Aktuální dění Odkazy Pro nováčky Hraní role Města a území Informace
rss trubači

Co je nového?

Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky.
Víte, jak odkazovat na novinky?

vše - quest - turnaj - zpráva - vyhláška - kronika - města - vyhledávač δ

05.08.22, 16:25 odkaz přidal(a) Arella
obrazek
Nový prapor
Ulicemi nočního písečného města putoval k jednomu z menších domků muž v karmínových kalhotách, vestě a třírohém klobouku s perem. Jeho chůze byla tichá a nijak nespěchal. V ruce svíral svitek ovázaný modrou stuhou. Stínů, které se pohybovaly mezi vzrostlými palmami a ostatními domy, si nevšímal. Snažil se si zachovat chladnou hlavu. Počkal na tajné znamení, které mu předal jiný muž ukrývající se nedaleko od něj. Zaklepal na dveře a tichým vydechnutím se připravil na svůj herecký výkon. Nic. Zkusil to znovu.
“Paní Doro! Nesu naléhavé zprávy z přístavu! Váš manžel! Jeho loď byla přepadena!” spustil řeč, kterou si cestou opakoval neustále dokola. Do hlasu vkládal naléhavost i důležitost. Musel být důvěryhodný. “Paní Doro! Váš manžel!”
Dora uvnitř místnosti rozsvítila lucernu, rychle si přes ramena přehodila šátek a spěchala ke dveřím. Na okamžik se zarazila. Když ovšem uslyšela třetí zabušení na dveře, nezaváhala. Šlo o jejího manžela, kterého milovala a vždy mu byla oporou i pomocnou rukou. Pokud potřeboval pomoc i nyní, nesměla otálet. Otevřela dveře a podívala se na muže se svitkem v ruce, který jí podával.
“Loď vašeho manžela byla přepadena, poslali mě sem se zprávou,” sdělil jí s naléhavostí v hlase, a jak k ní natahoval ruku, vyhrnul se mu rukáv bílé košile na předloktí. Vytetovaný černý obrazec zkrouceného hada Doře napověděl, že se nejedná o žádného poslíčka z přístavu. Zlostně zavrčela, v očích jí zajiskřilo a seslala proti muži ohnivé kouzlo, které ho poslalo o několik metrů vzad do křoví. Než se však zmohla na něco dalšího, byla v obklopení černě oděných postav. Na krku cítila ostří dýky, ruce jí drželi od těla. Snažila se pohnout, ale nešlo to. Byla jako v kleštích.
“Prašivý prodejný psiska!” prskla vztekle. Zapomněla se natolik, že byla její podoba Dory naráz pryč a znovu vypadala jako ona - Vilma.
“Co s ní? Řekli živou?” zeptal se Ranař.
Tarceas před ženu předstoupil, stáhl si šátek pod bradu a na jeho zjizvené tváři se objevil nepěkný úšklebek. “Prej živou, ale nehody se stávaj,” zavrčel posměšně. “Vemte ji dovnitř, trochu si pohrajem. A ticho, hovada!” upozornil je, když se skupina začala zlověstně radovat. Vtáhli ženu do místnosti, hrubě povalili břichem na stůl, k jehož nohám jí přivázali rozpažené ruce. Jeden z mužů si prostě rozvázal kalhoty a vyhrnul jí noční košili.
“Ještě ne!” štěkl po něm Tarceas, který naznačil dalším mužům, aby se chopili nástrojů.
“Toho budete litovat! Usmažím vás!” vyhrožovala Vilma a prskala po nich nadávky tak dlouho, dokud jí nechytili jazyk do kleští a nevyřízli ho. “Lepší,” zavrčel spokojeně dlouhán. Nacpal jí do zkrvavených úst kus hadru, který našel v polici. Pak mávl na smečku černě oděných. “Tak dělejte, nemáme na to celou noc! Musim ji pak ještě vopracovat.” Nechal je, ať si s ní dělají co chtějí. Bylo mu to jedno. Seděl ve vysokém ušáku, jednu nohu pokrčenou, přes ní přehozenou ležérně ruku a v druhé ruce si pohrával s nožem. Vzpomínal na poslední rozhovor, který vedl u břehu řeky se zadavatelem. Dora - Vilma měla být nebezpečná. A oni tu byli přece na špinavou práci. Sevřel rukojeť nože, zvedl své téměř dvoumetrové tělo z křesla a chopil se práce.

Ranní slunce ozářilo zlaté hradby Thyrisu. Několik místních trhovců zděšeně vykřiklo, když nad hlavní bránou spatřili přivázané tělo stažené z kůže. Kůže visela z těla pouze v oblasti kotníků, takže působila jako bizarní vlečka šatů. Byl to odporný a děsivý pohled. A zhruba uprostřed zkrvavené hrudi byl nožem připevněn lístek.

“Máte ji?” zeptal se zadavatel.
“Jak se to veme. Řekněme, že má Thyris novej prapor,” zachechtal se štěkavě Tarceas.
11.05.22, 15:05 odkaz přidal(a) Arella
obrazek
Zkoušky
Na kusu země, který se nacházel v nejmenovaném moři, seděly tři postavy na vyřezávaných křeslech a rozmlouvaly spolu již několik hodin. Jedna z postav byla vysoká a útlá, druhá postavou spíše hromotluk a třetí byla něco mezi tou první a druhou. Nad hlavami jim poletovala světélka ohníčků, která vytvářela dlouhé stíny.
“Tři zkoušky jsou za námi,” konstatovala jedna z postav. “Nejsem s výsledkem příliš spokojený, přesto nejsme ještě u konce.”
“Poslední zkouška byla příliš nebezpečná,” řekla další postava.
“Nebezpečná?” ozvala se poslední z postav.
“Tvá zkouška mohla stát většinu z nich život,” ozvala se námitka. “Byli posláni do samotného pekla!”
“Houževnatý národ se jen tak něčeho nezalekne!” oponovala postava burácivým hlasem. “Jsou odvážní a jejich víra je pohání kupředu! To se o ostatních říci nedá. Okrádají se navzájem, lžou, stáhnou ocas jakmile by jim byl zkřiven vlásek a nevěří v nic!”
“Všichni nejsou takoví,” oponoval mu hlas útlé postavy.
“Všichni ne, ale většina ano. Má pravdu. Měli bychom přitvrdit a žádat si více. Laskavost musí jít stranou. Tohle trvá už příliš dlouho.” Poslední slova byla pronesena s vážností i odhodláním, kterému zbylé postavy přitakaly.
16.01.22, 22:25 odkaz přidal(a) Tass
obrazek
Několik dní před bitvou
S prací začali hned po setmění. Zatímco muž plnil sudy výbušnou směsí, žena smotávala dlouhé kusy provazu. Pracovali beze slov, aby nevzbudili děcko, co spalo ve stejné místnosti. Navíc dobře věděli, co dělat.

Až pozdě večer konečně zavelel: "Je čas, převleč se."
Když byla ve zbroji a balila převlek, musela se chechtat. "Takže přes Thyris?"

V lese přes sebe přehodili temně modré pláště, nandali si masky a zamířili k dřevěnému hradišti. Uvnitř města nepobyli dlouho, potřebovali prozkoumat vnější stranu hradeb.
"Hlídej!" nařídil jí než zabořil lopatu poprvé do země. V práci je však nikdo nevyrušil, město bylo tiché.
Zbývalo jen odevzdat plánek s označenými místy ukrývající nálože.
15.01.22, 22:44 odkaz přidal(a) Jednooky
obrazek
Noční přesun
“Jsi s tím hotov?”
“Ano pane,” pronesl muž, jehož bledou tvář pokrývaly černé skvrny, které se každou chvíli měnily. Skláněl se zrovna nad kamenem, který pokrývaly nápisy a tlačítka. “Je to hotové.”
“Výborně, vrať se do hradu a přiveď sem část armády. Zítra asi budou překvapení.”

Postava v černé zbroji stála kus od řeky v lese a pozorovala oblohu. Když nad ní proletěl velký stín, zapsala cosi na pergamen. Pak popošla až k ústí řeky, kde čekal velký zarostlý muž v róbě. Kývli na sebe.
“Vše je připravené. Snad každý sehraje svou část správně.”
04.01.22, 21:26 odkaz přidal(a) Arella
obrazek
Nečekaný útok
Svíral v ruce svitek s neúhledným písmem, který mu přinesl jeden z jeho mužů. Četl ho v přítmí pokoje, zatímco si u rozpadlé skříně jednou rukou dovazoval kalhoty a poté šátral v polici po košili. Bylo mu jedno, že jeho ošacení páchne špínou a chlastem. Patřilo to k němu. “Zase sme vám dobrý, volové…” zamručel. Jeho další úvahy přerušil výkřik.
“Tatííí!” vřískalo malé děvče. Přiběhlo s uslzenýma očima. Vlasy mělo pocuchané, plné pavučin a prachu. Oblečení špinavé od hlíny a místy potrhané. “Tááátiiii, Haďas!”
“Co je s nim?” zeptal se klidným chraplákem. Časy, kdy v něm zatrnulo pokaždé, když slyšel její vřískot, naštěstí minuly. Zvykl si.
“Kobruše!” vysvětlovalo uslzeně. On však nebyl o nic moudřejší. Navlékl se do košile, chytil děvče za ruku a táhl ji dlouhými chodbami ke kuchyni, kde si hrávala. Měla tam dvě bedny. V jedné měla svého prvního hada, kterého jí daroval a pojmenovala ho Haďas. Ve druhé ji dovezl z jihu královskou kobru - Kobruši.
“Tys je strčila do jedný bedny?” zeptal se uslzené dcery, když mu došlo, co se stalo. Kobruše vyřídila Haďase. Nadobro. Děvče kývlo.
“Chtěla jsem je skamarádit,” vysvětlovalo a lítostivě se podívalo do bedny na mrtvého mazlíka.
“Sem ti řikal, že to nejni dobrej nápad. Máš kudlu?” zeptal se jí zcela automaticky. Vzal si od ní dýku, kterou mu vzápětí podala. Vyřízl Haďasovi zub, přešel místnost a vytáhl ze šuplíku koženou šňůrku, kterou kolem něj omotal. Ukázal hadí náhrdelník děvčeti. “Tak ať máš na něj památku, ne? Jo a,” začal, “budeš muset na pár dnů k mámě. Máme s klukama práci.”
“Já chci taky pomáhat!” vyhrkla. Otcovo vrtění hlavy ji neodradilo. Pověsila se mu na ruku a hučela do něj další hodinu a půl, dokud ji nenacpal do sedla a nedovezl k domu její matky.

Byla jedna z těch mrazivých nocí, kdy na nebi nebyly vidět ani hvězdy. Využili toho a vplížili se podél hradeb k ležení otrokářů, kteří okupovali Margaard. Napočítali jich dobré dvě stovky. Skarfů bylo podstatně méně. I tak věřili tomu, že dokážou ovládnout situaci.
Prvních několik mužů odchytili postupně, když se šli vymočit. Útok na další z nich proběhl přímo z lesa, kde zůstali skryti ve stínech. Do tětiv luků zasadili otrávené šípy a vyslali je k ležení otrokářů. Ozvaly se výkřiky bolesti i překvapení. A právě tyto výkřiky přilákaly jejich největšího nepřítele. Na černé obloze se jako stín prohnal Temný drak. A ač si Skarfové mysleli, že jsou dokonale skryti před jeho zrakem, mýlili se. Neunikl mu žádný z jejich pohybů. Křídly rozvířil koruny stromů, ze kterých popadal sníh a následně zahltil zabijáky svým dechem. Nikomu se v daný moment nic nestalo, i tak je ale překvapilo jejich odhalení. S drakem bojovat nemohli, neměli s sebou vhodné vybavení. Dali se proto na ústup.

Daleko od Margaardu, někde mezi Ilerenem a severem, se jeden z mužů začal hroutit v sedle. “Amigo, vstávej, vole!” povzbuzoval ho jeden ze Skarfů. Ale ani jemu nebylo nejlépe.
“Do pekel! Co to je?!” ozval se další, když si sáhl na čelo. Měl na něm podivný vřed.
“Ta svině nás něčim vošlehla!” stěžovali další. Vředů přibývalo.
“Tare? Vole, Tare!” zařval nejbližší jezdec, který ho spatřil padat z koně. “Hej, Tarceas dole!”

15.12.21, 11:39 odkaz přidal(a) Arella
obrazek
Půlnoční nalodění
Noční nalodění
Ticho nočního přístavu rušil - ostatně jako vždy - hluk z nedaleké krčmy. Zpěv, hudba, rozbíjení skla a hádky nad karbanem se nesly po jeho celé délce.
Asi hodinu před půlnocí zde zakotvily dva trojstěžně. Oba působily vedle ostatních loděk majestátně a se svými jmény “Siréna” a “Mořský had” se tu vyjímaly.
Kapitán Welton okřikl svou posádku na Siréně, aby se uklidnila. Všechny námořníky zlákala nedaleká zábava v krčmě. Nikomu z nich se nechtělo těsně před Vánoci odplout do neznáma a na dobu neurčitou. Nikdo z nich ani nevěděl, zda se vrátí živí.
Na Mořském hadovi bylo ticho. Velící kapitán Umbrecht držel svou posádku zkrátka. Vyčkávali a o dobrou hodinu později se i dočkali.
K lodím přicházela skupina mužů ve zbrojích a s tmavě modrými plášti hozenými přes ramena. Doprovázela je dvojice v kápích a teplém ošacení. Všichni si nesli batožiny s tím nejnutnějším pro výpravu.
Umbrecht, Welton, dvojice a velící mužů ve zbrojích se sešli v kajutě jedné z lodí. Rozložili na stole mapu, její rohy zatížili svícny a po krátkém tichu padla ona palčivá otázka. “Kam plujeme?”
Velící zapíchl prst k okraji mapy na jihu a klidným hlasem odvětil: “Sem.”
“Ale to jsou neprobádané vody. Nikdo je nikdy nezmapoval,” namítl rázným hlasem Umbrecht.
“Jiná možnost není,” odvětil velící.
“Je to až za Asárií. Na takovou plavbu nemáme zásoby. Budeme je muset po cestě doplnit,” ozval se Welton, když si spočítal délku trasy. A jeho výpočty byly jen hrubý odhad. Počasí bylo v tomto ročním období na moři nevyzpytatelné.
“Zásoby nebudou jediný problém, Weltone. Ty vody nejsou neprobádané pro nic za nic.” Umbrecht se zachmuřil ještě víc. Odebral se na Mořského hada a zavelel k vyplutí.

Noční plavba
"Tady je podpalubí. Sítě na spaní jsou támhle, pitná voda a zásoby jídla jsou hlídané. Všichni budou dostávat svůj příděl pravidelně. Nemusíte mít obavy," vysvětloval Welton. Vyzbrojené jednotky modrých plášťů si s Umbrechtem rozdělili půl napůl. Na Siréně zůstalo dvacet mužů s velícím a dvojice. Se zbylými dvaceti muži se Umbrecht na druhé lodi snažil domlouvat gesty, což ho nikterak netěšilo.
"Vy dva," oslovil dvojici, "máte spaní připravené v mojí kajutě. Je to pro vaše dobro, věřte mi," dodal s pohledem upřeným na jednoho z nich. Z jeho poslední věty zaznívalo varování.
"A teď pojďte, najíte se, musíme ještě probrat pár věcí," mávl rukou a vedl je po schodech nahoru na palubu a poté zamířil do kajuty, kde za nimi zavřel dveře. Na stole, kde předtím rozložili mapu, čekaly talíře plné jídla a poháry vína. Welton s velícím se usadili naproti sobě a bez ostychu se pustili do jídla.
"Jestli jsem to v tom zmatku dobře spočítal, nastoupilo vás čtyřicet tři?" položil Welton otázku směrem k velícímu, který přikývl. "Celá má posádka, já a tady dvojice. Počítal jste správně."
Další otázka padla z úst jednoho z dvojice: "Tušíte kde by mohl Krkavec být? Jeden z vašich lidí ho zná. O koho jde?"
"Mhm," zahučel velící s plnou pusou kuřete, "zná ho Cukrouš. Je na Mořským hadovi, pluje tedy s námi. Krkavec mu poslal zprávu, že míří dál na jih. Vtipně k tomu využil krkavce."
"A co nás tam čeká?" zeptal se znovu jeden z dvojice.
"To nikdo neví," odvětil mu Welton s vážnou tváří. "Jih je mezi námořníky obávaný. Koluje plno legend o potopených lodích a ztracených posádkách, které zmizely právě daleko na jihu..."
"Kdy bude nutná první zastávka?" ozval se hlas druhého z dvojice. Byla v něm cítit nervozita.
"Za šest dnů. Doplníme pitnou vodu v Midě. Je to taková ostrovní obchodní smyčka," pousmál se kapitán Sirény. "Najezte se a běžte se vyspat. Čeká nás dlouhá cesta."
14.10.21, 11:47 odkaz přidal(a) Arella
obrazek
Soutěž o průchod Strašidelným domem
V období od 15. - 31. října se můžete zúčastnit soutěže o nejrychlejší průchod místem plným pavučin, chichotajících se obrazů, podivných průzračných bytostí a blikajících světel!
Nezáleží na počtu pokusů ani na sestavě skupiny, ale pouze na vaší rychlosti! Strašidelný dům čeká právě na vás!

Důležité je vejít a zase odejít s hlavou na krku!

Soutěž bude ukončena o půlnoci 31. října.

Pro první tři vítězné skupiny jsou připraveny kouzelné odměny.

Rudolf, pořadatel
18.09.21, 19:42 odkaz přidal(a) Arella
obrazek
Nový gardista ve službách císařství
Vážení obyvatelé císařství,

dne 18. září, roku 21, složila přísahu věrnosti a službu císařství nová gardistka. Tímto bychom rádi uvítali v řadách gardistů slečnu Zuzanu Klaar.

V Andoru, 18. září

Kapitán Coltaine v. r.

- 1 - 2 - 3 - 4 - 5 - 6 - 7 - 8 - 9 - 10 - archív -

Valid CSS Valid HTML 4.01 Transitional 

© Copyright 2002-2024 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist