Aktuální dění Odkazy Pro nováčky Hraní role Města a území Informace
rss trubači

Co je nového?

Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky.
Víte, jak odkazovat na novinky?

vše - quest - turnaj - zpráva - vyhláška - kronika - města - vyhledávač δ

05.12.10, 14:34 odkaz přidal(a) Sylar
obrazek
Cesta na Kyr
Mladému muži padaly vlasy do tváře, když jako každý večer seděl ve své kajutě a psal.
Hledání vypadá nadějně, další svitek odkazující do Thyriských bažin sepsala dáma, která dokonce připsala, kde je možné ji nalézt. Uvolila se mi ono místo ukázat a dokonce mne obdarovala koňským společníkem. Na místě jsme byli okamžitě napadeni páchnoucím lapkou, byl rychle poražen. Srub je jakýmsi skladištěm s molem, u něhož stála i napůl naložená či vyložená loď. Paní Ria si uvnitř všimla podivného prkna, pod nímž jsme nalezli lebku. Po krátkém záchvatu zoufalství, že nemáme již koho se zeptat na účel onoho místa se paní podařilo přimět mrtvé tělo lapky k hovoru a spolupráci, něco tak děsivého jsem mnohokrát v životě neviděl. Nicméně účel to splnilo a podařilo se nám získat nějaké informace. Z nich vyplynulo, že pokud pan de Miquel prošel touto chatou, odplul na jeden z obydlených ostrovů mimo císařství. Já jsem nyní na cestě na Kyr a paní Ria se nabídla, že prohlédne ostrov pirátů. Snad se jeden z nás setká s úspěchem.
Muž zaklapl deník a vyšel na palubu, která už tolik měsíců byla jeho domovem. Noční vítr mu pročísl vlasy a on zavolal na nejbližšího námořníka, kdy přistanou na Kyru. Během hodiny odpověděl mu mořský vlk.
02.12.10, 20:13 odkaz přidal(a) Saraju
obrazek
Podivný tieň
„Neverím že nejaký muž z lávy vôbec kedy žil. Už dávno sopka zo seba nič nedostala. Prichádza zima a nepredpokladám že by nám tu chcela hriať. Asi už zase spí.“ Prehlásil hostinský a dolial pivo do džbánu. Nikto si už dávno nespomenul na sopku, naozaj bola dlho ticho. Pred chvíľkou ale vbehli do hostinca ufúľané deti a brblali si niečo o sopke, podivnom dyme nad ňou a o mužíčkovi čo v sopke žije. Hostinský ich rýchlo vyhnal von, aby si aspoň utreli špinu s topánok, skôr ako mu stihnú pobehať po celej miestnosti. Potom neochotne zobral vedro s vodou, handru a išiel utrieť to čo stihli zablatiť, aby to hostia neroznosili po celom baráku.
V sopke mužíček dokončoval posledné prípravy. Všetky ingrediencie boli pripravené. Do lávy postupne hádzal rôzne bylinky, sušené krídla netopierov, žabie oči, jašteričie chvosty a iné podivné suroviny, ktoré bežný človek ani nepozná. Popri tom odriekal podivné zaklínadlá. Už niekoľko dní, možno aj týždňov zháňal všetky potrebné suroviny a teraz už pár hodín odrieka zaklínadlá a vhadzuje tie suroviny postupne do lávy. Bežný pozorovateľ by si povedal že sa zbláznil. On ale vie presne čo robí.
Po pár hodinách jeho snaženia z lávy vystúpil zvláštny dym. Zakrútil sa ako had nad miestom odkiaľ vyšiel a potom v divnom tvare, podobajúc sa na postavu človeka zastal pred ohnivým mužom. Muž pohliadol do miesta kde by mali byť oči dymu a ticho mu niečo šepol. Dym zmenil svoj tvar a vyletel smerom hore do sveta. Mužíček podskočil radosťou, mädlil si ruky a pomaly sa odobral oddychovať. Dielo bolo dokonané, ďalej to je v iných rukách.
02.12.10, 18:23 odkaz přidal(a) Sylar
obrazek
Alessandro
Pobledlou tvář mladého muže osvětlovala svíce. Seděl shrbený nad knihou v kožených deskách a zapisoval si poznámky do deníku...
Horečky konečně pominuly a mohl jsem pokračovat v pátrání. Výzva v bankách se zdá se ujala, v truhle jsem měl čtyři odpovědi. Tři z nich mne vedly na stejné místo - přímo u cesty mezi Andorem a Thyrisem stojí ruina a u jedné z jejích zdí leží polorozpadlý batoh. Jeho nahnilým obsahem je plášť, košile bez rukávů, tunika, léčivé lektvary, mapa cesty z Andoru do Thyrisu a dýka. Obsahoval ještě pečetní prsten Felunu, ten jediný jsem vzal do své úschovy, bylo by neštěstí, kdyby se dostal do cizích rukou. Zdá se, že tato stopa skutečně vede k panu de Miquel, avšak u těchto ruin bohužel i končí. Kéž by se mnou konzul poslal i nějakého stopaře. Od ruiny jsem se vydal do Thyrisu, doufal jsem, že naleznu někoho, kdo by znal cestu k místu popsanému ve čtvrtém svitku - v thyriských bažinách prý stojí domek s molem a v domku je bedna se svinutou mapou, oblečením, pitím a plány lodi. Z toho seznamu mu nic nenapovídá, že by se jednalo o stopu po panu de Miquel, avšak dokud to sám neuvidím, nemohu si tím být jistý. Potom zde zůstává nezodpovězená otázka, jestli je nějaké spojení mezi těmito místy. Dnes si skutečně přeji, abych se nevěnoval filosofii a dalším podobným vědám, ale byl něčím prostším - lovcem, či stopařem. Pak snad bych již pana de Miquel našel a mohl bych se vrátit domů...
Posledních pár slov stěží dopsal, jeho ruka zůstala nehybná na papíře, víčka mu klesla a hlava padla na jeho ruku. Usnul.

O hodinu později se na dveře kajuty ozvalo zaklepání.
"Pane?"
Nikdo neodpovídal.
"Pane?!"
Odpovědí bylo stále ticho. Dveře se otevřely a dovnitř kajuty vstoupil námořník. Pomalu přistoupil ke stolu a lehce spícímu muži poklepal rukou na rameno. Ten se s leknutím probudil a s brkem špinavým od inkoustu na něj namířil. Námořník se jen zasmál.
"Pane, neozýval jste se, tak jsem šel dovnitř. Je čas večeře a kapitán vás žádá u stolu, abyste mu mohl sdělit další plány. Chce vědět, kdy zase budete chtít na břeh. Dochází nám zásoby, tak je musíme doplnit..."
Muž jen pokýval, přejel pohledem zápis v deníku a podíval se na námořníka.
"Já na pevninu budu muset brzy, pátrání musí pokračovat."
Poté zaklapl knihu a vyšel z kajuty...

Druhý den ráno se v bankách celé Andarie ukázal nový vzkaz.

Drazí obyvatelé,
velice děkuji všem, kteří se zatím zapojili do hledání. Z tohoto hledání vyšla jedna jistě potvrzená informace - pan de Miquel se vydal na cestu z Andoru do Thyrisu, zda však dorazil až do Perly Jihu je mi záhadou, neb jediná stopa se nachází přibližně v půli cesty u ruiny domu. Jedná se o zelený batoh s pár věcmi vhodnými pro cestování. Tyto věci zcela jistě patřily panu de Miquel, neb mezi nimi byl tém pečetní prsten Felunský, jež jsemč převzal do své úschovy. Zde však jasné stopy končí a není známo, zda pan de Miquel pokračoval až do Thyrisu, či jinam, ani zda ten batoh odložil záměrně, či mu byl odcizen... Proto vás opět žádám o pomoc s rozluštěním osudu pana de Miquel. Má schránka na Andorském molu je vám k dispozici.

Hluboce zdraví

Alessandro, vyslanec Felunský
16.11.10, 21:22 odkaz přidal(a) Abe
obrazek
Výzva v bance
Den se pomalu přehoupl v noc a postava v temněfialové tunice procházela městy. Opírala se o černou hůl a zastavila se před každou bankou každého města, aby na její dveře vyvěsila list.

Vážení obyvatelé města, návštěvníci i dobrodruzi,
obracím se na Vás všechny se žádostí o pomoc i informace. Hledám muže asi pětadvacetiletého, hnědých kratších vlasů, průměrné výšky a štíhlé postavy. Jeho jméno je Santiago de Miquel. Naposledy byl spatřen snad již před měsíci v Andoru, kde také jistý čas bydlel. Jedná se o vysoce postavenou osobu pocházející z ostrova Felunu, za jakékoli informace vedoucí k nalezení pana de Miquel nabízím jménem konzula Felunského odměnu závislou na důležitosti dané informace. Prosím, pokud cokoli zjistíte, vhazujte zapečetěné svitky do schránky na Andorském molu.

Předem děkuji za spolupráci a hluboce zdravím

Alessandro, vyslanec Felunský


Poté, co obešla všechny banky, zamířila postava do Andoru, kde na molu nasedla na lod a obplula na širé moře.
31.10.10, 18:55 odkaz přidal(a) Saraju
obrazek
Morské príšery
Už dlhšiu dobu vidieť nad zemou divný mesiac. Kto vie či to má niečo spoločné z tým že sopka zase začala chrliť oheň. Jedno je ale isté. Príliv a odliv v mori je oveľa silnejší ako za posledných niekoľko rokov. Rybári v okolí hlásia že je menej rýb ako obvykle. Asi ich tá voda niekam odplavila. Musíme ďalej pozorovať čo sa deje na oblohe a vode.“ Muž odložil pero a vstal, aby zatvoril okno, cez ktoré začalo pomaly do izby fúkať. Vietor z posledných síl rozfúkal zvitky, ktoré boli rozložené na stole. Muž inštinktívne skočil a začal ich zbierať. Pohľad mu spočinul na jednej strane na ktorej bolo zápis z pred pár dní. „dnes sa nám uľavilo. Zemetrasenie ktoré sme mali v meste bolo oveľa silnejšie ako v posledných dňoch. Ako vždy aj dnes zo sopky vyletelo niekoľko kameňov. Našťastie preleteli ponad mesto a dopadli ďaleko do mora. Ešte dobrú chvíľu bolo vidieť oblak pary, ktorá sa vznášala nad miestom kam spŕška lávy a horúcich kameňov dopadla.“ Muž uložil zvitky znova na stôl a začal ich ukladať podľa času v ktorom boli zaznamenané. Ešte ani neskončil, keď sa okno zase otvorilo a vietor sfúkol sviečku, ktorá bola jediným svetlom v celej miestnosti. Keď trochu vietor ustal, muž vstal a prešiel k oknu aby ho zatvoril a tento krát aj poriadne zaistil. Pohľad mu padol na more, ktoré bolo posiate množstvom malých svetielok. „Čo to len môže byť?“ opýtal sa sám seba. Svetielka sa pomaly pohybovali smerom k blízkej pláži. Podchvíľou niektoré zmizli, aby sa objavili ďalšie niekde inde. Príroda stíchla. Také ticho ako keď sa blíži niečo zvláštne. Muž rýchlo zatvoril okno, obliekol si kabát, zobral lampáš a vyšiel pozrieť von. Dotieravý hmyz začal lietať okolo svetla, ale muž sa nedozvedel nič nové. Tie malé zvláštne svetielka boli príliš ďaleko, aby sa dalo zistiť čo to vlastne je. Vrátil sa preto domov, poriadne zabezpečil dvere a unavený si vliezol do postele.
27.10.10, 11:39 odkaz přidal(a) Sylar
obrazek
Alessandrův deník
Nad mořem se pomalu smrákalo, temnota pronikala i do podpalubí, kde s ní světlovlasý muž bojoval pouze několika malými plamínky svící. Stejně jako každý večer, i nyní seděl u svého deníku a zapisoval vše, co se ten den událo. Jak sám říkal, jeden nikdy neví, kdy se nevrátí. A kdyby se nevrátil, jeho následovník by měl alespoň informace, které tak dlouho schraňoval.

... Po krátké době jsem opět vystoupil na břeh. Nejdříve jsem prošel Andor, stejně jako minule nikde nikdo nebyl, jen potulující se hubený kůň. Šel jsem tedy k portálu a vyrazil do dalších měst. V Havantu jsem zahlédl snad nějakého kováře, odkázal mě do jakési obory, kde však nikdo nebyl. Ale i to považuji za úspěch, alespoň vím, kde hledat. Dále jsem vyrazil do lesního města, Lewanu. Měl jsem štěstí a byl jsem odkázán na sídlo nějaké místní skupiny, Menel Sanga. Dokonce mi i otevřeli a jeden elf se se mnou i bavil o mém poslání. Projevil snahu mi pomoci, a proto jsem mu předal svitek s popisem pana de Miquel. Další mé kroky vedly opět do Andoru, kde jsem u portálu zahlédl dva muže, přesněji muže a elfa, kteří na první pohled působili jako nějaké osoby významného postavení. Toto přesvědčení se potvrdilo, když jsem zaslechl muže zvoucího elfa na císařský hrad. Rozhodl jsem se počkat a doufal jsem, že oba brzy vyjdou z kamenných zdí sídla panovnice. Téměř jsem svou snahu vzdal, když se objevil jeden z nich. Měl jsem štěstí a byl velmi ochoten se mnou hovořit. Ukázalo se, že jde o rytíře Templu i Andarijského císařstvi, sira Bořivoje. Zdá se, že o panu de Miquel ví mnohé, avšak není si jistý, zda jsem důvěryhodný. Rozumím mu, neutralita mu velí nestát na ani jedné straně. Věci se začínají obracet k lepšímu rychleji, než jsem čekal. Snad brzy naleznu pana de Miquel a odvezu ho tam, kam patří.

Dnes Alessandro nechvátal. Byl spokojený, začínal se před ním rýsovat konec jeho poslání a návrat domů. Ještě jednou s úsměvem na tváři pročetl svůj zápis, zaklapl deník a pomalu vyšel na palubu, nad níž již začaly svítit hvězdy. Zadíval se směrem k pevnině a na tváři se mu mihl zamyšlený výraz.
24.10.10, 13:22 odkaz přidal(a) Saraju
obrazek
Ohnivý mužíček
Krčma sa pomaly vyprázdnila. Nikto nešiel zisťovať čo sa stalo, čo to bol za zvláštny tieň. Radšej išli každý svojou cestou domov. Nikto? Nie. Gaylen bola príliš zvedavá aby zostala sedieť doma. Zbalila to najnutnejšie a vyrazila do pohoria Uruth. Tam je predsa jediná aktívna sopka v tejto zemi. O žiadnej ďalšej nevedela. Do batohu si hodila kusy mäsa. Dobre si pamätala na poslednú návštevu toho pohoria. Vtedy sa jej podarilo uniknúť smrti len o málinko. Harpye ktoré tam sídlia sú nebezpečné. Vedela však čo na ne platí. Hodiť kus mäsa a má chvíľu na to aby prebehla okolo nich, zatiaľ čo sa ony budú byť o to ktorá z nich si ukradne najväčší kus.
Cesta k sopke jej netrvala ani tak dlho ako očakávala. Kôň dobre poznal les a vôbec mu nevadila tma, ktorá naplnila zem. Hodina už pokročila. Všetky poctivé bytosti už ležia v posteli. A tie nepoctivé sa jej radšej budú vyhýbať.
Harpye stále nespali. „Kto vie či tie potvory niekedy zatvoria oči.“ Pomyslela si Gaylen a rukou vybrala kus mäsa z batohu. Silno sa zahnala a kus mäsa preletel krásnym oblúkom ďaleko od miesta kde stála. Škrekot vždy hladných harpyí naplnil vzduch, keď sa rozbehli na miesto kam dopadlo mäso. Gaylen nečakala. Dobre vedela že táto výhoda nebude trvať dlho a harpye budú hľadať miesto odkiaľ mäso priletelo. To by bol jej koniec, alebo aspoň koniec jej plánu zistiť čo je vlastne pravdy na legende o tom ohnivom mužovi.
Keď prišla až k sopke čakalo ju prekvapenie. „Teda mohla som počítať s tým že po toľkých otrasoch sa nebude dať dostať do nej“ zamrmrala si pod nos. Zem ako by chcela potvrdiť jej slová sa jemne zatriasla a Gaylen len tesne uskočila pred padajúcim kamením. Jej pohľad spočinul na postave, ktorá stála neďaleko. Niečo také v živote nevidela. Legenda je asi pravdivá. Ona to však už asi nikomu nepovie. Ohnivý mužíček zašepkal kúzelnú formulu a vedľa Gaylen vyrástol zo zeme lávový golem. Nie jeden, dvaja, traja ... nestíhala ich ani počítať. Gaylen rýchlo vytiahla meč a pokúsila sa brániť. Boj však trval len krátko. Proti takej presile nemala šancu. Nebolo ani kam ujsť. Podarilo sa jej jedného poraziť, kým jej ďalší dal ranu po hlave a ona upadla do bezvedomia. Viac sa neprebrala. Harpye poletovali v okolí, ale ku golemom sa báli priblížiť.
„Tak a to je len začiatok mojej pomsty“ povedal ohnivý muž a zmizol v sopke.
23.10.10, 22:11 odkaz přidal(a) Saraju
obrazek
V Lewanskej krčme.
Zem sa mierne zatriasla.
Ty, počúvaj Henry. V poslednej dobe sa nám tu zem trasie čoraz častejšie. Začínam mať strach že tá sopka naozaj vybuchne a zničí všetko v okruhu. povedala Gaylen, držiac si pri tom pohár vína, ktorý jej skoro padol zo stola.
Neboj sa. Za celý život čo tu žijem ja a moja rodina z tej sopky nič nebolo. Občas síce vychrlí par horúcich kameňov a trochu lávy, ale to je všetko. Skôr ma trápi tá legenda o lávovom mužovi čo chcel zaujať našu zem, ale bol porazený a vyhnaný do sopky, kde teraz musí žiť. Henry odložil ďalší pohár, ktorý padol pri otrase na zem a ako zázrakom sa nerozbil. Tie otrasy ma ale budú stáť všetky úspory. Zohol sa a začal zbierať črepy tých čo ten pád neprežili.
Snáď nebudeš veriť nejakým starým povedačkám. Aj tak to je len pre to aby matky udržali svoje deti ďalej od tej sopky. Neverím že by niekto taký mohol existovať. A o tvoje úspory sa nebojím. dodala zo smiechom Gaylen. V tom sa zem znova zatriasla. Sopka z veľkým rachotom vypľula ďalšiu várku horiacich kameňov a lávy.
V krčme všetci stíchli. Vysielali tiché modlitby k nebu, aby tie kamene nedopadli niekde blízko. Netrvalo dlho a v krčme zase panoval čulý ruch. Barman Henry bol spokojný. Nikto netuší kam kamene padli, ale nebolo to do jeho krčmy, tak ho to vôbec nezaujímalo. Za oknami sa zatiaľ zotmelo. Niekoľko zákazníkov predsa len odišlo, aby hľadalo prípadný požiar, ale väčšina sedela a popíjala ďalej.
Zem sa zatriasla do tretice. Teraz to však nebol silný otras, ale zato bol oveľa dlhší. Ako by im sopka niečo chcela povedať. Popred okno sa mihol tieň. Celá krčma stíchla. Nikto však nevedel prečo. Ten tieň bol veľmi divný, ako by žiaril a nie tienil. Nikto sa ale nechystal ísť von skontrolovať kto, alebo čo to bolo. Len niektorý si šeptom pripomínali starú legendu

- 1 - 2 - 3 - 4 - 5 - 6 - 7 - 8 - 9 - 10 - 11 - 12 - 13 - 14 - 15 - 16 - 17 - 18 - 19 - 20 - 21 - 22 - 23 - 24 - 25 - 26 - 27 - 28 - 29 - 30 - 31 - 32 - 33 - 34 - 35 - 36 - 37 - 38 - 39 - 40 - 41 - 42 - 43 - 44 - 45 - 46 - 47 - 48 - 49 - 50 - 51 - 52 - 53 - 54 - 55 - 56 - 57 - 58 - 59 - 60 - 61 - 62 - 63 - 64 - 65 - 66 - 67 - 68 - 69 - 70 - 71 - 72 - 73 - 74 - 75 - 76 - 77 - 78 - 79 - 80 - 81 - 82 - 83 - 84 - 85 - 86 -

Valid CSS Valid HTML 4.01 Transitional 

© Copyright 2002-2024 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist