Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Občané republiky a spojenci, tuto neděli po západu sluce (20:00) proběhne po delší odmlce jarmark! Těšit se můžete na mnohé zbraně, zbroje, zvěř, drahokamy, drahocenné kovy, předměty dení potřeby a alchymii. Součástí jarmarku bude i dražba dvou ovčáren, jenž se nacházejí v blízkosti farmy cechu Aurea Leonis. Přednost budou mít nemajetní a občané republiky před cizinci.
Proto žádám a vyzývám cechy i občany, jenž by rádi prodávali, nebo měli nějaký cený návod do dražby, aby vyhledali mou osobu a domluvíme se na podrobnostech.
Zastihnout mě můžete po setmění v budově radnice na náměstí či na komunikačních krystalech nacházejících se na portálu, u radnice nebo u sídla Řádu Stříbrného Vlka.
Vlastní rukou sepsal Gomez, Tribun a cechmistr Vlků
Dnes, v neděli dne třicátého měsíce devátého, se uskuteční zasedání republikového senátu. Vzhledem k Thyrské pochodni bude senát začínat v půl sedmé večerní.
Přímé ohrožení našeho překřásného města snad bylo na nějaký čas zažehnáno a proto bych Vás všechny srdečně pozval na tuto událost.
Běh se uskuteční posledního dne tohoto měsíce při západu slunce (20:00). Běžci se dostaví na náměstí republiky o půlhodiny dříve, kde proběhne rozdělení a instruktáž. Zápisné se neplatí. Pořádnou obuv s sebou!
Pro vítěze je připraven měšec s dvěma sty zlatými mincemi! Zůčastnit se může kdokoliv, vyjma nepřátel Republiky, osob stíhaných za trestný čin či osob slabých na srdce.
Po slavnostním zakončení a vyhlášení vítěze bude akce pokračovat v blízkém hostinci plného všemožného alkoholického i bezpečného pití a jídel dle vlastních chutí. Osvěžte svoje tělo a dopřejte mu zasloužilý oddech po namáhavém běhu. O Vaši mysl a dobrou náladu se postará Thyrský hudebník a Mistr uměníNifalius!
Dále ruším své poslední nařízení o uvazovaní koní, nadále však platí přísný zákaz jejich uvazování v blízkosti portalů, vchodů do budov a ulic, kde mohou překážet kolemjdoucím.
Vlastní rukou sepsal Gomez, Tribun a cechmistr Vlků
I přes množství zdobených svícnů, panovalo v místnosti tíživé přítmí. Ponurou atmosféru ještě podtrhovalo mrazivé ticho, které zavládlo po hlášení důstojníků. Akara stál opřený o parapet a upřeně sledoval obraz města, zkreslený přes barevné sklo. Hlášení ho nepřekvapilo, věděl dobře, že útok se nezdařil. Opevnění města bylo příliš silné, spojenci útok téměř nepodpořili a nepřátelé byli na všech stranách. Do toho ty proklaté nemoci a potíže se zásobováním. To byl vrchol. On se snaží pomoci lidem od škůdců ničících pole a oni otráví studny a ničí sýpky. Přece jenom měl nechat toho troufalce vykuchat a pověsit na hradby.
„Ztráty?!“ vyštěkl do ticha místnosti. „Téměř celá Kaloeská legie, pane. Přežilo jich několik desítek, ale nemáme vybavení a zásoby. Zranění a nemocní se špatně zotavují, bez pořádného jídla. Takže ztráty se možná ještě zvýší. Měl byste požádat jeho výsost Tashe Hassareshe o zaslání dalších posi…“ Než stačil důstojník dokončit větu, přiřítil se Akara těsně před něj. „Ty pitomče! Hassares sem další vojáky nepošle a ani nesmí! Nesmí se nic dozvědět! Rozumíš?!“ Důstojník byl bledý leknutím, dokázal však souhlasně kývnout. Akara se nepatrně uklidnil a pokračoval směrem k důstojníkovi, který ho rozlítil. „Ty osobně, povedeš skupinu na sever, po stopách těch bytostí co pomohli Thyrisu. Chci vědět, co jsou zač a hlavně jak je získat na naši stranu.“
Pak se vrátil zpět ke svému křeslu a pohodlně se usadil. „Vojáků máme stále ještě dost. Posilte všechny hlídky kolem zbývajících táborů a obsaďte Andorský hrad.“ Akara kývl na důstojníka, který byl od hlavy až k patě v černém. „Kapitáne Sethi, vaši muži začnou ihned pátrat po dezertérech. Chci jejich hlavy, nebo ty vaše!“ Kapitán Sethi se mírně uklonil a zmizel ve stínu. „Vy ostatní.“ Pokračoval Akara. „Máte za úkol nashromáždit zásoby na zimu. Je mi jedno jak, ale chci, aby byly sýpky plné před prvním mrazem. To je všechno. Teď vypadněte.“
Důstojníci se začali pozvolna rozcházet, ale jeden z nich se ještě otočil ke svému veliteli. „Pane? Co máme udělat s Císařovnou?“ Tahle otázka Akaru trochu zaskočila, ale vzpamatoval se a rychle odpověděl. „Otevřete portál a pošlete ji do mého paláce, tady už je stejně k ničemu.“ Poslední z důstojníků zasalutoval a vytratil se z místnosti.
Občané republiky, tímto Vás všechny vyzívám k bojové připravenosti a pohotovosti v následujících dnech. Naše překrásné město je silné, jednotné a nikdy se nevzdá! Dejme společně vzkaz pouštním psům, že se jich nebojíme a zaženeme je tam, odkud přišli!
Zárověn žádám cechy, občany i přespolní, aby si své koně dali do bezpečí. Nemyslím tím uvázaly na cestě či k domu, kde mohou vypuknout boje, ale do opravdového bezpečí, kde se jim opravdu nemůže nic stát. Pakliže tak neučitíte, riskujete jejich ztátu.
Vlastní rukou sepsal Gomez, Tribun republiky a cechmistr Vlků
Velitel pomalu kráčel před nastoupenou řadou důstojníků. Udělal posledních pár kroků a zastavil se někde uprostřed.
‚‚ Tash Hassaresh rozhodl jasně.‘‘ řekl a snažil se ze všech sil, aby na něm nebylo vidět znepokojení.
Od jednoho z důstojníků se ozvalo všeříkající polknutí.
‚‚ Nasshisi, jak jsme na tom se stáhnutím vojsk? ‘‘
‚‚ Všechny jednotky jsou staženy a připraveny k útoku, pane.‘‘ odpověděl bleskurychle.
‚‚ Vojáci, pošlete posla pro všechny postradatelné jednotky a posílíte pětinásobně obranu hlavního tábora. Postaráte se o vybudování kotců pro válečné psy a bizony. Pokud to bude nutné, rozšíříte tábor. Připravíte zbraně a zbroje, postaráte se, aby do pátku do večera byly všechny nezbytné přípravy hotovy. Vyjádřil jsem se jasně?‘‘
‚‚ Ano, pane. ‘‘ ozvalo se sborově.
‚‚ Samdhe, jak pokračuje výroba naší tajné zbraně? ‘‘
‚‚ Husité dodali všechny slíbené návody i schémata. Dostali za to pár štěňat, jak bylo smluveno. Řemeslníci budou pracovat dnem i nocí a do útoku budou schopni předvést pár kousků.‘‘
‚‚ Vítečně. Dle plánu k ránu napadneme Thyris plnou silou. Do boje půjdou všechny jednotky bez výjimky. Do sobotního večera padne buď Thyris nebo my. Vyšlete posla se zprávou všem spojencům. Zjistěte mi, jestli nás lidožrouti podpoří útokem na Margaard. Zajistěte mi jejich plnou podporu, i kdyby to mělo stát nějaké mrtvoly.‘‘
‚‚ Ano, pane!‘‘
Velitel mávnutím ruky propustil důstojníky. Do pár minut začal tábor žít jak už dlouho ne.
V okolí panoval večerní klid. Tábor se pomalu ukládal ke spánku, ale dnešní večer se měl ještě protáhnout. Kolem kamenných bloků se objevilo několik jiskřiček magie a brzy se rozsvítily první šedivé krystaly, vsazené do spár po stranách. Nejbližší z pouštních vojáků si změny všimli brzy a v táboře zavládl čilý ruch. Ještě než se rozsvítily všechny krystaly, byl tábor připraven a všichni stáli na svých místech.
Vzduch naplnilo jiskření magie, které sílilo směrem ke středu portálu a občas sjelo k zemi, v podobě miniaturního výboje. Tam se začal prostor pomalu trhat, až se s prudkým škubnutím rozevřela velká trhlina. Její okraje jemně pulzovaly, jako by si s nimi pohrával vítr a měnily tvar s každou další osobou procházející průchodem. A že jich nebylo málo. Jeden za druhým, pak další a další procházely hloučky ozbrojených bojovníků, jako nekonečná housenka, ježící se meči a kopími. Jen občas jejich tok přerušil bizon, naložený vybavením a proviantem.
Tábor se začal velmi rychle plnit a tak, když portálem projel Tash Akara, většina důstojníků už přesunovala posily, do menších portálů po okolí. „Vítejte zpět, pane!“ Sborově ho přivítalo několik z nich. Nepatrně přikývl a zastavil koně u jejich skupinky „Jaká je situace?“ Důstojníci si vyměnili plaché pohledy, ale nikdo nechtěl být ten, který přednese zlé novinky. Tash však nehodlal čekat na své odpovědi a jezdeckým bičíkem udeřil jednoho z nich po rameni. „Pane! Rebelové z Jihu vytrvale útočí na naše hlídky, ale zatím jsme je s pomocí spojenců vždy odrazili.“ Akara se spokojeně usmál, ale důstojník si záměrně nejdříve vybral jedinou dobrou zprávu dne. „ V Ilerenu nás však napadl neznámý nepřítel a totálně vyhladil naše vojáky. Zaútočili také v Tarkasu a dobili tábor, ale město jsme díky opevnění udrželi, pane.“ Akara na to nestihl reagovat, protože důstojník chtěl mít nepříjemnou, životu nebezpečnou povinnost za sebou, co nejdříve a vychrlil další hlášení téměř najednou. „Někdo také sabotoval zásoby našeho jídla a vyhodil do povětří Andorský portál. V Lewanu bojujeme nejen s elfy, ale už nás začínají napadat i zvířata v okolí a navíc někteří z císařské stráže začínají dezertovat.“ Důstojník instinktivně stáhl hlavu mezi ramena, v očekávání hněvu svého velitele. Ten se však nějakou dobu ani nepohnul.
„Přivádím s sebou legii z údolí Kaleos, přidělte jim místa u jednotlivých posádek a stáhněte naše muže roztroušené po lesích. Všichni ať jsou v pohotovosti a připravení vyrazit. Je načase přestat si hrát na schovávanou.“ Po těchto slovech otočil koně a vyrazil, doprovázen svými strážci, směrem k Andoru. Jistě mu v tu chvíli přeběhl mráz po zádech, i když si nebyl vědom vysoké postavy sledující ho z potemnělého stínu lesa.
rád bych všem připomněl vyhlášku o uvazování koní. To se týká především těchto osob: Anelia, Miriela, Flint, Pokuston, Arcalime Culnamo, Calma z Pergucci. Všichni včetně zmíněných mají čas do pondělka, aby své mazlíčky uvázali dle vyhlášky. Pokud tak neučiní, budou jim koně zabaveni a vráceni pod pokutou 65 zlatých.
za město Andor sepsal Windsor Imbra, starosta Andorský
