Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Na dnešní osmou večerní hodinu svolává císařská regentura a Andorská správa shromáždění císařovně Kilias věrných cechů, klik a frakcí.
Projednávat budeme neodkladnou nutnost osvobození císařovny a města Andor.
Do sálu budou vpuštěni vždy dva z jednoho cechu, doprovody počkají před jednací místností
Pokud některý občan, byť není příslušníkem cechu má k tomuto informace, nechť se také dostaví, bude na zasedání vítán a vyslechnut.
Nechť je všemu Andorskému lidu známo, že dnešním dnem byl určen nový starosta našeho milovaného hlavního města, pan Windsor Imbra.
Věřím, že se od něj Andoru dostane starostlivé, spravedlivé a pevné ruky.
Žádám každý Andorský cech o vyslání dvou zodpovědných zástupců dle vlastního rozumného výběru, aby se dostavili na schůzi rozhodující o správě našeho nyní obsazeného, však stále milovaného města.
Nynější vážná situace si žádá neobvyklá řešení, která dostane.
Na jejich znění se dohodneme právě na této schůzi, která se koná v pondělí, sedmého dne tohoto měsíce po západu slunce (okolo osmé hodiny večerní) v sále pevnosti rytířů Templu.
Naše město není a nikdy nebylo ztraceno, poskytněme mu tedy péči, kterou si zaslouží!
Madam Amélie mne požádala, abych svolal schůzi za účelem řešení otázky Andoru. Schůze se bude konat ve středu v sedum hodin v prostorách thyrského senátu, jenž se nachází u gladiátorské arény.
Madam Amélie vyzívá všechny, ať už rytíře tak ty, kterým není osud císařského města Andoru a samotné císařovny lhostejný, aby se dostavili.
Vlastní rukou sepsal Amundsen II Ama, Legát Praetoriánské gardy
Dnes, kolem půl sedmé večer, proběhne na Lewanském cvičišti čtvrtý trénink boje. Výcvik bude opět zaměřen především na zlepšení kondice a osvojení si základních praktik pro používání zbraní a zbrojí. Cvičícím poskytneme zdarma dřevěné zbraně, štíty a ošetřovatelům obvazy.
Poslední noc byla tichá. Žádné vrzání, žádné bouchání, žádný skřípot. Jakoby se život zastavil – ale co byl život v místě přeplněném nemrtvými? Slunce vysvitlo nad obzor a odrazilo se od nových střech. Viděla to už z dálky a chtěla to vidět zblízka. Dílo bylo dokončeno. Netrvalo dlouho a seskočila z koně před bariérou. Mávla rukou ve stejném gestu jako vždy, ale bariéra se nezatetelila, aby umožnila průchod. Řízla se do prstu a odfoukla kapku krve na energetickou zeď. Vší silou do ní praštila holí. Zeď se ani nehla. Vztekle začala volat jeho jméno. Nereagoval, i když si byla jistá, že ji slyší. Tohle se nemělo stát. Takhle to být nemělo...
Po pár hodinách od úsvitu odjela od bariéry zpět do svého dočasného útočiště uprostřed lesa. Hlavu měla plnou myšlenek. Vzepřel se jí. Jak je to možné? Krev její krve se jí nemůže vzepřít. Mlčky přiložila dříví do ohýnku a dále přemýšlela. Co dál? Už není nástrojem, je hrozbou. Sotva si všimla, když se slabý kouř ohně začal formovat do zvířecí podoby. Byla to jen tlama, co se na ni bez sebemenšího zvuku vrhla. Měla štěstí, nezapomněla na magický štít a její kouzla rozptýlila tvora dříve, než způsobil víc než jen povrchové škrábance. Věděla, kdo za tím je. Jen jeden může žít.
Cože? Podivná postava se zvětšovacím sklem v ruce, sedící za stolem a přebírající hromadu drahokamů, rudla a řvala. V návalu vzteku převrátila stůl, při čemž po zdech místnosti probleskla barevná hra stínů letících kamenů, ve kterých se odráželo světlo svící.
„Koho, že vyvolali?! Nemrtvého s křížem na prsou? Kdo to sakra je?! Jakto, že jsem se to dozveděl až teď? A nepokoušej se mě odporovat tím, že jsem nikoho neposílal na výzvědy. Beze mě se přece nemohli nikam dostat. A teď mají náskok a ještě k tomu jsou tři. Musím něco udělat, musím je najít dřív než oni!"
Odešel k oknu a zahleděl se na zasněžené hory. Po nedlouhé chvíli se otočil a pohlédl na rozsypané drahokamy na podlaze.
„Vy krásky za to můžete, do vás jsem se zahleděl a nemohl odtrhnout zrak, do vaší dokonalosti jsem utíkal, abych zapomněl na svou ohyzdnost. Už nemohu dál se ve vás ztrácet. Musím konat, abych Ho osvobodil. Jen On může změnit to, co jsem, v něco dokonalého. Příblížit se vaší kráse. Další vyčkávání nic nepřinese. Musím se stát dokonalým. Dokonale krásným."
Já Sztampo, baruk kmene Drungor, hledat silná barbar do svých řad. Příliš málo zbýt barbar po poslední boj o Imer, proto já sjednocovat slabá nitky v silná provaz. Mnoho slunce zapadnout, mnoho potu vypotit, mnoho krve prolít, než ty se dostat do tlupa Drungor, ale síla v srdci být! To já v tobě hledat! Najít já na západ od magický šutr v Ileren.
