Aktuální dění Odkazy Pro nováčky Hraní role Města a území Informace
rss trubači

Co je nového?

Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky.
Víte, jak odkazovat na novinky?

vše - quest - turnaj - zpráva - vyhláška - kronika - města - vyhledávač δ

12.08.21, 12:04 odkaz přidal(a) Arella
obrazek
Šipka do srdce
"Dávej bacha, tupče!" sykl tiše jeden z maskovaných mužů na druhého, kterému se smekla noha na střešní krytině. Opatrně přelézali střechu polorozpadlého domu v chudinské čtvrti Andoru, aby se nepozorovaně dostali
do zad městským strážníkům. Byla deštivá noc, což se jim moc nehodilo, protože se hlídači před kapkami deště chodili schovávat pod převislé stříšky věznice.
Vhod jim přišel až povoz se zběsilým koněm, který kolem nich s hlasitým dupotem proběhl a za povozem jeho pán s křikem, aby ta mrcha zastavila!
Využili onoho momentu, aby se přiblížili, a jakmile kůň s chlapem zmizel ve tmě, zaútočili. Museli být přesní, aby nestihli spustit poplach.
Jeden ze strážných přesto sáhl po rohu, aby zatroubil, ale stihl jen napůl zakvičet než byl nadobro umlčen. Maskovaní se obezřetně rozhlédli jestli se někdo neblíží, zatáhli těla mezi sloupoví věznice a pokračovali ve svém úkolu.
Trvalo dalších dvacet minut než přemohli i stráž na ochozech. Poté se dostali k věznicím, kde v jedné pospával na pomočené slámě muž a ve druhé zbídačená žena. Nebudili je, vytáhli z kapes úzké trubičky a vyfoukli z nich šipky napuštěné jedem, jež po několika vteřinách každého z vězňů usmrtila.

Kapitán Coltaine stál před velikým stolem v andorské starostovně. Ruce držel sepnuté za zády a tvářil se rozčileně. "Jak mohli nováčci hlídat věznici?!" zopakoval již po třetí. Očima propaloval kastelána Karamona - dočasného správce
Andoru. "Šest mrtvých strážných a dva vězni!" zuřil.
Karamon seděl ve vysokém ušáku a nevěděl, jak zareagovat. Tušil, že kdyby řekl cokoli, nic to na věci nezmění.
Byl to malér. Veliký.
26.07.21, 10:22 odkaz přidal(a) Arella
obrazek
Peníze nebo život
Skupina otrhaných a raněných mužů seděla v rozpadlé pevnosti uprostřed lesů a bědovala. Zapíjeli svůj neúspěch kořalkou, dojídali zbytky pečínek z ohně a přemýšleli, co budou dělat dál.
"Budem pokračovat, todle musí jednou vyjít," ozval se jeden.
"Prachy potřebujem!" zvolal druhý.
"Už nám to překazili podruhý, nemá to smysl," zahudrala žena, která obcházela muže a ovazovala jim rány.
"Mlč! Musíme sehnat loď a vypadnout dřív, než se to tadyhle sesype úplně," řekl další.
"A co se takhle s někym spojit?" navrhl jednooký habán.
"S kym jako?" ozval se zase první.
"Musíme to líp promyslet. Z děcek nic nekáplo krom krve a z tý bankéřky sme akorát domlácený. Takhle to dál nejde. To nás dřív vybijou do posledního chlapa a ženský, než se vodsud dostanem," přemýšlel nahlas habán.
"Já nikomu poskoka dělat nebudu!" Zaprotestoval druhý a v kruhu se ozvalo souhlasné mručení, načež ho jednooký umlčel stisknutím krku. "Už teď seš bídná krysa a jestli vodsud chceš vodejít po svejch, nic jinýho ti stejně nezbyde. Je nás málo a těch císařskejch zmetků moc!" Pak ho pustil, podíval se po ostatních a s dlouhým nádechem nasál příjemný večerní vzduch do plic. Při výdechu se ušklíbl. "Zkusim najít Erona..."
21.03.21, 12:11 odkaz přidal(a) Arella
obrazek
Císařský soud
Vážení občané,

jelikož došlo k několika přečinům proti císařskému nařízení, které zakazuje lov draků, je mou povinností svolat císařský soud, který se bude konat ve čtvrtek 25. března od půl deváté večer v prostorách hradu.

Jako hříšníci jsou předvoláni členové cechu Drungor a členové cechu Broučků. Vyzýváme jednotlivé provinilce, aby se sami před soudem přiznali ke svým činnům, či se hájili. Pokud tak nenastane, bude uvalen trest na celý cech.

Císařský soud bude otevřen veřejnosti.

V Andoru, 21. března

Kapitán Coltaine v. r.
18.01.21, 11:56 odkaz přidal(a) Arella
obrazek
Jsme zpět!
Řady několika mužů i žen v černém odění postupovala úzkými uličkami temného podzemí, které bylo cítit zatuchlým vlhkem a plísní. Nic se tu nezměnilo. Přibylo pouze několik pavučin od obřích Snovačů jimž se zdárně vyhnuli.
V pokojích - ač spíše připomínaly brlohy - vyskládali věci, které jim po dlouhé plavbě zbyly. Ty cennější poté přemístili do místnosti se zamřížovanými dveřmi. Moc toho nebylo. Byl nejvyšší čas oprášit staré zvyky...
"Měli sme vypadnout," nadhodil Ranař a plivl na podlahu. "Máme za p*delí nějakýho šmejdskýho vořecha, co si řiká Vládce a my si tady rovnáme zlaťáky do komínků. Co chceš jako dělat?"
Tarceas ho vyslechl a věděl, že má jeho přítel pravdu. Vyhlídky nebyly nejlepší, a tak jen pokrčil rameny. "Vožerem se."
24.12.20, 08:27 odkaz přidal(a) Rynn
obrazek
Vánoční andarijské legendy III
LEWANSKÁ - Doby minulé

Nikde jinde v celé Andarii byste těžko pohledali jiné místo vystavěné v takovém souladu s přírodou jako je tomu právě v království elfů. A tak tomu bylo od samého počátku, od prvního kůlu zatlučeného do země. Legendy praví, že tenkrát elfové, bez rozdílu, ovládali řeč zvířat. Dokázali k nim promlouvat, nelovili je pro potěšení. A zvěř, ač divoká, na ně neútočila. Ba naopak. Pomáhali chránit jejich malý kus ráje v panenské přírodě.

A přesto, že elfové tuto schopnost ztratili už před dávnou dobou – dobou, kterou už nikdo nepamatuje, důkaz, že nejde o prostý výmysl, přeci jen existuje. Vždyť právě v Lewanu žije dodnes zvířectvo, které jinde v zemi nenajdete. Ať už karibu, fretky, stříbrné lišky, jeřábi, ...

Cizinec se zašpičatělýma ušima je oděn v oblečení, které připomíná dávné doby. Kdy teprve města byla v rozkvětu. Po městě se šušká, že hledá pomoc. Za kterou se dokáže odměnit něčím, co nikde jinde už není k vidění.



ANDORSKÁ – Legenda o švadleně se zlatým srdcem

Znáte tu povídačku o šlechtičně Josefíně z rodu Fénů? Té, která byla za svou nafrněnost potrestána a doteď bloudí zakletá zemí. Málokdo ale ví, že měla mladší sestru. Byla první, kdo pro ni šil šaty, rukavičky, ... A také první, koho Josefína ze zámku vyhnala. Sama chodila oblečená v prostých šatech, radši dělala radost ostatním než sobě. Po vyhnanství ale nezatrpkla. Bloudila zemí, v torně sbalené kusy látek a šitíčko. A šila všem chudým a potřebným, kteří její dobré srdce a šikovné ruce dokázali ocenit.

V hlavním městě se prý objevila smutná švadlenka. Bezradně postává před prázdným domem, kde mívala Thalma svou dílnu. A údajně nemá daleko k pláči.




Terricovi to nedalo a i letošního roku se vrátil do naší Andarie. Hravost v jeho očích nemizí a dokonce tvrdí, že je jen krůček k novému vynálezu. Nohy ho ale zanesly do míst, kde se člověk opije i z pouhého dýchání vzduchu. Tváře má červené, nos také... je to vážně jen zimou? Kdo si na Terrica vzpomíná, za ním pospíchá... některé hračky nejsou v rukách opilců totiž vůbec bezpečné... zejména v téhle osadě...
18.10.20, 18:23 odkaz přidal(a) Arella
obrazek
Kapka za kapkou...
Před několika týdny

Eron s úžasem hleděl na čtyři nádherné krystaly lesknoucí se pod světly loučí. Každý z nich zastával na oko jeden z elementů - vodu, vzduch, oheň a zemi. Ve skutečnosti to byly jen magické krystaly, které dokázaly aktivovat portál do podzemí Černého hradu.
Poté, co přišli o jeden ze svých úkrytů nedaleko Ilerenu, dostali nový úkol. Nalákat ty kazisvěty do pasti. Když sepisoval řádky na svitek pod jménem úslužného vědmáka Širondena, několikrát se podíval s úšklebkem na jeho hnijící hlavu napíchnutou na zlomeném kopí. Každé slovo volil pečlivě - vzkaz musel působit věrohodně. Pak už ho stačilo jen přivázat k nožce sněhově bílého holuba, aby jej doručil a začal tak kolečko událostí, které mělo oslabit císařství...

"Zatracenci," zavrčel skrze zaťaté zuby. Ze střechy bankovního domu sledoval skupinu zatvrzelých odvážlivců, kteří byli odhodláni zachránit ty, kteří uvízli v podzemí Černého hradu. Měli tam uhnít a posloužit jen jako další stavební kámen! Udeřil pěstí do střešní krytiny, která se po prudké ráně sesunula k zemi a roztříštila se. Odplivl si a zmizel ve stínech, aby podal hlášení o pohybu císařských.

**********

Sotva se přehouplo léto, příjemné teploty vystřídal pravidelný lijavec a prudké ochlazení. Nebylo dne, kdy by se po obloze neproháněla šedavá těžká mračna. Dokonce i jižní část země se topila v kalužích a blátivých cestách. Někteří si ovšem tuto změnu nepřipouštěli a i nadále doufali, že se počasí umoudří. Jiní se už sháněli po teplém ošacení a pomalu připravovali pole na zimu. Dokonce si všímali i zvyšujících se hladin řek. Taková změna počasí nevěstila nic dobrého...
07.08.20, 12:09 odkaz přidal(a) Arella
obrazek
Rozhodnutí
Pod podrážkami bot křupalo několika mužům kamení i rozpraskaná hlína, kterou měly na svědomí horké letní dny. Slunce žhnulo vysoko na obloze, po níž čas od času plul nadýchaný obláček. Nic ovšem nenasvědčovalo tomu, že by se počasí umoudřilo a spadla alespoň trocha vody, jež by pročistila vzduch a svlažila zažloutlou trávu. Práce byla v takovém horku úmorná, přesto nikdo z přítomných nepolevoval. Bedny, koše, sudy, zvířata – to vše muselo být do pravého poledne přeneseno do podpalubí lodí, které kotvily nedaleko malého mola.
„A co Haďas?“ dožadovalo se odpovědi malé dítě, kterému horko nevadilo a bez jediného náznaku únavy pobíhalo po nádvoří dřevěné pevnosti. Doběhlo k vysokému muži v černém odění a pověsilo se mu na paži, aby se zhlouplo. „Toho berem. Vodnes si ho v bedně do kajuty a nezapomeň na kudlu,“ odvětil vrčivým hlasem a zjizvenou tvář mu zkřivil úsměv. „Tak jo! A ještě slizáka!“ vypísklo dítě nadšením a zase zmizelo.
„Stíháme. Už jenom pár beden a sme připravený vypadnout,“ hlásil jeden z mnoha mužů ve stejnokroji. Tarceas se k němu přitočil a kývl. Rozhodnutí, že Skarfové opustí Andarii, padlo rychle. Nikomu se nezamlouvala současná situace v zemi, po níž se rozpínaly síly Černého hradu i Říše. A tak během několika týdnů sehnali zásoby jídla a sesbírali vše, co v sobě skrývalo jejich doupě...
21.04.20, 15:37 odkaz přidal(a) Arella
obrazek
Pach smrti
Uprostřed noci se jižním městem rozléhaly zvuky klepání kladiv, řezání pil, ržání nervózních koní a výkřiky rozkazů. Organizované skupinky mužů nakládaly dřevo, plátna, ale i osobní věci na lodě. Jiné skupinky se procházely po paloučku s lucernami v rukou, aby zkontrolovaly, zda je vše připraveno k převozu.

Zhruba ve stejný čas se podobné zvuky ozývaly v západní části elfského města. Lodě byly naplněné, muži seřazeni na svých místech. Stačil jeden výkřik, jeden jediný rozkaz a lodě se daly do pohybu.

„Rozbijte tábor!“ burácel hromovým hlasem obrovský ještěr, když zakotvili. Nozdrami nasál vzduch. Cítil smrt…

- 1 - 2 - 3 - 4 - 5 - 6 - 7 - 8 - 9 - 10 - archív -

Valid CSS Valid HTML 4.01 Transitional 

© Copyright 2002-2024 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist