Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
To příjmení mu nevadilo. Vlastně mu odpovídalo. Zarputil Posedl ho přijal za své. Každý na ostrovech ho již znal a on té známosti uměl využívat. Přesvědčit správce, aby mu zapůjčil starší loď, pokud si na ni najde posádku, nebylo tak těžké jak čekal. Ani nalezení posádky mu netrvalo dlouho. Znali ho a nejspíše mu i věřili. A nejspíše věřili i tomu, že mág na palubě je před černým kruhem ochrání.
Vypluli za jasného jitra. Foukal dobrý vítr a jejich loď, přestože již něco zažila, rozrážela vlny jednu za druhou. Na palubě panovala dobrá nálada, která zasahovala až do kajuty, kde nad mapami a magickými knihami seděl Zarputil. Kolem lodi skákali ochočení delfíni, na které dohlížel jeden z členů posádky. Trvalo jim jeden a půl dne dostat se k hranici černého kruhu. Teď museli spoléhat na zvířata, ta kruhem nejspíše ovlivněna nebyla. Nejspíše. Delfíni ukazovali směr stále rovně, doufala posádka, ale kormidelník nadával, že musí kličkovat a bojí se plavby v kruhu. Odhadli, jak dlouho pluli a jak hluboko jsou v kruhu. Jejich cílem byl střed a věřili, že ho dosáhli. Zarputil se spolu s delfínářem pokusil zvířatům vysvětlit jejich úkol. Prohlédnout dno, jestli na něm neleží něco neobvyklého. Dlouhé hodiny se loď kývala v lehkém vánku, než se zvířata objevila s radostným mlaskavým voláním. Něco tam je. Teď byl čas pro mága. Stál na kraji lodi, opřený o zábradlí hleděl do vody a tiše zaříkával. Po chvíli se z mořské vody vytvořil sloupec vysoký do půlky prostředního stěžně a nabral lidskou podobu. Klidně hleděl na mága a čekal na svůj příkaz. Úkol nebyl složitý, ne pro ztělesnění vody samotné. Konce lan hozené z lodi uvízly v modrém těle tvora a ten zmizel pod hladinou. Námořníci byli čím dál nervóznější a byla na nich vidět úleva, když nad hladinu vystoupla hlava elementála a lehce kývla. Druhé konce lan byly připevněny k rumpálu na palubě a tak jím začali točit. Střídali se v krátkých intervalech. První hodinu se loď jen potápěla hlouběji a hlouběji, začínali se bát, že věc je příliš těžká. Odlepila se však ode dna a začala stoupat. Všichni čekali, co bude odměnou za jejich námahu...
Rybáři se tomu místu vyhýbali snad odjakživa. Ne proto, že by tam nebyly ryby, těch tam bylo snad až příliš. Nežili tam ani mořští hadi. Ani najít to místo nebylo příliš těžké. Těžké bylo se odtamtud dostat. Lodě se začínaly točit v kruzích, navigace selhávala. Slunce se zdálo být vždy tam, kde ho námořníci mít chtěli a ne tam, kde mělo být. Hvězdy se ztrácely. Plout rovně, tak snadný příkaz, se stávalo nemožným. Raději oželet bohatý úlovek, než zkoušet své štěstí, říkávali. A tak se na námořních mapách mezi ostrovy začalo šířit označení černého kruhu. Nejdříve pomalu, jen na nejbližších ostrůvcích, ale později takovou mapu vezla obchodní galéra a vyvolala zvědavost mezi pověrčivými námořníky v přístavních krčmách. Začali kruh překreslovat i na své vlastní mapy a tak se jedna z takovýchto map dostala do Phyristie. A co jiného zajímá mágy víc, než pořádná záhada? Snad jen plný žaludek. Jeden z nich se jmenoval Zarputil a protože to byl muž svého jména, tak získal svolení arcimága a rozhodl se celou záležitost důkladně prozkoumat. Dlouhé roky strávil na moři, cestoval mezi většími i menšími ostrůvky, snažil se nalézt každého, kdo kdy černým kruhem projel a přežil to. Dílek po dílku skládal obraz záhady, které věnoval svůj život. Sedmnáct let trvalo, než se rozhodl, že má obraz kompletní... a než se rozhodl, že černému kruhu se musí učinit konec.
Nad zálivem se zvuk nese lépe než okolními lesy. Možná, že kdyby se někdo dostal blíže zničenému městu, všiml by si rozdílu. Nebo by jej možná zaslechl. Tam, kde by dříve zaslechl pouze skřípání poloprázdných čelistí a hučivou mluvu dlouho mrtvých kouzelníků, tam kde se nad vodou nesl křik obětí, které nestihly utéci dokud byl čas. Tak tam se neslo spíš bušení, tlučení, vrzání a jiné zvuky ne zrovna připisovatelné kostlivé hordě. Ale nikdo si toho nevšiml. Nikdo se k městu moc nepřibližoval. Ani nemohl...
s vaší pomocí se našemu Řádu podařilo odrazit již dvě vlny ohavných démonů, kteří se pokouší dobýt námi milovaný Ileren. Proto vás žádám o pomoc znovu, v úterý 27. září by se podle našich zvědů měly zas síly temnot seskupit v tak velkém počtu, aby se znovu pokusily zdolat naši hradbu.
Obranu začneme připravovat v půl sedmé večer, kolem sedmé očekáváme útok. Spoléhám na vaši čest, sílu a odvahu, vaše země vás znovu potřebuje.
Erlist, Komtur Řádu rytířů Templu a Správce Ilerenského panství
Měsíc září je pro většinu lidí koncem léta, avšak pro některé je také začátkem podzimu, který je mnohdy krásnější nežli předešlé léto. Letos bude mít tento měsíc podobný význam pro město Thyris a lid v něm žijící. Po mnoha měsících plánů a příprav, se nám konečně podařilo sestavit návrh přestavby a získat dostatek prostředků na jeho realizaci. Jedná se o nejrozsáhlejší přestavbu, jakou město za dobu své existence prošlo ale s Athonovou pomocí se nám jistě vše podaří a město rozkvete jako květ Thyriské růže.
Práce je mnoho a než-li se řemeslníci pustí do svého díla, budeme potřebovat pomoc od každého obyvatele města. Chtěl bych každého z vás požádat o přesunutí vašich věcí, neboť během přestavby nebude možné setrvat ve stávajících nájmech. Věci budete moci přesunout do úschovy k bankéři nebo do několika stanů, které budou brzy postaveny nedaleko jižní brány. Prosím, abyste tak učinili co nejdříve, nejlépe do konce měsíce, protože každé zdržení prodlouží dobu, kdy bude město uzavřené.
V neděli, druhého dne měsíce října, s úderem sedmé hodiny večerní se uskuteční zasedání městského senátu. Doufám, že do této doby bude již většina města vyklizena a po zasedání senátu bude možné zahájit práce ve městě.
Pokud budete mít k přestavbě jakékoliv otázky, nebo budete potřebovat pomoc s přesunem věcí, vyhledejte jakéhokoliv důstojníka Praetoriánské gardy.
Vlastní rukou sepsal Alkin de Serevin, Konzul Preatoriánské gardy
Všem se moc omlouvám, ale mistři truhláři nestihli dodat co měli a proto se pivobraní odkládá na úterý 20. záři 2011. Kdy proběhne od 20 hodiny večerní.
Turnaj Heroldů
Jak již bylo hlášeno, proběhne ve středu 21. záři v Ilereské aréně. Turnaj bude probíhat formou duelů, kde budou soupeři určeni losem. Posledni dva přeživší se stanou heroldy Havantu.
Pravidla: Zakázano je mezi jednotlivymi boji se vzdalovat a doplňovat své zásoby lečiv a jiných lektvarů. Dále zabijet cíleně koně soupeře. A co se týka bojových technik, je povoleno vše.
První Ilerensko-Havantský turnaj trojic
Probíha v druhé Ilerenské areně ve stejnou dobu co turnáj o Heroldtsví. Zápisné čini 100 zl za skupinu. Vybrane zápisné si odnáši vítězná trojice včetně trofeje, kterou bude vyznamenána. Pravidla jsou totožná jako u turnaje heroldů. Však ještě jedno pravidlo se přidává a to jest, že bojovník jež tělo své opustí se již nesmí navrátit do boje. Jedinou vyjimkou je pokud ho k životu přivede jeden ze členů jeho skupiny.
Všeobencé informace
Zákonik Havantu dostal svou finální podobu a ta bude brzy oficialně zveřejněna. Po té bych chtěl, poprosit zájemce o členství v havatské jízdě, nechť mě vyhledají. Po městě se začínají dít nepravosti, vrahové se nám zde nerušeně prohánějí, terorizuji slušné občany a návštěvniky.
Silmor, rytíř templářský a prozatimní správce havantský
s radostí vám mohu oznámit, že Ileren stále a hrdinně odolává hordě démonů, která si jej pošetile vybrala jako svůj cíl.
Bohužel jsme ale přišli o přilehlou rybářskou vesnici.
Proto se v pondělí večer chystáme k protiútoku na démonické psy, kteří ji obsadili. Vyzývám tedy všechny, kterým není osud císařství lhostejný, aby se dostavili v pondělí 19. září kolem půl osmé před ilerenskou bránu - právě odtud povedeme útok, který buď démony rozežene, nebo se alespoň pokusíme zachránit majetek těch, kteří jej tam zanechali.
Erlist, Komtur Řádu rytířů Templu a Správce Ilerenského panství
Proč zůstalo Thyris jediným, nikdy nedobytým městem? Je tajemství skryto v šeru pralesa, který jej obklopuje nebo v mohutnosti hradeb, které jej chrání? Obojí je možná pravdou, avšak hlavní zásluhu měli vždy obyvatelé města. Zvláště v těchto neklidných dobách, kdy se ostatní města hroutí pod náporem cizích armád, je městské Domobrany potřeba více než kdy jindy. Proto na zítřejší večer svolávám cvičení Thyriské domobrany. Kromě procvičení základních bojových formací a několika cvičných bojů, budete mít možnost vyzkoušet si jak probíhá denní služba vojáků Praetoriánské gardy a Thyriští občané si budou moci obarvit stejnokroj Thyriskou barvou. Cvičení započne s úderem sedmé hodiny večerní, před Thyriskou bankou. Žádám účastníky aby přišli bez koní a připravení k boji, a zájemci o obarvení šatů aby si přinesli několik drahých kamenů, které budou použity na výrobu barvy.