Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Na náměstí rychle přiběhl císařský trubač, jak pospíchal zakopl a dokonce mu vypadl z rukou jeho největší přítel a pomocník, ten který mu dává sílu vykonávat jeho poslání. Trubku vzal z kupky podezřele nebílého sněhu a jen rychle jí otřel pláštěm, ani ho nenapadlo, že by mohlo být něco špatně. Tak pospíchal. Nocí Androského města se rozlehl hlas trubky a dávivého zachrchlání.
S okamžitou platností se dává na vědomost, že Amundsen II Ama, bývalý starosta okupovaného města Thyris , z vůle Císařství host na Andorském hradě, napadl služebnou a prchl v přestrojení za ženu. Tento jeho čin jen podporuje podezření ze zrady Císařství, kvůli kterému byl na hrad v dobré vůli pozván. Kdo důležité zprávy k jeho dopadení dodá bude odměněn jedním stem zlatých.
A tak vyřvával Císařský trubač natřikráté, než se prvnímu odvážlivci nastřádalo tolik odvahy, aby se vyklonil z okna a z plna hrdla zařval čas, v který trubač svou zprávu městu předával a místo kam odebrati se má.
Na náměstí v městě Andor přišel Císařský trubač. Po zaznění dlouhého táhlého tónu ,ńesoucím se celým městem, začal pomalu roztahovat pergamen, což dává akorát čas pro lid přijít na doslech. Rozhlédl se po šumícím davu a pevným hlasem začal číst z pergamenu s rozlomenou Císařskou pečetí.
Dne čtvrtého tohoto roku byla vykonána spravedlnost na pětici hrdlořezů, kteří se pokusili loupit v městě Margaard. Dva vůdci lapků přiznali se k přepadávání obchodníků a ctnostného lidu na cestách. Ani jeden z nich nic nezapíral a k nepravostem hanebným se přiznali. Z Dobré vůle bylo jim splněno jejich poslední přání. A to skonat rukou kata bez pohledu císařského lidu, aby jejich hanba nebyla ještě větší. Poprava byla vykonána ihned poté. Vězte ještě jednou, že před popravou všichni svých činů litovali a prosili své bohy o smilování.
Poté pomalu svitek sroloval, uložil do torny a vydal se směrem k hradu.
Vážení obyvatele Margaardu,
věřte, že tyto řádky nepíšu s lehkou rukou. Situace v celé zemi není příznivá a musíme udělat vše proto, abychom přežili. Proto Vás snažně prosím, vyhledejte bezpečnější domov v Císařském městě Andoru. Zbalte si pro vás nejdůležitější věci. O vaše domovy bude postaráno, dokud to jen bude možné. Jedincům jsme schopni finančně pomoci se zaplacením nového bydlení. Zároveň apeluji, aby jste vyhledali kohokoliv z cechu Lovců pro další informace. S ničím neotálejte a konejte.
Choulila se v koutě železné cely. Neměla ponětí o čase či uběhlých událostech. Všechno, co zbývalo, byl jen přirozený pud přežití. A pak zavětřila. Pach krve ji udeřil do nosu. Nejprve bestiálně zavrčela, špičáky vyceněné jasnou výhružkou. Zvedla se a jedním skokem stála u mříže. Pach krve cítila stále intenzivněji. Její už tak bledá pleť s viditelnými žilkami ještě více zesinala. Náhle hrdelně zařvala a v plápolajícím světle pochodní to vypadalo, že se jí prodlužují i prsty. Novým zajatcům v cele nedaleko ztuhla doslova krev žilách. Bestiální řev zarezonoval věznicí. Zrzka s nepřítomným a zvířecím pohledem chytla mříže vlastní cely a dalším řevem na povzbuzení je ohnula.
Byl to jen mžik, než se protáhla ven. Zmatený voják na pochůzce se úlekem schoval do nejbližšího rohu. Bestie ho stejně nevnímala. Šla za krví, kterou měli noví vězni na sobě až až. Vězeňský dozorce využil možnosti a rozeběhl se pro pomoc.
Než dorazila posila, z útrob věznice se dál ozýval křik vězňů a nelidský řev. Dokonce i psi v okolí věznice stáhli ocasy a uklidili se do bezpečné vzdálenosti. Po jejich vstupu se jim naskytl hrůzný pohled doprovázený náhlým tichem. Dveře cely nových vězňů byly otevřené a všude okolo se válela roztrhaná těla, kaluže krve a kusy servané kůže. Zrzka se skláněla nad jedním z těl a hodovala na něm. V rohu se klepal jediný přeživší, bledý strachem a krůček před ztracením vědomí.
Krvelačná bestie se od přísunu krve nedokázala odtrhnout. Snad jen díky tomu ji vojáci dokázali tvrdou ranou do zátylku poslat do temnot. "Zabijte ji!" Křikl jeden z vojáků, ale jiný ho zadržel. "Je tu na příkaz rytířky... svažte ji a odtáhněte do nejvzdálenější cely!" Štekl. "A ukliďte někdo ten bordel!" Štěkl podruhé a odkráčel z věznice pryč. Věděl, že tohle nezůstane bez důsledků.
