Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Dvě postavy tiše stály a hleděly k východu. Imer byl na dosah, dva dny trmácení stály za to. Vysoký barbar upřeně hleděl do své země, krev se mu vařila v žilách. Po jeho domovině se procházely stovky hledačů. „Je jich dost“, pronesl Achimel s ledovým klidem a překontroloval, zda je jeho zbroj zakrytá pláštěm. Druhá postava se lehce ošinula, krutá zima, která se blížila, jí nedělala dobře. „Podívej se támhle.“ zadrkotal Lucifus skrz zuby a ukázal před město. Několik středních hledačů poráželo zbylé stromy. Pláň před Imerem byla již téměř vykácena, několik mrtvých těl oček se válelo ve sněhu. „Oni nezvládat naše zima. Pochcípat jako prasata, pak to snažší dobýt zpět. Donést zprávu Nakrul, já zatím hledat slabá místo pro útok.“ pronesl tiše Achimel. „Chápu, pozastavíme útok, necháme přijít zimu.“ dodal Lucifus a pevně sevřel hůl. „Translatio Materia!“ A s lehkým puf zmizel.
Achimel jen zakroutil hlavou a zabalil se do kožichu.
Sigfried seděl ve své pracovně nad mapou Imeru. Soudek piva po jeho boku byl už téměř prázdný, když do dveří vešel Lucifus. „Huu Nakrule“.
Sigfried zvedl hlavu, "Huu to je dost, máš to?“.
Muž zakroutil hlavou. „Quarazom bude nejspíš zalezlej, ale na Imer dopadla těžká zima. Několik hledačů už umrzlo a další slábnou.“
Sigfried udeřil pěstí do stolu. „Barzull, odložíme útok a připravíme se na útok v zimě a mrazu.“ Rukou smetl mapu ze stolu a nahradil ji svitek.
„Barbarům a našim spojencům! Útok na Imer se odkládá. Vyčkáme na mráz, který pomůže v útoku. Kdy, opět oznámíme.“
Celou noc na severu zuřivě sněžilo. Nebylo to nic neobvyklého v těchto končinách a nebylo to nic neobvyklého ani v tomto ročním období.
Líhně u Ilerenu byly zničeny, ale to démona a jeho stvůry nemohlo zastavit. Možná omezit, to ano. S tím si však poradil už dávno. Kdyby se spoléhal neustále na druhé, už mohl mít hlavu přibitou kdesi ke zdi jako jeho padlí druzi. Ne, takový on nebyl.
Moc dobře věděl, co ukřičení smrtelníci chystají, proto nezahálel. Tolik času a sil věnoval tomu, aby se tu udržel a nehodlal se jen tak vzdát. Nic není zadarmo a teď, když je tak blízko, nemohl dopustit, aby ho byť jedna jediná chybička poslala zpět na začátek.
Břeh imerské řeky strážila skupina jednookých hledačů. Každému bláhovému zvědavci zabránili ve vstupu do zamrzlé země, ale ještě jich nebyl dostatek. Kdyby se jim podařilo prolomit hradbu a pobít stráž, mohl by to být problém. Quarazom zamračeně hleděl k vysokým skaliskům na severu. Musel zajistit, aby byla hlavní líheň v bezpečí spolu s tím, co ukrývala. Udeřil holí o zem, několik rampouchů spadlo ze sutin střech. „Vyšlete další! Co nejrychleji! Bitva začíná!“
Svátek založení elfské frakce a XII. městské dostihy
Třetího dne dvanáctého měsíce to bude přesně osm let od založení elfí frakce Menel Sanga.
Tohoto dne, roku pět, Enialis Liadon sjednotil skupinku elfů s cílem znovudobití ztraceného města, Lewanu, které bylo obleženo skřety. Toto město bylo nakonec úspěšně získáno a Quendi, členové frakce, se o něj starají dodnes. V průběhu let zažila frakce i samotný Lewan mnohé změny. O starší historii Lewanu se můžete dočíst v Lewanské knihovně či bance.
Vzpomeňme i na předešlé vůdce Menel Sangy, kterými v průběhu let byli Enialis Liadon, Willhrub a Nasir. Sochy prvních dvouch z nich bdí nad Lewanským náměstím.
***********
Ku příležitosti svátku budou prvního dne dvanáctého měsíce, tedy tuto neděli, uspořádány XII. městské dostihy.
Sraz účastníků: neděle 1.12. o sedmé hodině večerní na Lewanském náměstí u městského portálu.
Začátek dostihu bude přibližně o patnáct minut později.
Trasa dostihů vám bude předvedena těsně před závodem.
Zápisné ve výši 10 zlatek se bude vybírat na místě a je možné ho splatit i v naturáliích:
330 polen, 330 pírek nebo 100 prutu zeleza
Vítěz závodu obdrží 40% zlatých z vybraného vstupného (v případě naturlií dostane ekvivalentní počet zlaťáků). Navíc bude jeho jméno vryto na Lewanský dostihový pohár.
Druhé místo v závodu bude oceněno 20% z vybraného vstupného.
Krom zlatých mincí budou jako ceny věnováni koně ze zásob Lewanu.
Pokud nevlastníte koně, tak vám bude na dobu závodu zapůjčen ze stájí Menel Sangy. Poplatek za zapůjčení je 2 zlatky (nebo 60 polen, 60 pírek nebo 20 zeleznych prutu).
***********
V brzkém nedělním odpoledni, od dvou hodin, vás též zveme k návštěve Lewanských lázní, kde na vás bude čekat příjemná voda, občerstvení a šikovné ruce našich lazebnic.
Po dvou letech vyhnanství z naší domoviny, Imeru, kmen Drungor hrdě vyhlašuje na neděli 8. prosince drtivý útok na pozice Hledačů v naší zemi! Ani o krok neustoupíme a dobyjeme zpátky, co právem náleží barbarům!
Při této příležitosti vyzýváme všechny bojeschopné obyvatele všech Andarijských zemí k pozvednutí zbraní při dobývání Imeru. Pomozte nám vytvořit útočiště a budoucnost pro naši rasu!
V jeskyni byla tma, jediné světlo bylo z uhasínajícího ohniště. Každý do ohně hodil nějaký předmět. Vejce, kus masa, pavučinu, lesklý šperk, několik mrtvých much, zub, kůži. Oheň se rozzářil jasným plamenem a během vteřinky se v něm začala rýsovat tvář. Všechny bytosti stály bez hnutí, jen jedna z nich, oblečena ve zbroji cosi žvýkala a vyplivovala peří.
Obraz obličeje se na všechny přítomné podíval. „Opět požíráte své soupeře?“ Pojídač vyplivl kus masa a zašklebil se. Tvář spustila: „Dnes se stalo něco, co se dlouho nestalo, hůl získá ten…“
Šklebící bytost natáhla ruce. „Dát nám mocná věc, nám scházet ta pár den.“ Z plamene vystřelily dva uhlíky a popálily ho. „Hůl získá ten, kdo si ji vybojuje. Proto čtyři z vás dostanou její části.“
Jeden z přísedících se zasmál. „Nebudeme hrát vaše hloupé hry, máme své plány.“ A rozešel se k východu. Obličej však neustal. „Hůl budete mít vy, vy, vy a vy.“ Ohnivou rukou ukázal postupně na pojídače, bytost ověšenou zlatem, bytost držící obří zbraň a nakonec na bytost držící kopí. Usmáli se a i oni odešli. Dva zbývající se dívali do ohně. Tvář se podívala na skupinku nejmenších bytostí. „Nejste vhodní, vaše národy jsou slabé, pokud nás však překvapíte, můžete mít hůl i vy hůl.“ Bytostem se rozzářila očka a rychlostí blesku zmizela z místnosti.
Obličej se díval po prázdné místnosti. „Letos to bude zajímavé.“
Tuto neděli (1.) měsíce dvanáctého, proběhne zasedání republikového senátu. Plánovaný začátek je od osmé hodiny večerní. Prosím o účast všechny senátory či jejich zástupce s plnou mocí.
Věci, které navíc potřebujete vyřešit se senátem mi sdělte ideálně v úřední hodiny tedy úterý a sobotu po 20 večerní.
Vlastní rukou sepsal Gomez, Tribun a cechmistr Vlků
„Pane, portál je skoro vytvořen.“ hlásil mladík lichovi. „Výborně. Otevřete průchod!“
Mladík kývl a začal plnit rozkaz jeho pána. Lich mezitím otevřel urnu. „Bitvu jste vyhráli, ale válku ne!“ Obloha Andarie se začala zbarvovat dozelena. Ve městech začali pomalu umírat lidé a jejich mrtvoly vstávaly a napadaly vše živé. Netrvalo dlouho a lich vstoupil do průchodu. „Hlídejte, bratři. Dnes přijde náš den.“ Vstoupil do hrobky s armádou nemrtvých v zádech.
Jezdec na stráži se otočil. „Znesvětil si našeho krále, zemřeš!“
Nezvaný host se usmál. „ Já budu váš král! Jen co si vezmu to, co mi náleží!“
Strážce vytáhl meč a vrhl se kupředu.
„Tihle mrtví strážci.“ řekl s opovržením a kývl ke svým druhům. Hrobkou se ozývaly zvuky boje. Lich popadl urny a pootevřel je. Někteří strážci přestali bojovat a přidali se k nekromantově armádě. Byl si jistý svou výhrou, cítil ji v kostech. Nevěděl ovšem, že někteří strážci nepropadli moci uren.
O pár hodin později.
Jezdec stál v hrobce svého krále. „Teď bude na několik století klid.“, pronesl směrem k několika dalším přízrakům. Ti kývli a pomalu se začali rozplývat. Jen jeden tam stál a koukal na pětici navrácených uren. „Je divné, že ti živí se stále nemění.“ řekl před tím, než se rozplynul.
