Na této stránce naleznete odkazy na nejrůznější historické prameny popisující dějiny zemí andarijských, jejich sounáležitostí i obyvatele v nich žijící.
"Cože jsi to viděl?" *položil muž korbel vína na stůl*
"Sám tomu nemohu uvěřit.....možná.....možná to byl sen" *drkotal první lovec*
"Znám tě už nějaký pátek a tak vím, že to muselo být něco velkého" *popichoval ho druhý lovec*
"Kdyz v Lewanu utichly ty běsnění živlů, tak sem vstal a vydal se do lesů nalovit nějaké ty kožešiny. Kryju se za jedním stromem a mířím na laň, když tu najednou se pode mnou otřásla země. A za chvili znova a znova. Otočil sem se a....a...."
"Co jsi viděl?" *nedočkavě se vyptával druhý*
"Obrovský strom" *dokončil přerušenou větu první*
"Cože...co? Tys viděl strom?" *hlasitě se rozchechtal druhý lovec* "víš kolik je v lese stromů?"
"Ne...ne ty tomu nerozumíš, on pochodoval"
"Co....že? On pochodoval? Jak může strom chodit?" *ptal se udiveně druhý lovec*
"Na to ti neumím odpovědět, prošel kolem mě, země se pod jeho kroky mírně otřásala, koruny stromů jako by mu samotnému uhýbaly z cesty, nechápal sem....ani ta laň se nepohnula, i když prošel přímo vedle ní" *dokončil vyprávění první*
"A co jsi dělal potom, skolil jsi tu laň?" *vyzvídal druhý*
"Co sem asi tak dělal, bylo to znamení, vzal sem nohy na ramena a utekl do města. Pár dní mě v lese někdo jen tak neuvidí, to ti říkám tady a teď!"
*ještě dlouho do noci diskutovali dva lovci o podivném setkání v lese*
dne 25.01.09 zapsal(a) Dorothea
Podivný zápisek na pergamenu
*V Lewanu si větříček pohrával s kusem pergamenu, který hnal po tamnějších cestičkách, až jej zdvyhnul mladý elf a začal číst*
Už je tomu dávno, co se ve zdejším lese probudili stromy a začali kráčet mezi námi. Pokoušel sem se o nich něco zjistit, ale informace jsou velmi tajemné, nejasné a zkreslené. Doufal sem, že mi místní obyvatelé tohoto zarostlého města nějak objasní tyto záhady, ale neměl sem štěstí. Názory se velmi liší, sice mě všichni okazovali na mladou druidku, ale tu sem už delší řádku dnů neviděl.
Z toho, co sem tedy zjistil, Entové odmítaly útočit na jisté hadí válečníky, někdo také tvrdil, že byly spojenci. Avšak z mého pozorování vyplývá, že prozatím nikdy neopustili ten hustě zaroslý les, chrání jej, jako by byl jejich....čož mě přivádí na myšlenku......
*zbytek pergamenu je ušpiněn od inkoustu, jako by jej někdo v prudkém trhnutí vylil*
dne 24.07.09 zapsal(a) Dorothea
Při svitu luny
V husté tmě při svitu luny se na louce ve hvozdu se něco pohnulu. O chvíli později se na louce zjevil stín v celé své kráse, velký, mohutný a majestátný. Chvíli se rozhlížel, jako by někoho čekal. Na to se z okolního přítmí objevilo několik dalších stínů, které těžkopádně k němu přistoupily.
Mluvili dlouho neznámým jazykem, předlouho. Nakonec pokývaly korunama a rozešli se.
Pouze dva tam zůstaly ještě dlouho dobu.....
dne 30.07.09 zapsal(a) Dorothea
Jednoho pozdního večera
...i sešli se dva entové u tvořícího se portálu v jejich hvozdě a sledování několika místními mezi sebou rozmlouvali, seč okolní jim nerozumněli. Chvíli na to jeden ukázal vetví k severu a oba se tím směrem vydali. Zvědavý to místní je následovali až na místo, které chráněno magií bylo, jenž pouze jeden vstup mělo. Na tom místě vždy jeden zástupce druhu hvozd obývajícího čekal, co Entové jim sdělit chtějí. Místní stojící za bariérou ničemu nerozumněli, leč ti, jenž odvážili se vstoupit překvapeni byly, sic nejen Entům, leč i zvířatům najednou rozumněli. Co Entové sdělit chtěli však vědí jen ti, jenž je následovali...
