Aktuální dění Odkazy Pro nováčky Hraní role Města a území Informace

Therien

-> Charakterník

I.

Zadíval se do neznáma. Jeho oči se urputně snažili zvyknout si na náhlou přítomnost tmy, která ho obklopila. Pomalu začal šátrat rukama kolem sebe.
Fuj, pomyslel si. Na ruce mu utkvěl kus slizkého mechu, i když ho neviděl, doufal, že je to mech a ne něco horšího.
Našlapoval obezřetně, ale věděl, že si musí pospíšit.
Pomalu postupoval v před, s jednou rukou sahající na zeď a s druhou držící hůl, pomocí které odhadoval směr cesty.
Začal vzpomínat.

"Tudy!" křikl Valihrach. "Mě ty mrchy neutečou! Vím moc dobře, že z nás mají strach."
Snědý, černovlasý barbar ve špinavé plátové zbroji, se zubatým mečem v jedné ruce a štítem pevně zapřeným v druhé, rozkopl dveře vedoucí do další místnosti.
"Bojovník, co zažil mnoho tuhých zim" sykla si pro sebe hraničářka Anna a přiložila nataženou tětivu s šípem blíž k tváři.
Vždycky jdou do všeho po hlavě a nezajímají se o důsledky, pomyslela si. Ale co už, pravdou je, že není nač čekat.
Vešla opatrně do místnosti hned za Valihrachem. Měla na sobě lehkou zbroj, která zakrývala její jinak poutavě ženský hrudník.
Přes krk jí vysel velký, tmavý plášť lemovaný sobolinou, na kterém se jí rozplýval vodopád rudých vlasů. V ruce třímala pevný, zdobně vyřezávaný luk.
Pronásledovali je už několik hodin. Ej-Mara rudookého a jeho pět posledních věrných zabijáků, kteří si společně s ním vybudovali ukrýt ve zdejších jeskyních. Jako další do tmavé místnosti plné sudů, starých svíček, pohárů, harampádí a rozházených balíčků karet, v nichž na první pohled přebývaly esa, vstoupil Therien. Čaroděj, oblečený v prosté červené róbě a klobouku. Táhlo mu už na šedesát, ale nevypadal na to. Vzpřímený postoj, milý úsměv a ještě něco tajemného, co v jeho očích tepalo energickým životem, způsobovalo, že vypadal mnohem mladší.
"Tady to teda vypadá jako ve chlívě" dal průchod pocitům Therien a otřepal si z klobouku prach. "Zjevně zde trávili většinu času" odpověděla Anna a kopla
do prázdné láhve od pálenky válející se jí u nohou.
Banda Ej-Mara přebývala ve zdejších horách od doby, co je z údolí vyhnala skupina žoldáků zaplacených zdejším vojvodou a především zástupem kupců,
kterým překáželi na obchodní cestě. Jakmile se žoldákům podařilo vyhnat bandu Ej-Mara z oblasti obchodní stezky, peníze na jejich žold rázem zmizeli.
Nikdo už potom nemyslel na osady, které byly stále v nebezpečí, a i kdyby s tím vojvoda chtěl něco dělat, bohatých kupců se již tahle záležitost netýkala. Banda Ej-Mara se proto
ukryla v horách a namísto okrádání vozů přeplněných vzácnými látkami a zahraničním zbožím, začali loupit ovce, krávy a vykrádat sýpky chudých venkovanů. Odpor byl marný, dobrými meči vyzbrojeným bojovníkům na koních se nemohlo rovnat pár vesničanů s kosami a sekyrami. Sedláci koně sice měli, ale převážně na práci a nehodlali riskovat jejich životy v otevřeném boji. Život dobytka byl ve zdejších horách důležitější než lidský a banda
Ej-Mara si to dobře uvědomovala.
"Tak jdete nebo si nejdřív zdřímneme!?" prskl Valihrach a vydal se úzkou chodbou podepřenou ztrouchnivělými pilíři. "Že mě to nenapadlo dřív" ušklíbl se Therien.
V dávných dobách, kdy bývalo království sjednocené, zde těžívali královští kovkopové citrín. "Ideální prostředí a my to vždy hledali v lesích okolo." řekl do zad Anně, která si již razila cestu tmou za Valihrachem. Honili je už od svítání, kdy se doslechli, že nedaleká vesnice lehla popelem. Ihned za nimi vyrazili, aby stopa nestihla vychladnout a podařilo se.
Tentokrát byla banda, zjevně kvůli pomalu přicházející zimě, nucena uloupit víc, než kolik bylo přípustné pro rychlý a nepozorovaný ústup zpět do úkrytu....



návrat na seznam příběhů

Komentáře hodnotících k příběhu
(vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie)
Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu
Hnědá = tento komentář může být zastaralý
prozatím žádné komentáře
Podrobný rozpis získaných ohodnocení:

© Copyright 2002-2024 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist