Na této stránce naleznete odkazy na nejrůznější historické prameny popisující dějiny zemí andarijských, jejich sounáležitostí i obyvatele v nich žijící.
Temnou nocí se ozývají zvuky stavební práce.
Měsíční svit lehce sklouzává po skaliskách dolů k travnatým pláním. Oblohu proťal klikatý blesk.
Kapky se začínají snášet z výšin nebeských, další záblesk osvítil travnaté prostranství.
Zlehka osvítil pracovní úsilí neunavitelných.
Krok za krokem, kámen za kamenem, poleno k polenu skládají neúnavní stavitelé svými bělostnými končetinami.
Kapky deště v měsíčním svitu pomalu dopadají na nehybnou postavu v povzdálí.
Okolím se nese jeho tichý hlas, mumlající neznámá slova rušená šuměním deště.
dne 01.09.09 zapsal(a) Nessie
Ranní rozbřesk
Brzkým ránem se ozývá skřípavý hlas neunavitelných.
Hotovo náš pane, dokončily jsme, oč jsi nás žádal, dopřej nám už klidu.
Tajemná postava se rozhlédne, a praví: Sloužili jste dobře, jděte, dojděte klidu.
Následně tichým hlasem začne odříkávat nějaká slova v nesrozumitelném jazyce.
Neúnavní, jeden po druhém se začnou rozplývat v ranní mlze až zůstane jen tajemná postava samotná. Pohlédne na už mizící měsíc v záři vycházejícího slunce a praví: Už brzy, brzy se setkáme.
dne 18.10.09 zapsal(a) Styra
Děsivý večer
Temnými zákoutími plíží se nehlučný stín. Kradmým pohybem přesouvá se barák od baráku.
Každým krokem blíže své oběti.
Dech se krátí, napětí se dá krájet. Jeden chybný krok a vše je ztraceno.
,,Ne! Toto musí vyjít. Nemohu už čekat.´´ honí se v mysli temné postavě.
Vteřinu po vteřině šine se čas. Už jen krok, napjetí stouplo zas.
,,Už jen krok, už moc neschází!´´pronesl tajemný hlas uvnitř hlavy.
Malý krůček byl vykonán, Hanebný čin ukován!
Bezměsíčnou nocí zaznělo pouhé zahuhlaní.
A pak ?
Odvaha, boj a krev.
A později?
Beznaděj, zuřivost, oči plné slz a strachu...
dne 21.10.09 zapsal(a) Dorothea
Počátek rituálu
Bělostné prsty dokresluji pečlivě malovaný pentagram.
Rychlý pohled z okna k nebesům následovaný ošklivým zaklením.
„Čas! Potřebuju víc času." proletí místností mužova slova.
Rychlý pohyb rozmetal klubko prachu u mužových nohou.
„Konečně" zvolal muž „ Konečně je Pentagram hotový." pronáší muž slova sám k sobě.
Rozmístění magických předmětů je dílem okamžiku.
V dáli zní kokrhání kohouta.
„Už ? Už je zas den ?" podivil se muž.
„Musím si pospíšit, nevím jak dlouho mu ještě budu schopen odolávat" opět pronesl ve svém monologu muž.
Pomalým krokem došel k oknu a zahleděl se do nebeských výšin. „ Už brzo má mila! Už brzo se opět setkáme."
Šoupání temné róby zní místností a pomalu utichá, stejně jako mužovy kroky se vzdaluji…
Místností se prohání první ranní vánky, hrají si, dovádějí. Stránky obrací….
A na nich ?
Na nich tajemnými symboly popsán krvavý rituál…..
Tma ! „Jsem slepá ?" honí se hlavou mladé elfce.
Strach svírá její srdce.
„Co se mnou bude ? Co jen ten muž chce?" tisíce otázek a žádná odpověď.
Temnou místností zní zvuk řinčení řetězu na dívčiných rukou.
dne 31.10.09 zapsal(a) Nessie
Smutný večer
Lewanským lesem se nese divný šum. To stromy vycítily co se stalo. I Kapitán Lewanských stráží všechny hrdiny svolal a vstříc prokletému nekromantovi se vydal. Prošel záhadnýmy portály díky esenci stromu jež ho provázela. Dlouho Nekromantovi čelili avšak pomoci elfce nestihli. Nyní se tiše zástup hvozdem sune, v čele elf s tělem elfky v náručí…
