Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Po dvou letech vyhnanství z naší domoviny, Imeru, kmen Drungor hrdě vyhlašuje na neděli 8. prosince drtivý útok na pozice Hledačů v naší zemi! Ani o krok neustoupíme a dobyjeme zpátky, co právem náleží barbarům!
Při této příležitosti vyzýváme všechny bojeschopné obyvatele všech Andarijských zemí k pozvednutí zbraní při dobývání Imeru. Pomozte nám vytvořit útočiště a budoucnost pro naši rasu!
V jeskyni byla tma, jediné světlo bylo z uhasínajícího ohniště. Každý do ohně hodil nějaký předmět. Vejce, kus masa, pavučinu, lesklý šperk, několik mrtvých much, zub, kůži. Oheň se rozzářil jasným plamenem a během vteřinky se v něm začala rýsovat tvář. Všechny bytosti stály bez hnutí, jen jedna z nich, oblečena ve zbroji cosi žvýkala a vyplivovala peří.
Obraz obličeje se na všechny přítomné podíval. „Opět požíráte své soupeře?“ Pojídač vyplivl kus masa a zašklebil se. Tvář spustila: „Dnes se stalo něco, co se dlouho nestalo, hůl získá ten…“
Šklebící bytost natáhla ruce. „Dát nám mocná věc, nám scházet ta pár den.“ Z plamene vystřelily dva uhlíky a popálily ho. „Hůl získá ten, kdo si ji vybojuje. Proto čtyři z vás dostanou její části.“
Jeden z přísedících se zasmál. „Nebudeme hrát vaše hloupé hry, máme své plány.“ A rozešel se k východu. Obličej však neustal. „Hůl budete mít vy, vy, vy a vy.“ Ohnivou rukou ukázal postupně na pojídače, bytost ověšenou zlatem, bytost držící obří zbraň a nakonec na bytost držící kopí. Usmáli se a i oni odešli. Dva zbývající se dívali do ohně. Tvář se podívala na skupinku nejmenších bytostí. „Nejste vhodní, vaše národy jsou slabé, pokud nás však překvapíte, můžete mít hůl i vy hůl.“ Bytostem se rozzářila očka a rychlostí blesku zmizela z místnosti.
Obličej se díval po prázdné místnosti. „Letos to bude zajímavé.“
Tuto neděli (1.) měsíce dvanáctého, proběhne zasedání republikového senátu. Plánovaný začátek je od osmé hodiny večerní. Prosím o účast všechny senátory či jejich zástupce s plnou mocí.
Věci, které navíc potřebujete vyřešit se senátem mi sdělte ideálně v úřední hodiny tedy úterý a sobotu po 20 večerní.
Vlastní rukou sepsal Gomez, Tribun a cechmistr Vlků
„Pane, portál je skoro vytvořen.“ hlásil mladík lichovi. „Výborně. Otevřete průchod!“
Mladík kývl a začal plnit rozkaz jeho pána. Lich mezitím otevřel urnu. „Bitvu jste vyhráli, ale válku ne!“ Obloha Andarie se začala zbarvovat dozelena. Ve městech začali pomalu umírat lidé a jejich mrtvoly vstávaly a napadaly vše živé. Netrvalo dlouho a lich vstoupil do průchodu. „Hlídejte, bratři. Dnes přijde náš den.“ Vstoupil do hrobky s armádou nemrtvých v zádech.
Jezdec na stráži se otočil. „Znesvětil si našeho krále, zemřeš!“
Nezvaný host se usmál. „ Já budu váš král! Jen co si vezmu to, co mi náleží!“
Strážce vytáhl meč a vrhl se kupředu.
„Tihle mrtví strážci.“ řekl s opovržením a kývl ke svým druhům. Hrobkou se ozývaly zvuky boje. Lich popadl urny a pootevřel je. Někteří strážci přestali bojovat a přidali se k nekromantově armádě. Byl si jistý svou výhrou, cítil ji v kostech. Nevěděl ovšem, že někteří strážci nepropadli moci uren.
O pár hodin později.
Jezdec stál v hrobce svého krále. „Teď bude na několik století klid.“, pronesl směrem k několika dalším přízrakům. Ti kývli a pomalu se začali rozplývat. Jen jeden tam stál a koukal na pětici navrácených uren. „Je divné, že ti živí se stále nemění.“ řekl před tím, než se rozplynul.
20. dňa tohto mesiaca okolo sedemnastej hodiny večerenej započne na Lewanském cvičišti trénink boje. Výcvik bude zaměřen především na zlepšení kondice a osvojení si základních praktik pro používání zbraní a zbrojí. Cvičícím poskytneme zdarma dřevěné zbraně, štíty a ošetřovatelům obvazy. Na místě bude pro osvěžení připraveno několik džbánů s vodou a ovoce.
Výcvik není omezen pro občany žádného města, mohou přijít všichni.
Arandur Raynis Biely
Tělo hledače se otřáslo ve smrtelné křeči. Jeho pán trestal v záchvatu zuřivosti každého, kdo mu přišel do cesty. Stačilo prosté mávnutí ruky, několik tichých slůvek a mrtvá těla padala k zemi. „Vy zatracenci! Vy odporně páchnoucí zdechliny! Prostého Setama jste dostali, ale mě ne. Já se nevzdám. Bude vás to bolet, krev vám poteče z ran a sníh se zbarví do ruda. Několik mrtvých jednotek Hledačů mne nezničí! Mám další! Další a mnohem silnější!“
je mi celkem smutnou povinností sdělit Vám, že jsem nahlédl do účetních knih města a nestačil jsem se divit, jaké velké částky se dluží na daních. Téměř padesát obyvatel má dluh padesát a více zlatých. Největší snaživec dokonce dosáhl dluhu více, než tří set zlatých. Vyzývám proto všechny, kteří mají dluh na daních, aby jej do týdne (do 24.11.) uhradili. Pokud toto nařízení budou dlužníci s dluhem alespoň 50 zlatých ignorovat, přikročím k exekucím v jejich nájmu a bance. Pokud má někdo problém daně splatit, může se zastavit za mnou a domluvíme si splátkový kalendář. Dost bylo dluhů!
Abychom mohli vybrané peníze smysluplně využít, rozhodl jsem se vyhlásit andorskou knižní soutěž. Jak hrát? Stačí napsat knihu jakéhokoliv žánru, od naučné literatury, přes písně a hymny až po povídky, podepsat a vhodit jí do truhličky na nová díla v knihovně nad bankou. Po dvou týdnech (1.12.) se sejde komise a určí vítěze a další umístění, čas psát máte tedy do konce listopadu. Vítěz získá odměnu 500 zlatých mincí, druhý 250 zlatých a třetí 100 zlatých, navíc budou jejich knihy vystaveny na čestné místo v knihovně, aby je každý mohl obdivovat. Ani ostatní autoři nepřijdou zkrátka, jejich díla se stanou součástí renesance andorské knihovny. Přeji hodně štěstí spisovatelům a těším se na Vaše díla!
Několik hledačů bloumalo bezcílně lesem. Tento stav trval již několik týdnů. Vlastně od té doby, co vtrhli smrtelníci za hranice ledové země, Imeru. Jejich pán se uzavřel v pevnosti, rozkazy byly nejasné a jeho nálada nevyzpytatelná.
Jeden z hledačů odvrátil své oko od Imeru a stočil jej k Ilerenské pevnosti. Možná by jejich pána potěšilo, kdyby ucítil trochu krve.
