a sklonil svůj pohled opět na Regnuma. Už tu trčíme příliš dlouho. Regnum jen mlčky přikývl a pohledem zabloudil na malé stavení, kde se nacházel jejich třetí společník. Vypadal, jako by chtěl něco říct, ale Quarazom jej předběhl. Musíme si něco vyříkat, prohlásil a vydal se k domu, aniž by čekal na svého společníka. Ten se však během chvíle opět objevil po jeho boku. Přeci nebude stát někde stranou, když se zase začíná něco dít.
***
Setam stál čelem k zrcadlu v jediné místnosti domu a prohlížel si nový šperk co kdesi našel. Zrovna obdivoval, jak krásně mění barvy, když tu se najednou ozvala rána. Dveře vyletěly prudce ven z pantů a narazily do druhého ze tří zrcadel, která se v místnosti nacházela. Nemusel se ani ohlížet, aby věděl, kdo za to může. To bylo moje oblíbené zrcadlo! Ozvala se další rána a dvě zbývající zrcadla se taktéž odebrala do zrcadlového nebe. Když to říkáš, prohlásil znuděně Quarazom. Ale je tu jedna důležitá věc, která nesnese odkladu. Jak si to k sakru představuješ!? Spolčit se s těma červama a teď tu jen sedět a čekat? Znechucení z Quarazoma jenom prýštilo. Setam se na něj se zuřivým pohledem podíval a rozkřičel se: To byla moje oblíbená zrcadla! A vůbec, budeš poslouchat mě, já jsem tu šéf! Setam začínal být čím dál tím víc rozzuřený. A o to Quarazomovi šlo. Když byl rozzuřený, dělal chyby. Vypadni! A hned! A ty Regnume jdi s ním a hlídej ho. Nechci, aby udělal nějakou kravinu. Zůstaneme tady a nehneme se nikam! Quarazom se otočil a vyšel ven. Vůbec nevypadal naštvaně. Dokonce se i usmíval. Regnum a nehnout se nikam? To dřív vyjde Slunce na západě, než by ten zůstal s velkou armádou na jednom místě. Ještě to zabere pár dní, než jeho zuřivost zvítězí. A pak? Pak Regnum za ním přijde sám s návrhem na další boj.
