Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Město Andor po dohodě také uznává slečnu Melaroccinu jako správkyni města Havant. Pevně věřím že se cechy Lovců a Slovanů postaví do čela města a budou ho skrze tuto dámu řídit svědomitě a s péčí. Přeci jen je to stále císařské město a císařství musí v těchto těžkých chvílích držet zajedno.
Dál bych vám chtěl oznámit že jako azylové centrum pro občany slouží hostinec u Krákory a tržnice. Jeden pokoj slouží i jako úřadovna Starosty a na pultě u slečny Zanety je truhlička, která bude sloužit jako schránka pro vaše vzkazy.
Město Thyris tímto uznává slečnu Melaroccinu jako novou správkyni města Havant. Pevně věřím, že dokáže napravit prohřešky spáchané její předchůdkyní a neustane v jejím pronásledování, neboť se zajisté bude snažit pomstít pomocí oné mocné bytosti.
Vlastní rukou sepsal Alkin de Serevin, Konzul Preatoriánské gardy
Byl to večer, jako každý druhý. Správce majetku Templářského řádu, Praeceptor Feanor, se vracel z polností s bohatou sklizní. Slunce akorát zapadlo, ale pracovní povinnosti ještě zdaleka neskončili. Musí přeci ještě udělat kupu hřebíků na opravu kostela, který byl poškozen při nedávných útocích. A připravit prkna. Mnoho a mnoho hladkých prken. Nedá se nic dělat, když Bůh dá, do půlnoci budu mít hotovo. Šeredně se mýlil.
Uběhlo sotva pár minut v dílně, když uslyšel od brány silné zabušení. Ne, teď má moc práce, žádné zakázky nepřijme a nikam nepůjde. Rychle si to rozmyslel. Takový křik a rámus, který se rozprostřel za hradbami templářské pevnosti, neslyšel už dlouho. Vyběhl a viděl hořet budovu těsně u hradeb. Co ho ale znepokojilo víc, byla démonická postava se třemi posluhovači, gigantickýma očima, která se vznášela nad zemí. Už je viděl dříve. A nikdy to nevěstilo nic dobrého.
Ustup démone, zapovídám tě zpět do pekla, kam patříš! zvolal jasným hlasem Feanor. Démon se na něj s podivně klidným úsměvem podíval a promluvil: Mám pro tebe nabídku. Nabídku, která ušetří životy mnoha lidí. Nabídku, která se neodmítá. Máte týden na to, abyste vyklidili toto město, které tímto zabírám. Udělejte tak a nikomu se nic nestane. Neuděláte-li to, zemřete.
Na tohle žádný Templář nikdy nepřistoupí, zplozenče pekel! Zhyň! S tímto výkřikem se statečný řemeslník vrhl vstříc démonovi a jeho posluhovačům. V tu chvíli bylo k boji připraveno již více řádových bratří, kteří se jali démony zabít. Ten nejmocnější z pekelníků, ale bez problémů unikl. Když se dostavil Komtur Erlist, jeden z mistrů Řádu, zbýval na živu už jen jediný démonický pohůnek. I toho brzy zapudili zpět. Komtur jen potvrdil slova svého podřízeného: Na tohle žádný Templář nikdy nepřistoupí.
Dnes večer navštívil Ileren démonický služebník a požadoval, abychom do týdne vyklidili město.
Toto panství nám darovala samotná císařovna a my máme povinnost ho bránit do posledního dechu!
Proto, z moci mi propůjčené Zemanem Gorgonem, vyhlašuji v celém Ilerenu válečný stav a vyzývám všechny, kterým není osud císařství lhostejný, aby byli připraveni pomoci s obranou města.
Imer již podlehl, nedovolme démonům vzít si další kousek svobodného světa.
Erlist, Komtur Řádu rytířů Templu a Správce Ilerenského panství
Tímto oznamuje cech Lovců, že převzal vládu nad městem Havant, svrhnutím momentálně úřadujícího správce, a do funkce správkyně dosadil slečnu Melaroccinu. Tímto žádáme ostatní města o uznání nové správkyně.
Lide Andarijský, s politováním Vám sděluji, že Správkyně města Havant Jorini Laerion upadla do stavu velice podobného smrti a její stav nejeví žádné známky zlepšení. Stalo se tak při odvážném pokusu o osvobození Andoru a viníkem je nečistá magie nemrtvých. Vlivem této indispozice veškerou administrativu města Havant přebírám na svá bedra, stejně jako žádosti obyvatel.
vlastní rukou sepsal Zástupce Správkyně města Havant Rarilmar Selebin
Bankéř se krčil za svým pultem. Třásl se a doufal, že ty zrůdy neumí otevřít dveře. V rukou držel kus trámu, co odpadl ze zdi, jedinou svou zbraň. Přestal dýchat, když zaslechl vrznutí dveří. Potom druhé. Někdo dveře otevřel a poté i zavřel? Přikrčil se blíže k pultu, zavřel oči. Jako malému chlapci mu matka říkala, že bubáci zmizí, když zavře oči. Proklatě, nefungovalo to! Tiché kroky... tiché kroky, ne chrastění kostí. A to... to co se teď ozývalo, je to snad lidský hlas? Je to ženský hlas, co se ptá jestli tu někdo je? Kus trámu, který pustil na zem, udělal větší rámus než očekával. Sebral všechnu odvahu co měl a pomalu vstal. Stála tam, v šedé zbroji i plášti a gestem ho volala k sobě. A on šel. Pojďte, říkala a jemu to znělo jak božská hudba. Pojďte, pomohu vám dostat se k tržnici, tam je klid.
Šli pomalu, drželi se ve stínech. Nemrtví jsou jen hloupé nástroje, ujišťovala ho. Říkala mu, aby se nebál, protože bestie cítí strach stejně jako dravec krev. Snažil se nebát. Ale ne vždy to pomohlo. Jedna mumie si jich všimla, ale žena se otočila a zpod pláště vytáhla hůlku. Andor má o sochu víc. O kus dál byl holičův dům a u něj lich mlátící do dveří. Další socha. Holiče našli uvnitř, v ruce křečovitě svíral nůžky a mával s nimi před sebou, obě oči zavřené. Žena musela na holiče dvakrát křiknout, aby oči otevřel. Šel s nimi. Zbytek cesty nebyl až tak těžký. Šli lesem a k tržnici přišli od severozápadu. Byla tichá. Vlámali se do dvou stánků u moře a žena zmizela, skryla se rouškou noci. Zůstal za ní jen zlatavý vlas zachycený na brance tržnice.
Zdravím vás lide Andorský, město je obsazeno avšak v bance zůstalo mnohým z vás na učtě peníze a proto bych rád dnes o osmé hodině večerní uskutečnil výpravu do těchto míst a dopomohl vám k tomu aby jste mohli peníze si vybrat a nebo se i odhlásit z města.
Ano nemrtvých je hodně ale našeho odhodlání a odvahy je daleko víc. A tudíž je myslím na čase oprášit zbroje naostřit meče a vydat se proti nima vzít si zpět to co je naše.....
